Lukáše Hrubého znám jako fajn šéfa, vnímavého psychoterapeuta a zkušeného lektora a supervizora. Svůj dosavadní profesní život věnoval práci v organizaci Podané ruce, působící na Moravě a pomáhající lidem s různými druhy závislostí. Kolegové ho často oslovují Carlosi a v současnosti je odcházejícím ředitelem Olomoucké a Zlínské sekce. Covidové období mu přihrálo více klientů s partnerskými problémy a to byl impulz pro výcvik a pokračování v praxi na poli párové psychoterapie. Říká, že je „fanoušek vztahu“, a to evidentně nejen jako párový terapeut. Lukáš také vyzdvihuje vztahy, pokud jde o jeho vlastní duševní rovnováhu. Charakteristické je pro něj vymýšlení scénářů a projektů, ať už pro sebe nebo pro pomoc druhým. Carlos umí takový projekt proměnit v realitu. Aktuálně například v Olomouci vzniká terapeutické centrum pro děti a dospívající.

V minulém článku jsme si slíbili, že se podíváme na to, jak poznat dobrého psychoterapeuta/ku. Mimo to si přečtete o tom, co vám možná na terapii přijde divné, a také vám řeknu, na koho a na co si dát pozor, jak na psychoterapii, tak mimo ni. Tak pojďme na to.

Minule jsme si řekli základy psychoterapie. Dnes si povíme o tom, čím se terapie liší od běžného rozhovoru s blízkým člověkem, a co přesně v terapii pomáhá. Poradím vám, jaký druh terapie zvolit, a dozvíte se, co vás bude čekat na první hodině. Budu mluvit především o terapeutickém přístupu, který je mi blízký – ten nedirektivní. Tak pusťme se do toho.

Seriál o psychoterapii začneme shrnutím toho nejdůležitějšího, co by vás mohlo zajímat, než se vydáte na terapii. Dozvíte se o metodě jako takové, kdy jít, co můžete čekat, jak vybrat terapeuta, jaká je cena a na závěr vám dám tipy z vlastní zkušenosti. Tak pojďme na to.