Trávíte svátky v nemocnici? Pokud zrovna ležíte ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, pak nejspíše znáte jedinečný dobrovolnický program DobroCentra u sv. Anny. Místní dobrovolníci zde navštěvují pacienty po celý rok a před vánočními svátky mají obzvlášť napilno.
Svou záslužnou činností zlepšují dobrovolníci ve fakultní nemocnici psychickou kondici pacientů, nabourávají nemocniční jednotvárnost a uvolňují ruce zdravotnickému personálu. Dobrovolníci s pacienty hrají společenské hry, chodí na procházky, předčítají jim, povídají si s nimi nebo spolupracují na nejrůznějších kulturních akcích. To vše se děje i díky velké podpoře náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Jany Zvěřinové a ředitele nemocnice Vlastimila Vajdáka.
O celém programu a vánočních aktivitách dobrovolníků jsem si povídal s manažerkou DobroCentra u sv. Anny Svatavou Kalnou.
Jak byste našim čtenářům představila činnost DobroCentra u sv. Anny?
Našim pacientům se snažíme maximálně zpříjemnit čas, zvednout jim náladu a trošku rozbít stereotyp dnů, které musí v nemocnici strávit.
DobroCentrum u sv. Anny vzniklo jako projekt už v roce 2015. Věřili jste od začátku v jeho úspěch?
Upřímně jsem si na začátku nemyslela, že projekt klapne. Lidi na tyto aktivity nebyli zvyklí, ale rozjelo se to. Byli jsme hodně překvapení, kolik zájemců o dobrovolnictví se hned ze začátku sešlo.
Stále přetrvává velký zájem?
Teď je to trošku složitější, doba se změnila. Hodně do toho zasáhl covid, řekla bych, že lidé jsou obecně unavenější z „pomáhání“ druhým. I přesto máme dobrovolníky, kteří jsou ochotni přijít a zapojit se do našeho dobrovolnického programu. Není to jednoduché, musíte to zkusit, abyste zjistil, jestli to zvládnete. Přece jen jde o velice specifické aktivity v prostředí, kam lidé zrovna rádi nechodí. Ale ti, co zůstanou, jsou ti praví. Moc si vážíme času, který věnují našim pacientům.
Kolik máte aktuálně dobrovolníků?
V databázi máme zaregistrovaných sto třicet dobrovolníků, z toho padesát šest prošlo vstupním pohovorem, takže mohou chodit pomáhat na jednorázové akce, jako jsou tvořivé dílničky, povídání o cestování, divadelní představení a podobně. Čtyřicet z nich prošlo i vstupním školením, což znamená, že mohou sami docházet za pacienty na zapojená oddělení, pravidelně každý týden zhruba na hodinu, maximálně dvě (takzvaní dlouhodobí dobrovolníci). Někteří dobrovolníci chodí jen za pacienty k lůžku, aktuálně jde o pět dobrovolníků. Jiní se zapojují i do pomoci při realizaci jednorázových aktivit, kde se v tuto chvíli střídá přibližně osm až deset dobrovolníků.
Na webových stránkách uvádíte, že pomáháte zlepšit psychický stav pacientů. Můžete uvést nějaký příklad z praxe?
Občas se nám stane, že se pacientům na připravovanou aktivitu, například na dílničky, zprvu nechce, ale když se nakonec odhodlají, tak tam nejen zůstanou, ale většinou nám na konci i řeknou, že nelitují, protože jsme jim zlepšili den. I chlapi místo koukání na televizi přijdou raději na dílničky. Letos píchali špendlíky s knoflíky do velikonočních vajec a pak spolu na pokoji soupeřili, kdo má hezčí výrobek. Bylo to úsměvné a úžasně milé zároveň.
Za tu dobu, co centrum funguje, vyzdvihla byste práci některého z vašich dobrovolníků? Ať už díky osobnosti nebo přístupu k pacientům.
Rozhodně naši úplně první dobrovolnici. Za pacienty chodila dvakrát až třikrát týdně. Dokonce s pacienty rotovala podle toho, kam je zrovna převezli. Není to úplně standardní a ani to nepodporujeme, ale ona byla dobrovolnicí tělem i duší. Své pocity z dobrovolnické práce vypsala i do Svatoanenských listů, ale nikdy se pod svůj text nepodepsala. Nebylo pro ni důležité, aby někdo věděl, že je to právě ona. Byla s ní moc hezká spolupráce a dlouho jsme nikoho takového neměli.
