V životě člověka mohou nastat situace, kdy je či byl po určité období z různých důvodů nezaměstnaný. Tato skutečnost má vliv na budoucí nárok na důchod i jeho výši, především záleží na tom, jak dlouho nezaměstnanost v průběhu života trvala a zda byl člověk veden jako uchazeč o zaměstnání v evidenci Úřadu práce ČR.
Nezaměstnanost neevidovaná
Období, po které člověk je či byl z jakýchkoliv důvodů nezaměstnaný a nepřihlásil se do evidence Úřadu práce ČR, se mu do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod nezapočítává. Je-li taková nezaměstnanost dlouhodobá, může mít za následek i to, že mu nárok na důchod nevznikne vůbec, protože nezíská potřebnou dobu pojištění. Pokud nárok přece jen vznikne, doba neevidované nezaměstnanosti negativně ovlivní výši vyměřeného důchodu. Nepříznivé důsledky nezaměstnanosti na důchodové nároky je možné v některých zákonem stanovených případech řešit nebo alespoň zmírnit využitím tzv. dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k pojištění se podává na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ).
Nezaměstnanost evidovaná
Doba nezaměstnanosti, po kterou člověk je nebo byl veden v evidenci Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání, je tzv. náhradní dobou pojištění. Znamená to, že se tato doba v určitém zákonem stanoveném rozsahu započítává pro nárok na důchod i jeho výši, i když za ni nebylo odvedeno pojistné.
Podle aktuální právní úpravy platí:
- doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se před 1. lednem 1996 započítává bez jakéhokoliv omezení
- doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. prosinci 1995 se započítává vždy, je-li vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci
- doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, protože osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, je od 1. ledna 2014 hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a také se započítává vždy
- doba vedení v evidenci ÚP ČR, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše ří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod
- pokud byla tato doba získána před dosažením 55 let věku, započítává se z ní pouze rok
- takto získané doby se pro účely nároku na starobní důchod a jeho výši dále krátí na 80 %. Uvedené neplatí v případě nároku na invalidní důchod.
Doba evidence na úřadu práce je pro výpočet důchodu dobou vyloučenou
Pokud doba evidence na ÚP ČR zasahuje do tzv. rozhodného období, což je období, za něž se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, je tzv. dobou vyloučenou. V praxi to znamená, že doba evidence na
ÚP ČR se vyloučí z rozhodného období, aby se kvůli této době bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných předchozí či následnou pracovní činností.
Příklad: Rozhodné období pro výpočet důchodu přiznaného v roce 2020 je 1986–2019, tj. 34 let. Pokud byl v tomto období občan celkem dva roky evidován na Úřadu práce ČR, úhrn příjmů získaných za celé rozhodné období se rozpočítá na 32 let, nikoliv na 34, vyloučená doba tedy průměrný příjem nesníží.
Ne každá evidovaná doba musí být započítána
ČSSZ v souladu se zákonem o důchodovém pojištění v průběhu celého života občana sbírá a eviduje řadu různých dokladů a informací, ale posoudí je až pro potřeby konkrétní důchodové dávky. Hodnocení je pak závislé na právní úpravě v době, kdy člověku vznikne nárok na důchod nebo si o něj požádá. Součet dob uvedených v přehledu dob důchodového pojištění se pak liší od zhodnocených dob při výpočtu konkrétní dávky důchodového pojištění právě u doby evidence na
ÚP ČR, která je ve výpisu dob pojištění uvedena (správně) celá, ale do důchodu poté může být hodnocena jen zčásti.
Vysvětlení k zápočtu doby evidence na ÚP ČR v konkrétní situaci a informace o nároku na důchod poskytne OSSZ příslušná podle místa trvalého bydliště, klientské centrum ústředí ČSSZ v Praze nebo call centrum důchodového pojištění (800 050 248).
