Chci vám tímto článkem představit a zároveň doporučit sborník prací, které byly věnovány tématům pohybu, sportu a duševnímu zdraví. Tento sborník vznikl v rámci evropského projektu M.E.N.S (Mental European Network of Sport Events). Projektu se zúčastnilo sedmnáct organizací z dvanácti evropských zemí (Česko, Portugalsko, Litva, Itálie, Řecko, Belgie, Irsko, Anglie, Španělsko, Turecko, Chorvatsko a Slovinsko), a to z profesních oblastí duševního zdraví, pohybu, sportu a vzdělávání. Šlo z velké části o výzkumnou práci, jejíž výsledky

Budu se snažit odpovědět, zda profesionální fotbal může napomáhat boření stigmatu ohledně problémů v oblasti duševního zdraví a lidí, kteří mají s onemocněním v této oblasti zkušenosti. Když se píše nebo mluví o fotbalu, první myšlenky směřují k tomu, který tým vyhraje ligu, bude evropským nebo světovým šampionem, kdo vyhraje Ligu mistrů či Evropskou ligu. Myšlenky pak často putují k hráčům a hlavně k tomu, že vydělávají příliš mnoho peněz. Jak často se však mluví

V příštích dvou článcích se budu věnovat své velké vášni a celoživotní radosti, tedy fotbalu, a to jak jinak než ve spojení s tématem duševního zdraví. V tomto textu bych vám chtěl popsat, jak fotbal může blahodárně působit na duševní zdraví, jak může pomáhat zlepšit život a jeho kvalitu lidem, kteří mají zkušenosti s vážným duševním onemocněním. Fyzická aktivita, sport a cvičení není jen o aerobní kapacitě a velikosti svalů. Jistě, cvičení může zlepšit vaše fyzické zdraví,

S rostoucím nárůstem problémů v oblasti duševního zdraví a s přibývajícím stresem v běžné populaci je v podnikovém a korporátním světě stále více uznáván a podporován význam programů na podporu duševního zdraví. Zaměstnavatelé mohou vidět přínos těchto programů v udržování stávajících zaměstnanců, ale lákat tím i ty nové. Důležitost vidím v tom, že se témata z oblasti duševního zdraví stávají součástí firemních kultur, které tak mohou výrazně podporovat své zaměstnance. Zatímco donedávna byly tyto aktivity zkušeností

Studie o novoročních předsevzetích uvádějí, že přibližně 40 % lidí si dává na začátku roku předsevzetí a méně než polovina z nich je po šesti měsících úspěšná v dosažení těchto cílů. Každý z nás by chtěl v životě provést pozitivní a působivé změny, ale jak to udělat, aby se stala naše předsevzetí reálná a změny, o které se snažíme, udržitelné? Základ je nastavovat změny a cíle co nejrealističtěji, a to i s ohledem na naše schopnosti, dovednosti a také s přihlédnutím k tomu,

Až budeme bilancovat tento rok, bude to trochu jiné, než tomu bylo v posledních letech. Náš všední život ovlivnila epidemiologická vlna viru covid-19, která proběhla a stále ještě probíhá napříč celým světem. Ovlivnila naše běžné zvyky, rituály, možnost cestovat a pocit svobody. Možná každého trochu jinak, ale prostě vše, co pro nás bylo samozřejmostí běžného dne, se změnilo. Nyní počítáme a analyzujeme škody a dopady. Zvláště velkým tématem je dopad

Pamatuji se, jak jsem před více než dvaceti lety seděl se svými anglickými kamarády na trávníku mnichovské psychiatrické nemocnice. Vášnivě jsme debatovali nad terminologií v oblasti duševního zdraví. Já v té době získával první zkušenosti v této oblasti jako sociální pracovník v Česku, mými přáteli byli zkušení harcovníci z anglického liberálního prostředí. Jako málo zkušený jedinec, částečně vychovaný a nasáklý totalitním režimem, jsem zpočátku jen těžko chápal diskusi nad terminologií lidí,