A někdo ze současných dobrovolníků?
Určitě. Už dva roky máme dobrovolnici, která je sice jiná věková skupina, ale té první je hodně podobná. Taky je člověkem, který dobrovolnickou prací žije. Je na ni neuvěřitelný spoleh, chodí za pacienty na dvě oddělení a zároveň pomáhá i na různých jednorázových akcích. I na letošních vánočních dílničkách pomáhala, pomáhala pacientům s tvořením, povídala si s nimi. Jako poděkování za její skvělou práci jsme ji letos navrhli na cenu Křesadlo. Moc jsme jí přáli, aby vyhrála, ale bohužel to nevyšlo. Pro nás ale výjimečná je.
Věřím, že mít takového dobrovolníka je pro pacienty velký dar. Když jsme u těch darů… Je advent a blíží se vánoční svátky, odráží se toto období i v činnosti DobroCentra u sv. Anny?
Samozřejmě. Snažíme se propašovat Vánoce i do nemocničních pokojů. Příkladem jsou ručně vyrobená vánoční přáníčka, které nosíme pacientům na všechna zapojená oddělení. Mnohdy nejsou dokonalá, ale rozhodně jsou krásná. Pacienti jsou z nich pokaždé dojatí.
Zpíváte i koledy?
Samozřejmě, to už je v adventní době klasika. Do zpívaní se zapojujeme nejen my, ale i personál a pacienti. A poslední dva roky i členové Pěveckého klubu U3V MU. Někteří pacienti ale nemůžou přijít za námi, tak jsme je začali obcházet a zpíváme jim na pokojích, vždy dvě až tři nejen vánoční písničky.
Během adventu to musí být hodně náročné na psychiku.
Ano, všichni jsou naměkko. Ať už zpíváme, nebo tvoříme v dílničkách. Vánoce jsou zvláštní doba.
Zmínila jste dílničky. Jak probíhají před Vánoci?
V kreativních dílničkách zdobíme věnce, vyrábíme vánoční dekorace, skřítky, hvězdy z papíru nebo vločky z korálků. U tvoření si spolu s pacienty povídáme a smějeme se. Díky tomu naši pacienti aspoň na chvíli zapomenou, že jsou v nemocnici nebo že je něco bolí. Zároveň ale nikoho do našich vánočních dílniček nenutíme. Snažíme se je přesvědčit, aby do toho s námi šli. Jak říká můj manžel, nemůžeme tlačit, je třeba jen nenápadně táhnout.
Když chce pacient svůj výrobek domů, platí něco?
Ne, neplatí nic. Vše je pro pacienty zdarma. Když je z nemocnice propustí, berou si své výrobky domů. Většinou jsou z toho mile překvapeni a někdy se stane, že se po čase ozvou a donesou nám třeba zbytky vlny, látek nebo knížky.
A jak to funguje, když pacienti na dílničky dojít nemohou? Dostanete k nim kousek vánoční atmosféry?
Když nemohou pacienti za námi a chtějí se do dílniček zapojit, jdeme my za nimi a pomůžeme jim vyrobit například malé ozdoby na stůl nebo vánoční zapichovátko, které dáme třeba dozadu do postele. Mnohdy se totiž na svátky nedostanou ani domů a když za nimi nemůže ani rodina aspoň tak Vánoce dostaneme do jejich nemocničního pokoje.
Chodíte za pacienty i na Štědrý den?
To ne, na Štědrý den nechodíme. Do plného provozu naskočíme znovu v lednu, kdy budeme rovnou vymýšlet tvoření na svátek svatého Valentýna.
Konec roku je dobou nejrůznějších předsevzetí a nových plánů. Některého z našich čtenářů mohlo dobrovolnictví u vás oslovit. Nabíráte aktuálně nové posily?
