Železničáři-senioři už viděli polovinu zámků v republice

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Sdružení seniorů Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Ostrava-hlavní nádraží bylo za rok 2019 vyhlášeno v krajském městě vítězným Klubem seniorů. V reprezentačních prostorách ostravské Nové radnice prestižní cenu přebírala tehdejší předsedkyně Helena Čiklová, která pracovala ve výboru sdružení 24 let, předsedkyní byla 18 let. Po volbách letos v červnu ji na postu předsedkyně vystřídala členka výboru Radmila Majolová.

Sdružení seniorů OSŽ Ostrava-hlavní nádraží bylo založeno v roce 1990. „K dnešnímu dni máme 193 aktivních členů. Každoročně výbor seniorů připravuje až 35 různých akcí a zájezdů. Navíc spolupracujeme také s Koordinačním centrem seniorů Ostrava,“ říká Radmila Majolová a dodává, že sdružení je také nositelem několika Čestných uznání za příkladnou činnost od Krajské rady seniorů Moravskoslezského kraje. A dvakrát se umístilo dokonce na prvním místě.

„Vše, co sdružení podnikalo a podniká, je určitě velkou zásluhou mé předchůdkyně a také inženýra Miroslava Klimeše, který jako místopředseda plánoval velkou část akcí a výletů. Jezdíme na hory, máme i výlety do přírody, už jsme navštívili i polovinu zámků v republice. Dokonce tu máme sportovce, kteří ještě zvládají orientační pochody a sportovní hry, které pořádá nejen OSŽ, ale také Krajská rada Moravskoslezského kraje,“ uvádí dále Radka Majolová.

Jak vysvětluje, při plánování výletů se samozřejmě bere ohled na přání členů, kteří jsou třeba omezeni pohybově nebo místo chození mají raději kulturu. „Nejčastěji využíváme spoje Českých drah, abychom využili toho, že máme režijní jízdenky. Když je cílem místo, kam vlaky nejezdí, využíváme autobus,“ doplňuje inženýr Josef Juřeník, který je nově místopředsedou Sdružení seniorů OSŽ Ostrava-hlavní nádraží. Ten dříve pracoval dříve jako přednosta železniční stanice Ostrava-hlavní nádraží, a proto převážnou část seniorů zná osobně.

Senioři se snaží jít s dobou. „Máme například i své webové stránky, které vede člen výboru inženýr Jaroslav Šotola. Vydáváme každoročně plán výletů na celý rok dopředu i s daty, způsobem dopravy a doplňujícími informacemi. U každého zájezdu je také uvedeno, kdo zájezd zajišťuje,“ vysvětluje Radmila Majolová.


Mezilidské vztahy se mezi železničáři budují trvale

Od letošního června je místopředsedou Sdružení seniorů Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Ostrava‑hlavní nádraží Ing. Josef Juřeník. Bývalý přednosta železniční stanice Ostrava-hlavní nádraží v rozhovoru pro magazín Inspirante odpověděl nejen na otázku, jaké akce ještě letos železničářští důchodci chystají, ale také na to, jak se do aktivit sdružení daří zapojovat i členy, kteří už mají různé zdravotní obtíže, a jak pečlivá bývá příprava každého zájezdu.

Čím to je, že se právě senioři z ostravského hlavního nádraží dokážou stále scházet v tak velkém počtu a udržovat mezi sebou vztahy z doby, kdy aktivně pracovali? Řekl bych, že v dnešní době to tak obvyklé není. Lidé dávají často přednost kamarádům z místa bydliště, rodině či dalším…

Podle mě zde hraje roli stále silný pocit sounáležitosti. V době svého pracovního působení se zaměstnanci museli spolehnout jeden na druhého, aby železniční doprava mohla fungovat co nejlépe, bezpečně a ke spokojenosti všech. To velmi silně posilovalo jak pracovní, tak mezilidské vztahy. Asi to platí i o dalších profesích, ale u železničářů dvojnásob. To přetrvalo a pokračuje u nemalé části železničářů až do seniorského období. Dříve fungovaly i mimopracovní vztahy, byly organizované a podporované zaměstnavatelem (bývalé brigády socialistické práce). Odhlédneme-li od ideologického balastu, i takové akce sloužily k upevnění vztahů. Ostatně i dnes je snaha posilovat vztahy mezi pracovníky, příkladem jsou různé teambuildingové akce.

