Stát povinnými kastracemi komplikuje život transgender lidem úplně zbytečně

Nemožnost mít úředně změněné pohlaví bez chirurgického zásahu je praktika zastaralá, nesmyslná a nehumánní. Změnit to mohou zákonodárci, ti ale často nemají o celé problematice dostatečné povědomí, uvádí na facebookovém profilu Lenka Králová. Ve svém příspěvku tedy vysvětluje, co stávající úřední postoj pro každodenní život transgender lidí znamená a co je, nebo není potřeba k tomu, aby to bylo jinak.

Jaké je vaše nejintimnější tajemství? Něco, co jste nikdy nikomu neřekli nebo jen těm úplně nejbližším. Něco, co si fakt chcete nechat pro sebe. Něco, co je pro vás obzvláště nepříjemné a zraňující. Zavřete oči a zamyslete se. 

Máte? 

Tak si najděte takový ten žlutý lepicí papírek a na ten to svoje největší a nejdůvěrnější tajemství napište. 

Tak. Jak to vypadá, když je to napsané takhle černé na žlutém? Je to jiné, než když je to jen ve vaší hlavě, že… 

A teď si vytáhněte svoji občanku a na tu ten papírek nalepte. 

A teď si představte, že odteď budete všude používat občanku s tímhle nalepeným papírkem – s papírkem, na kterém máte napsané svoje největší životní tajemství.

Vaše nejintimnější tajemství odteď bude vědět:

Váš zaměstnavatel (tudíž asi všichni kolegové).

Studijní oddělení vaší školy (tudíž asi všichni pedagogové a asi i spolužáci).

Paní za přepážkou na poště (tudíž do 3 minut všichni zaměstnanci dané pobočky).

Policajt, co vás bude namátkově testovat na alkohol.

Obsluha v půjčovně bruslí, lyží, auta, čehokoli.

Průvodčí ve vlaku (pokud teda pojedete s elektronickou jízdenkou, což je fakt bizár).

Arogantní blbeček, co vám přišel vyvrtat kabel k internetu a nese vám i modem „k pronájmu“.

Nabroušená bába na finančáku.

Úředník v bance, co vám schvaluje půjčku.

Prodavač ve výdejně e-shopu (ano, někde pořád chtějí vidět občanku). 

Pracovník mobilního operátora, co s ním podepisujete smlouvu na tarif.

Nepříjemná sestra u kartotéky v nemocnici.

Dubajský celník, co se právě rozhodl vás kvůli tomu vyhostit ze země (a to buďte ještě rádi).

K smrti unudění členové volební komise, co si vás potřebují akorát odškrtnout.

Recepční v hotýlku, kam jdete strávit noc se svou novou známostí z Tinderu.

Vedení sdružení vlastníků ve vašem domě (tudíž asi i všichni sousedi).

Kdokoli vám prodává alkohol a vy máte smůlu, že vypadáte mladě.

Všichni tihle lidé odteď budou znát vaše nejintimnější tajemství. Jaký je to pocit? Chvilku se zastavte a představte si to. Takový pocit zažívají trans lidé pořád. Jsme jednou z úplně posledních zemí v Evropě (viz mapička pod článkem), která pro úřední změnu pohlaví vyžaduje kastrace. Ano, čtete správně. Kastrace.

Přijde vám to šílené? Ano. Je to šílené. Média vedená sexuologickou lobby v naší zemi dlouhodobě přiživují mýtus, že trans lidé jsou „ti přeoperovaní“, že všichni touží po chirurgické změně pohlavního orgánu. Ale to není pravda. Některým stačí se zařadit do společnosti ve své správné genderové roli (hormony dokážou zázraky) a vzhledem k tomu, že není nutné svoji nahotu nikde ukazovat, mohou žít spokojeným životem, ovšem se špatným písmenkem v občance. Mnoho trans lidí po operaci touží, ale čeká na ni často i několik let a během téhle nepříjemné doby zažívají tyhle stejné trable. 

Nikdo z lidí, se kterými přicházíte během dne do styku, nemá tušení, co máte doopravdy mezi nohama (s výjimkou intimních partnerů, samozřejmě). Vzhled vašeho rozkroku váš běžný život, kdy chodíte do práce, do školy, trávíte čas s blízkými nebo svými koníčky, neovlivňuje vůbec nijak.

Český stát jde v represi tak daleko, že lidem ani neumožňuje si svobodně zvolit jméno. Kde bychom to byli, že? Že by se každý mohl jmenovat, jak chce! Sodoma Gomora! Pokud nepodstoupíte kastraci a následnou úřední změnu pohlaví, můžete si vzít pouze neutrální jméno (Alex, Nikola, René atd). Přitom to, jaký gender má kdo v občance a jaké tam má jméno, je věc čistě jen toho daného člověka. Nikoho tím nekrátíte na právech, nikomu tím neubližujete.

