Umění radovat se z mála je dar. Radovat se z mála je umění. Jak kdo chce, výsledek je stejný. Vnímat a prožívat s potěšením hezké maličkosti, kterých si někteří sotva všimnou. Mít rád to, co se zrovna nabízí. To je průprava pro život, panečku! Jen se celý proces nesmí zvrhnout v rezignaci, pohodlnost nebo okolní bezohlednost.
„To chce mít takovou povahu a podmínky,“ lze namítnout. Svým způsobem ano, jenže ocenit v nelehkých situacích a těžkých životních chvílích, čeho se nám dostává, vyžaduje vnitřní sílu, pokoru, vděčnost a odvahu. A na nich se pracovat dá! Co teprve když i přes určitou spokojenost s tím, co už je, neustrneme na místě a chceme pokračovat dál! Plnit si další plány, cíle a sny, přestože v srdci a mysli stále budeme nosit ty vzácné drobnosti.
V některých případech může jít o jistý druh obezličky a podpůrného sebeklamu, že i tak už je nám fajn, stačí to nechat být klidně tak, jak už vše je, netřeba se snažit o víc. Protože když přesto hluboko uvnitř cítíme, že by se dalo ještě někde přidat… Důležitá je upřímnost k sobě samému.
S lítostí a zaťatými zuby vnímám kolem sebe i extrém naprostého odmítání toho, že lze být v pohodě a spokojený, natož šťastný, pokud se někomu genetika, úraz, nemoc a jiné nepřízně rozhodly naházet klacky pod nohy a cestu zkomplikovat víc než některým ostatním. Ono to totiž možné je; navíc je obdivuhodné vynaložené úsilí všech, kteří se nevzdali a nezahořkli.
Pak tu máme zástupce těch, které z problémů štrejchne maximálně dlouhá fronta v koloně a jednou do roka rýma, ale budou nekompromisně tvrdit a doporučovat druhým, že není problém být 24/7 vysmátý i s otevřenou nehojící se komplikovanou zlomeninou nebo si cestou z chemoterapie s písní na rtu odskočit do fabriky na plnou směnu.
Tak vidíte, zdá se, že s tou spokojeností a štěstím to nebude zase tak snadné. Nebo že by právě naopak bylo?
„Když se ohlédnu zpět a pomyslím, kolik času bylo zbytečně ztraceno, kolik ho bylo zmařeno v omylech, chybách, v nečinnosti, v neumění žít, i jak jsem si ho nevážil, kolikrát jsem se prohřešoval proti svému srdci a duchu – srdce se mi zalévá krví. Život je dar, život je štěstí, každá minuta mohla být stoletím štěstí.“
F. M. Dostojevskij
Foto: Pixabay
