Potravinová banka pro Brno a Jihomoravský kraj zahájila činnost v roce 2014 a je jednou z regionálně působících potravinových bank v republice. Aktivně spolupracuje s ostatními a je členem České federace potravinových bank. Jejím cílem je získávat zdarma potraviny, uskladňovat je a bezplatně distribuovat organizacím, jež jsou v kontaktu s lidmi v materiální nouzi. Pomoc není organizována pouze přes partnerské organizace, ale i přes Výdejnu potravin, kde si pro ni za specifických podmínek mohou přijít i fyzické osoby.
Letos se potravinové banky dočkaly velkého uznání v podobě Řádu Tomáše Garrigua Masaryka, který prezident Miloš Zeman udělil ředitelce Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věře Doušové.
O činnosti té brněnské jsem si povídal s jejím ředitelem Pavlem Kosorinem, který dlouhá léta pracoval jako ředitel Armády spásy v Brně. I díky této práci má hluboký vhled do situace potřebných v Jihomoravském kraji.
Mnoho lidí si pod pojmem potravinová banka nic nevybaví. Můžete nám přiblížit, co pro vás znamená?
Potravinová banka je zaprvé tým lidí. U nás je jich zhruba deset, kterým dává smysl podílet se na našem poslání. Tím myslím shromažďování potravinových přebytků a jejich distribuce organizacím, které se starají o lidi v potravinové nouzi. Zadruhé je potravinová banka skladem potravin a v neposlední řadě ji tvoří také dvě malé kanceláře, protože v informační době musíme kromě potravin shromažďovat i data. Patří k ní i autopark. Denně máme v provozu čtyři nákladní auta, která nakládají a rozvážejí potraviny.
Kolik je v Česku potravinových bank a kde sídlí?
Patnáct, v každém kraji je jedna a nikdy jich nebude víc. Je to chráněná značka. Banky mají krajskou působnost a většinou sídlí v sídlech jednotlivých krajů. Už máme jejich síť a všechny zachraňují rok od roku víc a víc potravin. Supermarketů je v Česku možná nejvíc na světě na počet obyvatel, takže síť je ohromně hustá.
Kde se vzala myšlenka na vznik potravinové banky?
Od jisté doby bylo neúnosné přihlížet množství vyhozených potravin. Uvádí se, že je to zhruba 1/3 výroby. Myšlenka vzniku potravinových bank se nezrodila v Evropě, ale v Americe. Souvisí to s poválečnou prosperitou. Někdo si dal dohromady rodinu s dětmi, které nemají co jíst, s kontejnery plnými vyhozených potravin. Do Evropy se tato myšlenka dostala až v 80 letech. Úplně první evropská potravinová banka vznikla v Paříži.
A jak to bylo s Potravinovou bankou pro Brno a Jihomoravský kraj?
Vznikla v roce 2014, kdy jsem pracoval jako ředitel Armády spásy v Brně. Vymyslel jsem si tehdy projekt s názvem Ukončování bezdomovectví. Šlo o to umožnit matkám s dětmi přesun z azylových domů do obecních bytů. Měl jsem obavu, že nebudou mít dost potravin, protože z azylových domů byly zvyklé, že se o ně někdo stará. Tak jsem si řekl, že by bylo dobré vytvořit nějakou zásobu, a založil jsem potravinovou banku společně s kolegy z dalších pomáhajících organizací, např. brněnské Naděje nebo Oblastní charity Vyškov. V roce 2018 jsem Armádu spásy opustil a od roku 2020 se rozvoji potravinové banky naplno věnuji. Celé to vzniklo pragmaticky. Organizací, které potřebují potraviny pro své klienty, každým rokem přibývá. Aktuálně je jich 123 a pomáhají celému spektru lidí s handicapem, ať už duševním, tělesným nebo sociálním.
Koho najdeme v brněnském týmu?
Dvě dámy v kanceláři, z nichž jedna komunikuje s více než stovkou odběratelů a dodavatelů potravin, druhá se věnuje administrativě a datům. Dále máme logistika, který šéfuje skladu, tři řidiče a na menší úvazek technického ředitele. Pak jsou tu externisti pro oblast účetnictví a IT. Jsme malý tým, který pracuje efektivně, za první tři kvartály letošního roku jsme svezli 400 tun potravin.
Jak vypadá běžný pracovní den vašich řidičů a řidiček?
Od pondělí do pátku jezdí a nakládají potraviny a převážejí je do organizací, které pracují s potřebnou klientelou. Typicky Charita, Armáda spásy, Naděje a další.
Jakými způsoby potraviny získáváte a co mezi nimi převládá?