Mnoho lidí si myslí, že český stát změní úřední pohlaví po chirurgické změně vzhledu pohlavního orgánu. Ale není to pravda. Česká legislativa vyžaduje pouze kastraci – „stačí“ se zbavit varlat (to je vcelku easy), nebo vaječníků a dělohy (to už je náročná operace a rozkuchání půlky břicha) a pohlavní orgán může zůstat netknutý. Úřední změna pak bez problémů projde. Podle toho zákona tedy ženy mohou mít penisy a je to úplně v klidu. Českému státu záleží jen na tom, aby se trans lidé náhodou nemohli množit. Jde mu jen o to upřít možnost mít vlastní děti. Vasektomie nestačí. Musí být zaručena nevratná neplodnost. Píše se rok 2021.

Vždycky, když se tohle téma někde objeví, vyrukuje nějaký rozumbrada s argumentem, že bezdůvodné řezání skalpelem do lidí je opravdu potřeba, protože jinak „se ženy nebudou cítít ve sprchách bezpečně“.

No, takže vám tady trochu otevřu oči:

Koukněte na mapu, v žádné z těch modře zbarvených zemí, kde nejsou povinné kastrace, to není problém. Proč by zrovna u nás měl být?

Trans ženy „pre-op“ (před operací) chodí již teď do dámských šaten a sprch úplně běžně, akorát to nikdo neví. Když si dáte pozor, aby nikdo neviděl, co máte mezi nohama, nikdo to prostě neuvidí. Tajemství úspěchu se jmenuje osuška a sprchování jako takové zabere desítky sekund a dá se u toho stát ke všem zády (častěji se však trans ženy prostě sprchují v plavkách, jako spousta lidí).

Kdy naposledy kontroloval někdo při vstupu do sprch na plovárně vaši občanku?

Pre-op trans ženy tedy dávno do dámských sprch chodí a budou chodit i nadále a vůbec to nesouvisí s nějakým zákonem. Je úplně jedno, jestli budou povinné kastrace, nebo ne. 

Při současně platném zákonu stejně už teď mohou mít ženy penis a přitom Fko v občance, stát vyžaduje jen a pouze kastraci (viz výše).

Mají tedy podle téhle logiky trans muži chodit správně do dámských sprch? Jsou vousatí, chlupatí, často velmi maskulinní, akorát podle českých zákonů jsou mnozí z nich „ženy“.

Týden má 10 080 minut (nemění-li se zrovna letní a zimní čas – poznámka pro programátory). Kolik minut z toho trávíte nazí ve veřejné sprše? Točí se celý váš život jen kolem toho?

Proč vůbec v roce 2021 existují místa, kde je veřejná nahota? Proč proboha nemohou mít všechny sprchy dvířka? Je to takový problém? Vždyť i lidé, co nejsou trans, jsou často nespokojení s ukazováním své nahoty. Pokud nějaké sportoviště není schopné zajistit sprchy s dvířky, nemá pak právo vyžadovat sprchování bez plavek.

K tomu, aby se nehumánní praktika povinných kastrací u nás změnila, je potřeba přesvědčit pouhých 101 lidí – tedy nadpoloviční většinu námi zvolených poslankyň a poslanců. Já jsem sama překvapená, jak málo veřejnost o tomhle problému ví. Čím víc se tahle zpráva bude šířit, tím je pravděpodobnější, že se dostane i k zákonodárcům – většina z nich na tuhle problematiku nemá žádný názor. 

Žádný trans člověk si svobodně nevybral, že bude trans. Je to prostě realita, se kterou se musíme naučit žít. Mnoho trans lidí se ze strachu z ponížení zavrtá do své ulity a v depresích prožije zbytek života. Ti, co se s tím rozhodnou jít ven, prožívají životní těžkosti a komplikace, jaké si většina lidí z běžné populace vůbec neumí představit. Stát se snaží zlehčit život například nevidomým, nebo lidem s nějakým tělesným handicapem, ale trans lidem stále hází klacky pod nohy. A přitom je to tak zbytečné. Stát už teď úřední změnu pohlaví povoluje, ovšem pod podmínkou vykuchání kusu vlastního těla. Pokud by tahle podmínka nebyla nutností, nebude to pro stát představovat žádné náklady navíc.

Zdroj: Facebook Lenky Králové

Foto: tgeu.org & Pixabay