Inspirativní je i to, že při přípravě programu myslíte také na bývalé spolupracovníky, kteří už nejsou tak mobilní a trápí je zdravotní neduhy…

Že přizpůsobujeme program zájezdů a výletů i kolegům s menší výkonností či s nějakým omezením (hůl nebo francouzské hole), je přirozené. Nikdo nevíme, zda se do podobné situace nedostaneme. Je to o lidské solidaritě a pochopení pro těžkosti toho druhého. Ale starší generaci není takový postoj vzácný. Často hraje roli i dlouholeté přátelství z pracovního nebo jiného vztahu. Ti členové sdružení, kteří se pro svůj zdravotní stav nemohou účastnit ani společných schůzek, jsou aspoň jednou měsíčně v telefonickém kontaktu s paní předsedkyní nebo jiným členem sdružení. Členové taky vědí, že když se dostanou do problémů a nemohou je řešit s rodinou, mohou se obrátit na výbor sdružení (zajištění právní pomoci nebo porady, zajištění odvozu k lékaři či kam je potřeba).

Daří se vám zapojovat do činnosti i „nové důchodce“, kteří z práce odešli nedávno. Právě ti „mladší“ senioři většinou dávají přednost jiným možnostem trávení volného času…

Příliv nových členů, kteří končí svůj zaměstnanecký poměr u kterékoliv z železničních společností, není takový, jaký bychom si představovali. I když výjimky se najdou. Takovým příkladem je nová předsedkyně sdružení Radmila Majolová, která se po ukončení pracovního vztahu s ČD Cargo hned zapojila do činnosti sdružení a práce výboru. Železničáře, kteří odcházejí do důchodu, informujeme o naší činnosti i prostřednictvím hospodářského vedení a odborových organizací působících na železnici. Odborové sdružení železničářů Ostrava nám poskytuje také prostor na svých webových stránkách.

V posledním roce a půl hodně aktivit zastavila covidová pandemie a opatření proti jejímu šíření. Jak jste dokázali mezi sebou udržovat vztahy a třeba i pozitivní náladu, že se opět setkáte a vyrazíte spolu na výlety?

Díky kontaktům přes telefony, e-maily, ale i přes Facebook, WhatsApp nebo další. Řada našich seniorů tato média ovládá a jsou na síti. Vyzvali jsme seniory, aby i pomocí rodinných příslušníků byli v e-mailovém kontaktu. Já například posílal členům sdružení tipy na vycházky po naučných stezkách v okolí Ostravy ve dvou nebo třech lidech při dodržení proticovidových opatření. Ve výboru jsme si uvědomovali, že omezení pohybu nepříznivě ovlivňuje zdraví seniorů. Ale žili jsme a stále žijeme v naději, že covid zvládneme. Z našich členů na covid přímo nezemřel nikdo.

V nabídce na nejbližší týdny máte turistiku kolem Hrabyně, poutní kostel Zlaté Hory, Krnov, ale i pražské kulturní památky. Stejně tak plánujete vycházky i na zajímavá místa v Ostravě. Podle čeho výlety vybíráte a zjišťujete třeba předem, jaký bude mezi členy sdružení o danou památku či přírodní oblast zájem?

Akce na další rok vybíráme z návrhů, které předloží výboru členové sdružení. Už v srpnu a opakovaně v dalších dvou měsících místopředseda sdružení na schůzi vyzývá členy, aby předložili návrhy na výlety, zájezdy a kulturně sportovní akce. I v průběhu roku pak výbor zaznamenává různá doporučení a návrhy členů. Členové výboru pak sledují různé weby a navrhují zajímavé a inspirativní akce, které jsou vhodné pro seniory. Hlavní slovo při sestavování kalendáře akcí na další rok pak má výbor našeho sdružení. Držíme zásadu, že i zdařilá akce se může opakovat až po pěti letech, pokud nejsou pádné důvody pro zkrácení termínu. Dbáme na to, aby se do kalendáře dostaly akce ve vyvážené skladbě a byly zastoupeny jak aktivity poznávací, sportovní (turistika), tak vzdělanostní a zábavné.

