Letos uplynulo 18 let od smrti slavného českého herce, za života oceněného mj. Cenou Thálie, Stříbrným medvědem na Berlinale a Českým lvem, a zároveň by tento rok oslavil 100 let. Jeho herecká kariéra pokryla celkem osm desetiletí a zahrnovala jak divadlo, tak i film.

Vlastimil Brodský se narodil 15. prosince 1920 v Hrušově nad Odrou. Ačkoliv jeho rodiče nebyli profesionální umělci, vystupovali v ochotnickém divadle. Podle Česko-slovenské filmové databáze se nechtěl Brodský původně stát hercem, nýbrž tanečníkem, dokonce se živil tancováním v klubech. Byl i vynikajícím tenistou a dostal možnost stát se trenérem v USA, nicméně herectví u něj nakonec zvítězilo.

Jeho první filmovou rolí byl divák v panoptiku ve snímku Svět patří nám z pera Jiřího Voskovce a Jana Wericha, který byl do kin uveden roku 1937. O tři roky později nastoupil na Hereckou školu při divadle D40 E. F. Buriana.

Po jejím absolvování se věnoval převážně činohře a znovu na plátně se objevil roku 1944 ve filmu Bohema, kde už vytvořil hlavní roli. Během kariéry si zahrál v bezpočtu filmů; mezi ty nejznámější patří Kdyby tisíc klarinetů, Ostře sledované vlaky, Noc na Karlštejně, Tajemství hradu v Karpatech, Nesmrtelná teta nebo Babí léto. Ani seriály nevynechával – objevoval se i v těch pro děti, například v Panu Tau nebo Arabele.

Z divadel nejdéle působil v pražském Divadle na Vinohradech, a to až do roku 1984. Příležitostně hostoval také v Národním divadle.

Během života se potýkal s depresí, kvůli které si nakonec vzal život 20. dubna 2002 na chalupě ve Slunečné u České Lípy. O smrti hovořil lehkovážně, podle blízkých se jí ovšem velmi bál.

Byl otcem dvou dětí, a to Marka Brodského a Terezy Brodské, z nichž se oba také stali herci. Stejně jako on i obě jeho děti si prošly depresemi, nicméně Marek Brodský si dal za cíl, aby na rozdíl od svého otce nespáchal sebevraždu.

Foto: Wikimedia Commons / Bundesarchiv, Bild 183-P0417-0017 / Spremberg, Joachim / CC BY-SA 3.0 DE

Picture of Ivana Recmanová

Ivana Recmanová

Pracuji v Reveniu jako redaktorka a zároveň působím na volné noze jako překladatelka, lektorka a mediální poradkyně. V letech 2018 - 2020 jsem byla členkou Poradního orgánu pro monitorování práv osob se zdravotním postižením zřízeném při úřadu veřejného ochránce práv. V minulosti jsem publikovala například v Deníku Referendum, Mladé frontě DNES, Alarmu nebo Novém prostoru. Jsem diagnostikovaná autistka. Ve volném čase se věnuji psaní poezie, cestování, hudbě a dobrovolnické činnosti pro Trans*parent a Amnesty International.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