Život a kariéra hiphopového hudebníka Kanye Westa by se daly popsat slovem „obří“. Má za sebou dlouholetou kariéru plnou oceněných nahrávek, oženil se s mediální hvězdou Kim Kardashian a několikrát zaplnil přední stránky novin, například když byl hospitalizován s bipolární epizodou nebo když prohlásil, že otroctví černochů v USA bylo věcí volby.
Nejnovější album Kanye Westa se jmenuje Jesus Is King neboli Ježíš je král. Tato historicko-náboženská postava se ve Westově díle vyskytuje dlouhodobě (vzpomeňme na hit Jesus Walks z alba The College Dropout), dokonce se k němu i v minulosti přirovnal. Není to však jediná osobnost, s níž tak učinil; jednou se přirovnal i k dramatikovi Williamu Shakespearovi. Debatní klub Oxfordské univerzity na to zareagoval výměnou názorů na téma, jestli je Kanye West relevantnější než Shakespeare – záznam můžete zhlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=dZhx1CPY2xs&list=PLOAFgXcJkZ2wHhKEwBK1r0HfdPp3T3EN7. Minulý rok měl vydat album Yandhi, které odkazovalo na indického politika Mahátmu Gándhího, skončilo však v šuplíku.
Ale zpět k nejnovějšímu albu. Jak název napovídá, Ježíš je jeho ústřední postavou. Je to člověk, který Westa zbavil šílenství (God Is), a je to náš pán (Jesus Is Lord), je to prostě člověk, kterého údajně stojí za to následovat.
Nicméně na to, jak West k Ježíši vzhlíží, nepůsobí album příliš propracovaně. Jeho stopáž čítá pouhých 27 minut a čtyři sekundy. Pravda, letošní počin Westovy kolegyně Solange je jen o dvanáct minut delší, ale zase má spád a sem tam chytlavou melodii, která by klidně mohla uspět v nějaké hitparádě. Jesus Is King je album, které míchá hiphop s gospelem, černošskou křesťanskou hudbou, ale až na dvě výjimky jsou od sebe písně sotva rozeznatelné, beze spádu a bez gradace. Těmi čestnými výjimkami jsou úvodní Every Hour, na které se sice West podílel jako autor a producent, ale jeho hlas tam vůbec nezazní – místo toho posloucháme kostelní pěvecký sbor z nedělní bohoslužby, a Use This Gospel, kde můžeme slyšet trumpetové sólo. Skoro to vypadá, že Kanye West umí psát a produkovat písně cizím interpretům víc než sobě samému, ale když se podíváme na jeho starší výtvory, zjistíme, že to tak není.
Možná je to tím, že nejsem křesťanka, tudíž neumím plně ocenit Ježíšův odkaz, aby se mi Westovo album líbilo. Na druhou stranu jiní umělci dokázali ze svého díla udělat bohoslužbu, aniž by to kohokoliv odradilo (vzpomeňme na Princovo „Moji nejmilejší, sešli jsme se zde, abychom si prošli tou věcí, které se říká život“ na začátku písně Let’s Go Crazy). Možná má tohle album pro Westa terapeutický přesah, těžko říci. Ježíš má dostatek obdivovatelů všude po světě a jedno hudební album na tom nic nezmění.
Foto: Wikimedia Commons / David Shankbone [CC BY 3.0]
