Vědci ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill vyvinuli nové zařízení pro dávkování léčiv, které dokáže bezdrátově přijímat příkazy z chytrého telefonu nebo počítače, aby naplánovalo a spustilo řízené uvolňování léků prostřednictvím jednotlivých mikrojehel.
Když přijde čas na nějakou oslavu, hodí se oslavencům vymyslet originální přání. Při různých oslavách si připíjíme na zdraví a také si přejeme hodně štěstí. I když to není příliš originální, vyjadřuje toto blahopřání nějaké naše podstatné hodnoty. Kromě přání k oslavám patří také nějaké dárky. I to může vyjadřovat nějaké naše hodnoty, protože obvykle se zdráháme darovat prostě jen peníze, pokud si to oslavenec vysloveně nepřeje sám.
Výzkumníci ze Švýcarské federální laboratoře pro materiálovou vědu a techniku „EMPA“ (Swiss Federal Laboratories for Materials Science and Technology) v rámci výzkumu, na kterém se podílela také Univerzita Karlova (Václav Liška z Biomedicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni), vyvinuli způsob spojování ran prostřednictvím světelných infračervených paprsků a nanočástic. Jde o inovativní metodu, která umožňuje spojení tkání a utěsnění defektů bez použití klasického chirurgické šití. Pájecí kolagenní pasta je po aplikaci aktivována laserem k vytvoření mechanicky pevného spoje.
Docela nedávno jsem opět onemocněl. Ale ne, nevezli mě tentokrát sanitkou do blázince. Jenom mě bolela hlava, v krku a pořád se mi chtělo spát. Prostě jenom taková „rýmička“, kterou bylo potřeba vyležet a vykurýrovat v posteli. Na jednu stranu mě přemáhala únava, na druhou stranu jsem měl výčitky svědomí, že ležím a nic nedělám. Nic nedělám? Ano, pokud však se do toho nicnedělání nepočítá neustálé přemýšlení o tom, co jsem
Nový výzkum na Technické univerzitě v Mnichově (TUM) ukazuje, jak může být ovládání umělých končetin intuitivnější a přirozenější díky aplikaci umělé inteligence a lepšímu pochopení vzorců svalové aktivity předloktí. Umělé ruce lze pak lépe ovládat pomocí aplikace nebo pomocí senzorů umístěných ve svalech předloktí. Je k tomu zapotřebí 128 propojených senzorů a techniky založené na umělé inteligenci.
1. prosince 2023 jsou to přesně tři roky zaměstnání v Reveniu. Když jsem se o tom letmo zmínil na redakční poradě, hned z toho vyplynul námět zkusit bilancovat a napsat o tom sloupek. A tak jsem přemýšlel, jak bych ty tři roky v Reveniu zhodnotil (odborně též „evaluoval“), ale napadá mě snad jenom to, že jsem spokojený a nemám žádné výhrady ani ke kolegům, ani k vedení, tudíž není moc o čem psát. Jen bych chtěl
Před pár dny jsme oslavili státním svátkem Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Pěkně se to sešlo, protože zrovna nedlouho před státním svátkem přicházel syn s poznámkami , že má někdy chuť se zabít, než aby musel jít do školy. Párkrát jsem to odbyl jako přehnané pubertální řečičky, ale po několikerém opakování jsem tomu věnoval pozornost a přes dvě hodiny si se synem povídal o škole, co ho trápí, co by mělo být lepší a co by mu od podobných pocitů pomohlo.
Výzkumníci z Univerzity v Göteborgu, kolegové z Univerzity v Lundu a v kanadském Montrealu představili slibný krevní test s názvem „p-tau217“ pro identifikaci či vyloučení amyloidózy v mozku (amyloid je bílkovina, resp. její fragment, která se při chorobných stavech ukládá v mezibuněčném prostoru), což je nejvýznamnější a nejranější indikátor Alzheimerovy choroby. Při použití správného pracovního postupu test poskytuje vysokou přesnost. Nejen tato studie podtrhuje význam mezinárodní spolupráce ve výzkumu. V posledních letech bylo vynaloženo velké úsilí na vývoj biomarkerů
Procházím si tak nedávné titulky novin, načež upoutá moji pozornost zpráva na téma bossingu a sexuálního obtěžování na Ministerstvu pro místní rozvoj. Ne že by takových zpráv nebylo málo, ale ve zprávě mě zaujaly následující věty, cituji: „Zaměstnankyně odboru, jejíž jméno redakce zná, se údajně kvůli tomu dostala do vážných psychických problémů. ‚Docházelo k bossingu, kterého se na mé klientce dopustilo pět zaměstnanců, kdy na ni křičeli,
Výzkumníci na univerzitách ve Stuttgartu a Tübingenu vyvíjejí autonomně přizpůsobitelné polymery schopné adaptovat se na pohyby a měnící se podmínky prostředí. Nositelné zdravotní pomůcky, jako jsou měkké exoskelety, které poskytují oporu pacientům po mozkové příhodě, nebo náplasti pro podávání léků s řízeným uvolňováním, musí být vyrobeny z materiálů, které se mohou inteligentně a autonomně přizpůsobit pohybům nositele a měnícím se podmínkám prostředí. Jde přesně o typ autonomně přizpůsobivých polymerních materiálů, které nedávno vyvinuli
