Docela nedávno jsem opět onemocněl. Ale ne, nevezli mě tentokrát sanitkou do blázince. Jenom mě bolela hlava, v krku a pořád se mi chtělo spát. Prostě jenom taková „rýmička“, kterou bylo potřeba vyležet a vykurýrovat v posteli. Na jednu stranu mě přemáhala únava, na druhou stranu jsem měl výčitky svědomí, že ležím a nic nedělám. Nic nedělám? Ano, pokud však se do toho nicnedělání nepočítá
Nový výzkum na Technické univerzitě v Mnichově (TUM) ukazuje, jak může být ovládání umělých končetin intuitivnější a přirozenější díky aplikaci umělé inteligence a lepšímu pochopení vzorců svalové aktivity předloktí. Umělé ruce lze pak lépe ovládat pomocí aplikace nebo pomocí senzorů umístěných ve svalech předloktí. Je k tomu zapotřebí 128 propojených senzorů a techniky založené na umělé inteligenci.
1. prosince 2023 jsou to přesně tři roky zaměstnání v Reveniu. Když jsem se o tom letmo zmínil na redakční poradě, hned z toho vyplynul námět zkusit bilancovat a napsat o tom sloupek. A tak jsem přemýšlel, jak bych ty tři roky v Reveniu zhodnotil (odborně též „evaluoval“), ale napadá mě snad jenom to, že jsem spokojený a nemám žádné výhrady ani ke kolegům, ani k
Před pár dny jsme oslavili státním svátkem Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Pěkně se to sešlo, protože zrovna nedlouho před státním svátkem přicházel syn s poznámkami , že má někdy chuť se zabít, než aby musel jít do školy. Párkrát jsem to odbyl jako přehnané pubertální řečičky, ale po několikerém opakování jsem tomu věnoval pozornost a přes dvě hodiny si se synem povídal o škole, co ho trápí, co by mělo být lepší a co by mu od podobných pocitů pomohlo.
Výzkumníci z Univerzity v Göteborgu, kolegové z Univerzity v Lundu a v kanadském Montrealu představili slibný krevní test s názvem „p-tau217“ pro identifikaci či vyloučení amyloidózy v mozku (amyloid je bílkovina, resp. její fragment, která se při chorobných stavech ukládá v mezibuněčném prostoru), což je nejvýznamnější a nejranější indikátor Alzheimerovy choroby. Při použití správného pracovního postupu test poskytuje vysokou přesnost. Nejen tato studie podtrhuje význam mezinárodní
Procházím si tak nedávné titulky novin, načež upoutá moji pozornost zpráva na téma bossingu a sexuálního obtěžování na Ministerstvu pro místní rozvoj. Ne že by takových zpráv nebylo málo, ale ve zprávě mě zaujaly následující věty, cituji: „Zaměstnankyně odboru, jejíž jméno redakce zná, se údajně kvůli tomu dostala do vážných psychických problémů. ‚Docházelo k bossingu, kterého se na mé klientce dopustilo pět zaměstnanců, kdy na
Výzkumníci na univerzitách ve Stuttgartu a Tübingenu vyvíjejí autonomně přizpůsobitelné polymery schopné adaptovat se na pohyby a měnící se podmínky prostředí. Nositelné zdravotní pomůcky, jako jsou měkké exoskelety, které poskytují oporu pacientům po mozkové příhodě, nebo náplasti pro podávání léků s řízeným uvolňováním, musí být vyrobeny z materiálů, které se mohou inteligentně a autonomně přizpůsobit pohybům nositele a měnícím se podmínkám prostředí. Jde přesně o
Tento sloupek píšu ke konci prázdnin. Učitelé už se pomalu chystají na přípravný týden do škol, zatímco děti školou povinné se začnou vracet z dálav i „blížin“, aby se opět mohly takříkajíc připravovat na život. Pokud jde o mne, upoutala touto dobou moji pozornost jedna statistika. Jde o data z analytické zprávy Analýza vybraných fenoménů současné dětské psychiatrie. Pozastavil jsem se konkrétně nad grafem 2.2 „Počet pacientů ve věku 0–18 let
Napadlo vás někdy přemýšlet o tom, kolik peněz může stát myšlenka? Je vůbec ekonomicky výhodné přemýšlet? Můžeme zbohatnout, nebo zchudnout, když (ne)budeme přemýšlet? A proč bychom vlastně vůbec měli? Jsou to zdánlivě jednoduché otázky, na které není snadné najít odpovědi. Myšlenky totiž mají zajímavé vlastnosti vyplývající z toho, že samotné jsou nehmotný statek. Víme, že existují, ale nemůžeme si na žádnou myšlenku jen tak sáhnout,
Lze lidský orgán zmapovat až do úrovně jediné buňky a dozvědět se více o každé z nich? A můžeme zjistit, jak se tyto buňky u jednotlivých lidí liší? Výzkumníci z centra Helmholtz v Mnichově a jejich spolupracovníci se této výzvy chopili a vyvinuli Atlas lidských plicních buněk pomocí technik založených na umělé inteligenci (AI). Tento atlas objasňuje rozmanitost typů jednotlivých plicních buněk a umožňuje dozvědět
