GÓÓÓÓÓL aneb co má sakra fotbal společného s duševním zdravím…

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

V příštích dvou článcích se budu věnovat své velké vášni a celoživotní radosti, tedy fotbalu, a to jak jinak než ve spojení s tématem duševního zdraví. V tomto textu bych vám chtěl popsat, jak fotbal může blahodárně působit na duševní zdraví, jak může pomáhat zlepšit život a jeho kvalitu lidem, kteří mají zkušenosti s vážným duševním onemocněním.

Fyzická aktivita, sport a cvičení není jen o aerobní kapacitě a velikosti svalů. Jistě, cvičení může zlepšit vaše fyzické zdraví, zlepšuje vaší kardiovaskulární kondici, napomáhá k redukci váhy, může zlepšit váš sexuální život a může dokonce váš život i prodloužit. Ale to není to, co motivuje většinu lidí k tomu, aby byli aktivní.

Jeden z důvodů, proč lidé pravidelně cvičí či vykonávají fyzickou aktivitu, je pocit pohody, který se často po těchto aktivitách dostavuje. Po fyzické aktivitě cítí více energie, v noci lépe spí a také se cítí pozitivněji ohledně sebe sama. Fyzická aktivita, pohyb, cvičení a sport je často popisována jako jedna z nejúčinnějších, nejdostupnějších a nejlevnějších možností, jak čelit mnoha běžným výzvám v oblasti duševního zdraví.

Já mám bohaté zkušenosti s fotbalem, který je zároveň týmovým sportem, a je tedy skvělý pro lidi, kteří mají rádi interakci s ostatními. Osobně jsem měl to štěstí hrát amatérský fotbal v Čechách, ale také jsem si odkroutil krásných sedm sezon v anglické Sunday league (nedělní amatérská liga). Navíc již přes pětadvacet let organizuji fotbalové aktivity pro lidi s vážným duševním onemocněním, tedy pro ty, kteří mají zkušenosti například se schizofrenií či bipolární poruchou.

Pokud je tedy fyzická aktivita stěžejní složkou dobrého zdraví pro každého z nás, zvyšuje se tím její význam pro lidí, kteří mají zkušenosti s psychiatrickým onemocněním, jako je např. již zmíněná schizofrenie či bipolární porucha.

Lidé s vážným duševním onemocněním často žijí nezdravým, sedavým, a tedy neaktivním způsobem života. Není to tím, že by byli líní. Tento „pasivní způsob života“ jednak podporuje samotné onemocnění, ovlivňuje ho velké stigma ve společnosti, ale také léky (antipsychotika), jež mají tendenci posilovat metabolický syndrom. Jedním z mnoha vedlejších účinků této medikace je přibývání na váze a stimulace chuti k jídlu. To je jeden z mnoha důvodů, proč se poskytovatelé sociálních a zdravotnických služeb, dobrovolníci či samotní uživatelé po celém světě snaží čelit těmto jevům a vytvářejí či podporují fyzické aktivity pro lidi s duševním onemocněním. Za touto snahou je také závažné zjištění, že lidé s vážným duševním onemocněním se díky zmíněnému sedavému způsobu života dožívají o 10 až 15 let kratšího života než lidé bez něj.

Velkým vzorem pro mnohé země je v tomto případě Anglie, kde fotbal a fotbalové aktivity jsou již dlouhou dobu součástí rehabilitačních programů pro lidi s vážným duševním onemocněním. A to nejen z důvodu samotných terapeutických účinků a výhod, ale také jako nástroj pro navazování samotného kontaktu a zapojení lidí s duševním onemocněním do komplexních služeb. Fotbal je v mnoha studiích popsán také jako nástroj pro snižování rizika sebevražd. Velkou roli v tomto ohledu hrají i anglické profesionální fotbalové kluby, které se v této oblasti angažují.

Mnoha studiemi bylo prokázáno, že zapojení lidí s vážným duševním onemocněním do fotbalových aktivit jim poskytuje zvlášť pozitivní výhody: pocit, že to, co dělám, má smysl a účel, fotbal přidává životní optimismus a naději na dosažení cíle. V tomto případě se fotbalová fráze „It’s a goal“ (goal – gól, branka, ale také meta či cíl) stává metaforou úspěchu v komplexním procesu zaměřeném na znovuobjevení osobní identity.

Z psychoedukačního hlediska je navíc důležité uznat pozitivní účinky odvozené z vnitřních rysů týmových aktivit, jako jsou sociální a motivační příležitosti v případech, když je fotbal využíván ke zvyšování duševní pohody. Mezi příklady těchto účinků patří možnost společenské interakce, spolupráce s ostatními, respektování pravidel, získávání dalších dovedností vhodných pro každodenní život, sdílení zážitků z volného času, osobní úspěch, účast ve vítězném týmu a podpora ostatních lidí se stejnými zkušenostmi.

Tak tohle všechno může dávat fotbal. Mám pocit, že jsem v podstatě jen trochu rozvinul slova z prvního odstavce, kterými byly vášeň a radost. Při psaní tohoto článku jsem jen z malé části použil výsledky a poznání z různých studií, z té velké to jsou nezapomenutelné zkušenosti, zážitky a vzpomínky na všechny hráče, s nimiž jsem se za posledních dvacet pět let setkal. Díky všem, které to stále baví, a vzpomínám na všechny, kteří už nehrají nebo hrají úplně jiné ligy…

V příštím článku se budu věnovat tématu, jak fotbal může bořit společenské stigma ohledně duševních onemocnění a lidí, kteří s nimi mají zkušenosti.

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Jan Drobný

Jan Drobný

V oblasti duševního zdraví se pohybuji už více než 20 let. V devadesátých letech jsem budoval základy péče pro lidi s vážným duševním onemocněním. V letech 2004 až 2012 jsem nasával zkušenosti v multidisciplinárním komunitním týmu ve Velké Británii, v Manchesteru. V roce 2016 jsem jako oblastní ředitel Fokusu Praha stál u zrodu prvních Center duševního zdraví, která jsou hlavními pilíři probíhající psychiatrické reformy. Od roku 2017 jsem členem výkonného managementu mezinárodní organizace ENALMH, která se soustředí na tématiku fyzických aktivit, pohybu, sportu a duševního zdraví. Provádím individuální a týmové supervize, školím, lektoruji, poskytuji individuální poradenství a konzultace, moderuji a pořádám teambuildingy, to vše v českém a anglickém jazyce.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!