Před pár dny jsme si přáli pěkné adventní chvíle a Vánoce a ono to zase vše uteklo jako pára nad hrncem. Cukroví ještě voní bytem a aspoň malý kousíček jmelí je uschován pro štěstí dní příštích. A už si to pěkně svištíme tím novým rokem; někdo plynule navázal na ten předešlý, někdo s čerstvou energií začal plnit novoroční cíle.
Ještě naprosto jasně si vybavuji, jak jsem otevírala novotou vonící diář 2018. Zanedlouho z letošních diářů otočíme poslední list a dveře stávajícího roku se nadobro uzavřou. Čekají nás další úkoly a výzvy, nápady, zážitky a překvapení. Dny, které zase budou utíkat jako splašený dostihový kůň. Zkusme si to proto připomenout hned zkraje roku, který brzy převezme vládu od toho současného, a udržet si vědomě pocit plně užitého a prožitého času. Pravý
Letošní říjnová knižní novinka Až na (kostní) dřeň je literárním počinem autorky Věry Nykodýmové, která chce touto cestou světu předat zprávu, že i v těžkých životních situacích je možné prožít šťastné chvíle a není třeba ztrácet naději.
V dnešním díle seriálu Inspirante s vůní kávy povedou naše kroky na Vyšehrad v Praze 4 do tréninkové kavárny s názvem Ta Kavárna. Nachází se v areálu Jedličkova ústavu.
Seminář Roztroušená skleróza v životě pacienta, který je určen pro nově diagnostikované pacienty, se uskuteční 6. prosince 2018 od 16:00 hodin v Parkhotelu Congress Center Plzeň (U Borského parku 31, Plzeň).
Jaro, léto, podzim, zima, s tím Crohnem se v klidu nedá… Co se s ním nedá? Nebo dá? Všechno a nic. Někdy. Někdy všechno, někdy skoro všechno, někdy skoro nic a někdy nic. A tak to jde pořád dokola. Když přijde zhoršení, dá se to vždycky hodit na počasí. Kde jinde hledat viníka, že… 🙂
Zveme Vás srdečně 5. prosince 2018 od 17:00 do Galerie Mlejn v Ostravě na vernisáž výstavy děl autorů s roztroušenou sklerózou. Tento, již tradiční, projekt s názvem „Jsme čím jsme“ pořádá Roska Ostrava (regionální organizace Unie Roska v České republice) ve spolupráci se spolkem Revenium a RS centrem Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.
„Přes překážky ke hvězdám“ (Per aspera ad astra) je moje oblíbené motto. Když jsem zjistila, že existuje kavárna s přesahem, která jej také vyznává, má obsaženo ve svém povznášejícím názvu a logu, a navíc ho naplňuje v praxi, bylo rozhodnuto, kam povedou moje kroky pro nový tip do našeho kavárenského seriálu. Vězte, že pokud zrovna nějakým překážkám čelíte, v čase stráveném v tomto podniku na ně jistě zapomenete. Aspoň na chvíli.
Kdo nás čtete pravidelně, už toho o mně něco málo víte. Kdo ne, mrkněte se, pokud chcete… Od okamžiku, kdy mě Helča Tutterová koncem dubna letošního roku prvně kontaktovala (díky, Helčo) s nabídkou pracovat pro Inspirante, projekt spolku Revenium, na pozici korektorka a redaktorka, už šlo vše fofrem…
„Dělá si legraci? Co je to za člověka?“ Nedivila bych se, pokud byste byli po přečtení nadpisu sloupku pohoršeni a častovali mě výmluvnými gesty. Tento výrok však nevzešel z mého způsobu myšlení a vnitřních hodnot, natož z mých úst.