Určitě, nové posily nabíráme pořád! Budeme moc rádi, když se naše řady rozšíří. I na odděleních neustále říkají, že by ocenili mnohem víc dobrovolníků, než můžeme aktuálně nabídnout. Chápeme, že to není pro každého, ale je to činnost potřebná a smysluplná.
Kdo se může přihlásit?
Je potřeba mít čistý trestní rejstřík a projít minimálně vstupním pohovorem. Pak zaleží na tom, co by chtěl dobrovolník konkrétně dělat, jestli se chce zapojit do jednorázové, nebo dlouhodobé dobrovolnické činnosti. U jednorázových akcí může být dobrovolníkem i osoba mladší osmnácti let.
Řada lidí je kreativních a mají spoustu nápadů. Může u vás dobrovolník přijít i s něčím vlastním, co s pacienty dělat?
Rozhodně. Dobrovolníci si mohou sami zvolit, co budou s pacienty dělat. Někdo chodí na procházky, jiný čte, povídá o cestování, hraje na hudební nástroj nebo se věnuje kreativnímu tvoření. A mohou se zapojit i do vymýšlení a přípravy úplně nových aktivit.
Vycházíte dobrovolníkům vstříc i ohledně oddělení, kde by působili?
Ano, snažíme se o to. Dobrovolníci si sami vybírají oddělení, například podle toho, aby to neměli daleko a netrávili dojížděním do nemocnice zbytečně moc času.
Kam se mohou případní dobrovolníci přihlásit?
Na webu nemocnice má DobroCentrum u sv. Anny svou záložku. V sekci Jak se stát dobrovolníkem najde zájemce o dobrovolničení všechny potřebné informace, včetně formuláře pro zájemce o dobrovolnickou činnost. Najdete tam ale i pozvánky, plakátky a fotky z minulých akcí a samozřejmě kontakt.
V předvánočním čase lidé pomáhají mnohem víc než kdy jindy. Je možné vás podpořit i jiným způsobem než dobrovolnictvím?
Ano, je to možné. Máme vyřešený institut sbírky, takže je to možné formou finančního daru. Případně je možné zapojit se do sbírky třeba kreativních potřeb, kterou čas od času vyhlásíme. Díky těmto sbírkám máme tvrdé i barevné papíry, fixy, pastelky, tužky a nůžky. Jedna paní nám věnovala korálky, jiná stuhy a knoflíky. Kromě toho pořádáme například koncerty a jiné aktivity s dobrovolným vstupným. Je možné pomoci i formou firemního dobrovolnictví, zde je ale nutné domluvit se přímo na konkrétní formě pomoci. Pokud by zájemce nenašel potřebné informace na webu nemocnice, je možné zavolat a domluvit se přímo.
Na konec našeho rozhovoru chci zabrousit do osobní roviny. Jak jste se dostala k téhle práci? Vždycky vás dobrovolnictví zajímalo?
Nikdy by mě nenapadlo, že to budu dělat. Pomáhala jsem s přípravou projektu. Sama jsem ale byla velkou pesimistkou. Myslela jsem si, že je nemožné, aby se někdo přihlásil a byl ochoten věnovat svůj čas a energii, a to ještě bez nároku na odměnu. Když pak odešla kolegyně, která měla celý projekt na starost, vzala jsem to, než to někdo převezme… A teď už jsem místním inventářem. Je to jako s tím převozníkem, jak se chytnete vesla, už se ho nezbavíte.
Pořád vás práce baví a naplňuje?
Rozhodně ano, občas je to náročné, ale stojí to za to. Už jsem si několikrát říkala, jestli by to neměl převzít někdo jiný, ale zatím si to neumím představit.
Za ta léta, co pracujete v DobroCentru u sv. Anny, změnil se váš pohled na dobro v lidech?
Určitě. Přesvědčila jsem se o tom, že lidé jsou ochotní věnovat čas druhým a nechtít za to nic na oplátku. Dodává mi to naději, že to s námi, lidmi, ještě není tak zlé.
Fota: archiv Dobrocentra u sv. Anny
Zdroje
DobroCentrum, FNUSA
Oficiální stránky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, FNUSA
Svatoanenské listy, FNUSA
Cena Křesadlo, Hestia
FB DobroCentrum u sv. Anny, DobroCentrum
Rozhovor se Svatavou Kalnou