Připravit výlet pro desítky účastníků, zvláště pokud vyrážíte na delší trasu, to asi vyžaduje velmi pečlivou přípravu…

Můj předchůdce inženýr Miroslav Klimeš plánoval zájezdy tak precizně, že předkaždým výletem sám nebo s manželkou absolvoval trasu i prohlídku památek a dalších míst zájezdu. Takže také s předstihem zjistil různé zajímavosti a důležité poznatky, které pak využil při plánování. S mírnou nadsázkou bych řekl, že jeho příprava byla tak pečlivá, že by obstála i v konkurenci cestovních kanceláří. Také já se snažím, aby byly výlety pečlivě přichystány a zjišťuji o místech zajímavé informace. Snahou je připravit zájezd s bohatým a zajímavým programem, aby nás nic nezaskočilo.

I přesto je někdy třeba rychle zareagovat na nepředvídanou okolnost. Můžete se podělit o nějaký „adrenalinový zážitek“ z výletu?

Připravovali jsme kombinovaný zájezd (vlakem a busem) na Brněnsko. Naplánovali jsme návštěvu zámků Lysice a Kunštát, které nejsou tak známé. Protože byl o zájezd velký zájem, naplnil jsem celý autobus 42 účastníky. Program jsem doslova vyprecizoval na minuty, i s malou rezervou. Dopoledne jsme absolvovali prohlídku zámku Lysice a odpoledne zámku Kunštát. Vše probíhalo podle harmonogramu až do plánovaného odjezdu autobusem z parkoviště pod zámkem Kunštát. Když jsme sešli zahradami k autobusu a začali nastupovat, jedna z účastnic ohlásila, že nám jedna seniorka chybí. Aniž bych to ověřoval, hned jsem se začal vracet zahradami na zámek s vědomím, že harmonogram je výrazně narušen a hrozí problémy. Vyběhl jsem až k zámku, ale nikoho jsem neobjevil, proto jsem se rychle vracel. Senioři už z dálky volali, že dotyčná je a také celou dobu byla v autobusu. I přes snahu řidiče a mém telefonátu na dispečink Českých drah, kdy jsem prosil, aby o pár minut zpozdili odjezd rychlíku, na který jsme měli místenky, vlak z Brno-Králova Pole odjel, chyběly nám tři minuty. Nakonec všichni účastníci pozdější příjezd do Ostravy vzali s humorem stejně jako to, že jsme si museli koupit nové místenky na pozdější vlak. A takových historek ze zájezdů nebo výletů je za rok vždy několik.

ad foto 1: Výbor Sdružení seniorů Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Ostrava-hlavní nádraží ve složení z roku 2019. Zleva Radmila Majolová, Drahomíra Kyjovská, Ing. Josef Juřeník, Marie Komárková, Helena Čiklová, Ing. Miroslav Klimeš, Miluše Janická, Ing. Jaroslav Šotola a Květoslava Vysloužilová.
ad foto 2+3: Ing. Josef Juřeník se dlouhá léta věnuje orientačnímu běhu. Právě vysvětluje, jaké nástrahy čekají na seniory z hlavního nádraží při orientačním pochodu.
ad foto 4: Při akcích železničářů-seniorů panuje dobrá nálada.
ad foto 5: Plán připravovaných akcí je bohatý.

Snímky: archiv Heleny Čiklové

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Břetislav Lapisz

Břetislav Lapisz

Rodák z Českého Těšína prožil dětství v nedalekém Havířově, od konce studií v roce 1990 bydlí v Ostravě. Absolvent učitelství Pedagogické fakulty Ostrava (obor čeština – dějepis) se zajímá o novodobou historii, jeho největším koníčkem je sledování sportovních přenosů (od fotbalu přes hokej, stolní tenis až po šipky). Rád cestuje, jeho nejoblíbenější destinací je Slovensko. A v poslední době zahradničí (s poměrně mizernými výsledky). Je ženatý a má dvě dospělé děti. Roztroušená skleróza jej „provází“ od roku 1998.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!