Nedávná tragická smrt renomovaného psychoterapeuta vyvolala u veřejnosti celou škálu emocí a řadu otázek. U některých dominovala lítost nad ztrátou inteligentního a empatického psychologa. Jiní naopak pociťovali spíše vztek a ptali se, jak nám mohl kázat někdo, kdo své vlastní duševní zdraví zanedbal?
Konec léta už je na dohled a blížící se podzim klepe a fouká na dveře. Studené noci sice pomáhají zchladit tělo i domov po doznívajících pařácích, přesto toto období vnímám rozporuplně. Každý rok zažívám déjà vu, že končí slunné, teplé a tak trochu bezstarostné období. Prázdniny jsou u konce a začíná škola a s ní spojený režim a povinnosti. Ty mě někdy uměly pěkně potrápit. Teď už mi škola nezačne, tak mohu být v klidu. Ale
Budova Centra Paraple je zasazena v pražském sídlišti Malešice. Zaparkovala jsem na hlavní ulici s tím, že zbytek dojdu pěšky. Ale nemusela jsem hledat směr, protože vozíčkáři se sjížděli s různých stran, a tak jsem měla milou navigaci. Celkem snadno jsem našla budovu této obecně prospěšné společnosti, která už třicet let pomáhá lidem na vozíku po poškození míchy a jejich rodinám, a na parkovišti míjím jedno z bezbariérových aut. Projdu recepcí s vítajícími dobrovolníky, vezmu si měsíčník Paraple a zamířím do kavárny, abych doplnila pitný režim. Počasí vyšlo krásně, sluníčko praží a festival Sejdeme se na zahradě může začít.
Lukáše Hrubého znám jako fajn šéfa, vnímavého psychoterapeuta a zkušeného lektora a supervizora. Svůj dosavadní profesní život věnoval práci v organizaci Podané ruce, působící na Moravě a pomáhající lidem s různými druhy závislostí. Kolegové ho často oslovují Carlosi a v současnosti je odcházejícím ředitelem Olomoucké a Zlínské sekce. Covidové období mu přihrálo více klientů s partnerskými problémy a to byl impulz pro výcvik a pokračování v praxi na poli párové psychoterapie. Říká, že je „fanoušek vztahu“, a to evidentně nejen jako párový terapeut. Lukáš také vyzdvihuje vztahy, pokud jde o jeho vlastní duševní rovnováhu. Charakteristické je pro něj vymýšlení scénářů a projektů, ať už pro sebe nebo pro pomoc druhým. Carlos umí takový projekt proměnit v realitu. Aktuálně například v Olomouci vzniká terapeutické centrum pro děti a dospívající.
Svátek všech zamilovaných po americku i po česku už proběhl. Co takhle přidat svátek oslavující zamilovanost do sebe sama? Že mi to zavání narcismem? Ale to je omyl psychologa začátečníka. Narcismem totiž trpím, když se ráda nemám. Narcista je člověk, který potřebuje druhé shazovat, aby se cítil být nadřazen. Narcista o sobě neustále mluví v superlativech a nepřizná jedinou chybu, protože se zoufale bojí, že není dost dobrý.
Připravili jsme pro vás seriál, díky němuž pochopíte, o čem je pracovní rehabilitace v tréninkové kavárně. Pojďte se s námi vydat tam, kde spojení dobré kávy a dobrých úmyslů funguje. Kde lidé s duševní nemocí dostávají šanci znovu začít, aby mohli ukázat světu, co všechno v nich je.
Před lety jsem se rozhodla osvojit si odrostlé odložené štěně. Dnes si říkám, že si ona vybrala a ochočila mě. Vždyť kdo by jí nepodlehl… Byla to osmiměsíční neposedná fenka, u které se příroda nemohla rozhodnout, a tak ji hlavu a nohy vybarvila béžovo-bíle a zbytek vyčernila. Nejvíc mě dostaly její oči s dokonalými očními linkami, permanentními. Tohle všechno a mnohem víc je moje Ajša.
V minulém článku jsme si slíbili, že se podíváme na to, jak poznat dobrého psychoterapeuta/ku. Mimo to si přečtete o tom, co vám možná na terapii přijde divné, a také vám řeknu, na koho a na co si dát pozor, jak na psychoterapii, tak mimo ni. Tak pojďme na to.
Pravá depka
Když zoufalý křik ozývá se z nitra,
když nechceš zažít dnes,
natož pak zítra.
Když nebaví tě být sám ani s druhým
a cítíš se být přízrakem svým pouhým.
Když smrtkou oblečen jsi smutečně,
už znáš svůj osud. Skutečně?
Minule jsme si řekli základy psychoterapie. Dnes si povíme o tom, čím se terapie liší od běžného rozhovoru s blízkým člověkem, a co přesně v terapii pomáhá. Poradím vám, jaký druh terapie zvolit, a dozvíte se, co vás bude čekat na první hodině. Budu mluvit především o terapeutickém přístupu, který je mi blízký – ten nedirektivní. Tak pusťme se do toho.
