Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Jaro, léto, podzim, zima, s tím Crohnem se v klidu nedá…

Co se s ním nedá? Nebo dá? Všechno a nic. Někdy. Někdy všechno, někdy skoro všechno, někdy skoro nic a někdy nic. A tak to jde pořád dokola.

Když přijde zhoršení, dá se to vždycky hodit na počasí. Kde jinde hledat viníka, že… 🙂

Na jaře se chronická onemocnění zhoršují. Tělo se vzpamatovává po zimě, začínají útočit alergie. Počasí si hraje na aprílovou schovku a v kostech to jen vrže. Asi rozmrzají. No nedivme se, to jednoho může vykolejit.

Jaro se mnohdy ani neohřeje, ale zato my se už pečeme při třicítkách. Takže šok. Paří se i oční víčka, tak by bylo s podivem, kdyby se člověku nezapařilo i něco dalšího. Zase živná půdička pro otoky a záněty. A pěkně se plazit, spolu s jazykem, ve střední čáře! „Léto, léto mýýý…“

Máme tady podzim. „Dámo, to se nedivte, ten podzim, to je pro chroniky mor!“ No je to tak. Z léta a z dovolené pěkně sešup k inverzím, virózám a tělo se pomalu chystá na zimu. To se prý těžce snáší…

Takže už se těšíme na Vánoce a mrazíky ještě nebyly, a i kdyby byly, stejně je to údajně s tím vymrazováním bacilů jen mýtus. Ovšem pro chabruse s nějakou tou celoživotní diagnózou – to je, panečku, rito! Po celoročním maratonu toho už má jeden plné kecky, a pokud tělo na zimu neupadne do hibernačního režimu, mají se orgány zase co otáčet.

Bude asi nejlepší, zavrtat se teď v sychravých dnech do měkoučké deky, dát si něco dobrého horkého k pití a pustit si třeba Vivaldiho Čtvero ročních dob. A radovat se z toho, jak se to v uplynulých měsících vše parádně zvládlo!

Pro další nadcházející „čtverku“ si osobně vezmu za svůj popěvek: jaro, léto, podzim, zima, i s Morbus Crohn je život príma! (Dokud nepřijde rýma, ale to už je zase jiná kapitola.) 🙂

Přeji všem humor, trpělivost a nadsázku a ono to půjde! V každém ročním období.

 

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Eva Havlíčková

Eva Havlíčková

Crohnovu chorobu jí diagnostikovali ve dvanácti letech. S tímto onemocněním zažívá pořádnou dávku chaosu, trápení a bolesti, ale nevzdává to. Ani ona, ani Crohn. Než ji zdravotní problémy vyřadily na několik let z aktivní činnosti, pracovala dlouhé roky na pozici asistentky ve farmaceutické společnosti. Miluje přírodu, hudbu, laskavý i černý humor, četbu knih a jejich vůni. Váží si rodiny a přátelství. „Je to ve hvězdách, co nás v životě čeká za pouť. Nejdůležitější ale je, kolik úžasných dní prožijeme, a že vždy najdeme cestu! Všichni můžeme opakovaně začínat znovu a po pádu zase vstát, třeba i s nějakou tou boulí na těle i na duši. Na zázraky nevěřím, já na ně totiž spoléhám,“ říká Eva. V současné době působí jako korektorka a redaktorka v redakci magazínu Inspirante, který je jedním z hlavních projektů spolku Revenium.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!