Sylvia Plathová, americká básnířka z druhé poloviny 20. století a řadící se do proudu tzv. konfesijní poezie (ačkoliv ona sama jakékoliv žánrové zařazení odmítala), trpěla po většinu života depresemi a v pouhých 30 letech spáchala sebevraždu. Slavná je její básnická sbírka Ariel, kterou napsala ve vypjaté situaci těsně před smrtí a která se řadí k tomu nejlepšímu, co v americké poezii po druhé světové válce vzniklo.
Sylvia Plathová se narodila roku 1932 a vyrůstala v malém přímořském městečku u Bostonu. Její život hluboce ovlivnila smrt otce, významného biologa Otto Platha, který zemřel na embolii v důsledku neléčené cukrovky. Plath bylo tehdy pouhých osm let. Po otcově smrti údajně prohlásila, že už nikdy nepromluví s Bohem, uzavřela se do sebe a začala si psát deník. Ten se později, vedle její poezie a prózy, stal významnou součástí jejího literárního díla. Publikovat básně a povídky začala už jako dítě. V roce 1950 získala stipendium na největší dívčí školu Smith College v Northhamptonu. Léto a podzim roku 1953 zde jsou zachyceny v jejím románu The Bell Jar (Pod skleněným zvonem), kde popisuje svůj boj s klinickou depresí a první pokus o sebevraždu.
Poprvé se o sebevraždu pokusila po návštěvě hrobu svého otce právě v roce 1953. Spolykala prášky na spaní a až po třech dnech ji ve sklepě našel její bratr. Byla převezena do nemocnice a poté na psychiatrii, kde podstoupila léčbu šokem. Seznámila se zde také s lékařkou Ruth Tiffany Barnhouse Beuscherovou, s níž dlouho spolupracovala. Roku 1954 se vrátila na Smith College, kde se stala temperamentní extrovertní dívkou. Její život se točil kolem mužů, udržovala i několik vztahů zároveň. Studium ukončila s vyznamenáním v červnu 1955 a ještě téhož roku vyhrála se svou básní prestižní literární soutěž.
O rok později pokračovala ve studiu v Anglii na Cambridge, kde získala magisterský titul. I zde budila dojem temperamentní Američanky, ovšem opět začala propadat zdravotním problémům. Přerušila kontakt s doktorkou Beuscherovou a obrátila se na univerzitního psychiatra. Ovšem brzy nato se seznámila s básníkem Tedem Hughesem a psychiatrii již nevyhledala. Za půl roku si Hughese vzala a toto období popisuje jako nejšťastnější ve svém životě. Roku 1957 byla přijata jako učitelka angličtiny na Smith College a mladý pár se odstěhoval do USA. Doufali, že si vydělají dost peněz, aby se mohli na rok přestěhovat do Itálie a Španělska a věnovat se pouze psaní. Ovšem Plathová po půl roce na Smith College podala výpověď, protože se kvůli náročným přípravám na vyučování nemohla věnovat vlastní tvorbě. Navštěvovala semináře známého básníka Roberta Lowella, který byl pro její dílo velkou inspirací.
Mezi lety 1959 a 1960 se Hughesovi různě stěhovali. Plathová se potýkala s odmítáním své tvorby a trpěla úzkostmi. Nakonec se usadili v malém bytě v Londýně, kde se jim narodila dcera Frieda. Roku 1960 Plathová vydává svou první sbírku poezie Colossus (Kolos) a rok poté se Hughesovi přestěhovali do Devonu. Téhož roku Plathová samovolně potratila, což se odráželo i v její tvorbě. Získala rovněž stipendium k napsání románu a o rok později se mladému páru narodilo druhé dítě, syn Nicolas. V květnu vydala básnířka sbírku Kolos v USA.
Nedlouho poté však zjistila, že je jí manžel nevěrný. Přestěhovala se sama s dětmi do Londýna, kde kdysi žil i básník W. B. Yeats. Roku 1963 vydává román The Bell Jar (Pod skleněným zvonem), kde zachycuje svůj první pokus o sebevraždu a který kvůli autobiografičnosti nejprve vydala pod pseudonymem Victoria Lucas. Toto období nebylo pro Plathovou příznivé. Trápila se rozpadem manželství, přesto aktivně psala, nahrávala poezii pro BBC a poskytovala rozhovory. V lednu 1963 navštívila doktora Hordera. Ten u ní zaznamenal psychický propad, předepsal jí antidepresiva a domluvil ambulantní návštěvu u psychiatra. Pár dní před návštěvou však Sylvia Plathová spáchala sebevraždu, otrávila se plynem z trouby. Podle svědectví jejích přátel byla před smrtí přepracovaná a trápila se rozpadem manželství. Trpěla insomnií a brala hypnotika. V den sebevraždy ještě přichystala dětem snídani. Po nějaké době se do bytu dostala pečovatelka, která měla Plathové jako vždy pomoci s dětmi. Ty byly nalezeny v pořádku, ale hladové. Plathová jim předtím otevřela okno a dveře pečlivě utěsnila mokrými hadry. Dcera Frieda žije v Londýně a stejně jako matka píše poezii. Syn Nicolas působil jako mořský biolog, ale ve 47 letech rovněž spáchal sebevraždu.
Sylvia Plathová během krátkého života vydala jednu sbírku a román. Posmrtně byla publikována sbírka jejích sebraných básní, povídky, deníky a dopisy matce a bratrovi. Posmrtnou slávu ji zajistila sbírka básní Ariel.
Foto: Jprw, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
