Louis William Wain byl anglický malíř z přelomu 19. a 20. století, který se proslavil především osobitými obrazy koček. Zobrazoval je často šklebící se v různých grimasách, což anglická veřejnost náležitě ocenila. Přes své četné úspěchy však žil velkou část života v chudobě. Potýkal se s duševními obtížemi, dodnes není známá přesná diagnóza, zvažuje se bipolární afektivní porucha, schizofrenie, autismus a další. Zemřel v psychiatrické léčebně.
Louis Wain se narodil roku 1860 v Londýně jako nejmladší z dětí a jediný syn v rodině obchodníka s tkaninami. Matka pocházela z Francie. V dětství se Wain potýkal s rozštěpem rtu a lékaři mu minimálně do jeho 10 let zakázali školní docházku. Do školy proto malíř chodil zřídka, přesto však úspěšně vystudoval. Během této doby se věnoval samotářským procházkám po Londýně. Ve dvaceti letech, po smrti otce, začal vyučovat umění a živil tak pět svých sester (které se nikdy neprovdaly) a matku. Později si vydělával i zveřejňováním svých kreseb zvířat a krajiny v časopisech.
Poté přestal a oženil se s vychovatelkou své sestry. Jelikož však onemocněla karcinomem prsu, snažil se ji utišit a rozptýlit svými kresbami, mimo jiné jejich kocoura. Odtud pramení jeho slavné kresby koček a počíná antropomorfizace zvířat v jeho díle (cvičil kocoura v různých tricích). Žena ho v jeho kresbách podporovala a přesvědčila ho, aby své dílo publikoval. Proslavil se později především pohlednicemi, plakáty a obrazy zvířat s lidskými vlastnostmi – nosila oblečení, kouřila doutníky, pila čaj, hrála na hudební nástroje… Ačkoliv si anglická veřejnost jeho díla oblíbila, Wain zůstával nemajetný. Vinu na tom nese především jeho důvěřivá povaha a skromnost. Často se nechal podvést a svá díla neopatřil autorskými právy.
Jeho záliba v kočkách narůstala, a tak se později dostal do společnosti, která se zabývala ochranou koček a jiných zvířat. Wain se poté stal předsedou a prezidentem společnosti National Cat Club. Jelikož jeho žena roku 1906 zemřela, odjel malíř o rok později do New Yorku s tím, že bude ve svém díle úspěšný. To se mu částečně podařilo. Věnoval se komiksu a publikacím v místních časopisech. Ačkoliv se dočkal obdivu, tisk se mu vysmíval. Vrátil se proto do Anglie s ještě menším obnosem peněz, než když do New Yorku odjížděl. Vinu na tom nesla i lehkovážná investice do nového typu petrolejové lampy. Po návratu domů zjistil, že zemřela i jeho matka, se kterou žil většinu života. To ho psychicky zdrtilo a od této doby počínají jeho duševní obtíže a podivínství. Mluvil nesouvislou řečí, střídaly se mu nálady, jeho kresby byly čím dál tím abstraktnější a navíc nabyl dojmu, že promítací souprava v kině odebírá lidem elektřinu z mozku. Opět se toulal nočním Londýnem, neustále upravoval nábytek v domě nebo se naopak zavřel v pokoji a psal velmi podivné spisy. Projevovalo se u něj také násilné chování. Okolí ho popisovalo jako tichého a důvěřivého podivína, charakteristického rozbíhavou řečí a neschopností rozlišit realitu od představ.
Jeho rodina se o něj chtěla postarat, ale jelikož Wainovo chování bylo násilné, až okolí nebezpečné, zvolili příbuzní raději péči nemocnice. Byl tedy převezen do řady psychiatrických léčeben, přijali ho až v jedné severně od Londýna. Jeho kresby zde jsou stále vysoce abstraktní, až se zobrazované kočky rozbíhají do duhových paprsků a fraktálů. Wain zemřel v 78 letech v psychiatrické léčebně.
Nakonec výše popisované příznaky napovídají tomu, že Louis Wain trpěl schizofrenií. Jeho více či méně se zhoršující duševní stav měl zásadní vliv na jeho dílo. Za života byl velmi vyhledávaný, ačkoliv oficiální kritika ho odmítala. Jeho pohlednice koček a koťat jsou dodnes oceňovanými sběratelskými kousky. Wain vymyslel kočičí svět, kde se kočky chovají jako lidé, a svým způsobem se jeho dílo dá považovat za karikaturu soudobé anglické společnosti.
Foto: Wikimedia Commons