Nejčastěji je naši řidiči dostávají od skladníků v obchodech. Každý potravinový řetězec má manuál, kterým se řídí. Zaměstnanci obchodu přesně vědí, co nám mají dávat. V největším objemu je to ovoce, zelenina a pečivo, protože tyhle produkty pochopitelně podléhají rychlé zkáze. V menší míře nakládáme trvanlivé potraviny, které jsou většinou po datu minimální trvanlivosti. Pokud nejsou porušené, jsou bezpečné, takže není důvod je nevzít. Druhý způsob je od výrobců nebo distributorů, sami je dovážejí nebo si pro ně zajedeme. Třetí cestou jsou potravinové sbírky, kde nám lidé dávají báječné potraviny s dlouhou dobou trvanlivosti. Nezapomeňme ani na zemědělce, ti nám věnují nadprodukci. Potraviny přicházejí opravdu z různých stran.
Poslední roky jsou specifické. Odrazilo se dění ohledně covidu, tornáda a války na Ukrajině ve vaší potravinové bance?
V době covidové, kdy byli všichni zavření doma, potraviny rozvážel jen Košík nebo Rohlík. Potravinová banka tak nemohla přestat existovat. Ráno jsme se otestovali a fungovali dál. Minulý rok byl netypický zase tornádem, které však ohromně akcelerovalo materiální solidaritu, takže bankou prošlo 718 tun potravin, což bylo o 300 víc než v době covidové. Letošní rok čekáme kvůli válce ještě lepší výsledek. Je velice symbolické, že přesně 24. února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, jsme v Praze přebírali nové nákladní auto, jež nám věnoval potravinový řetězec Albert.
Myslíte si, že kvůli válečnému konfliktu role potravinových bank poroste?
Válka přerušila všechny komunikační kanály a to převrátilo ekonomický život naruby. Z této válečné situace vyplývá ekonomická krize a raketové stoupání cen potravin, protože tyto dvě země jsou obilnice Evropy i světa. Myslím, že kvůli růstu cen poroste i role potravinových bank. V této souvislosti je třeba říct, že naše společnost má obrovské rezervy v tom, jak zachází s potravinami, takže zdroje jsou.
V důsledku války a ekonomické krize se otevřela i výdejna na Cejlu. Můžete mi ji přiblížit?
V dubnu jsme otevřeli v centru Brna na Cejlu Výdejnu potravin ukrajinským uprchlíkům a kvůli krizi jsme v září přibrali i českou klientelu. Prostory máme pronajaté přímo od magistrátu. Ukrajinské ženy nám pomáhají jako dobrovolnice chystat balíčky, výdejna je v provozu každý všední den od půl druhé do půl páté.
O kolika lidech se bavíme?
Na výdejnu na Cejl chodí kolem 70 klientek z Ukrajiny a zatím jen několik desítek z české klientely. V zimě čekáme nárůst.
Při výběru klientů spolupracujete s Odborem sociální péče. Jak to funguje?
V poslední době se na nás obrací čím dál víc lidí v materiální nouzi, kteří nejsou klienty žádné z našich partnerských organizací. My je odkazujeme na Odbor sociální péče. Ten prošetřuje jejich situaci a následně rozdává vouchery, s nimiž si lidé zajdou na výdejnu a tam dostanou balíček s potravinami. Jsme schopni udělat až 150 balíčků denně a nízkonákladově podpořit ty skutečně potřebné.
Plánujete do budoucna i mobilní výdejny?
Ano. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí je připraven projekt, který se má spustit v červenci 2023. Je tříletý a jeho výsledkem má být mobilní výdej potravin ve všech ORP (neboli postaru okresních městech).
Brněnským specifikem jsou i sběrné kontejnery FOODBOXY.
Nápad na FOODBOX jsem dostal na jedné pracovní poradě asi před sedmi lety. Mám takovou vizi, že v každém supermarketu do roku 2030 bude jeden FOODBOX, takže bude možné kdykoli darovat potraviny potřebným. Teď je jich v našem kraji 15, a to v prodejnách Tesco.
Jakým způsobem to funguje?
Když jdou lidé na velký nákup, do FOODBOXU mohou uložit malý potravinový dar. Skoro všichni nakupujeme víc, než zkonzumujeme, takže hodně vyhazujeme. Ale když vyndáme z košíku jednu konzervu a hodíme ji do FOODBOXU, později ji nevyhodíme. Naopak ji dáme někomu, kdo ji zužitkuje. FOODBOXY umožňují lidem permanentní darování potravin a tím jejich zachraňování.
Chcete docílit, aby lidé o svém nákupu přemýšleli?
Ano. Chceme lidi naučit, aby si kladli otázku, co opravdu potřebují. Pokud je naučíme darovat i jen jednu věc z nákupu, namátkou fazole za dvacku, může to být oboustranně výhodné. Třeba si následně uvědomí, že se můžou kdykoli rozdělit a nepotřebují toho tolik.
Dvanáctého listopadu po celé republice proběhne tradiční potravinová sbírka. Co nejvíc poptáváte?
Základní potraviny. Luštěniny, ty jsou nejzdravější a velmi levné. Rýže a obecně jakékoliv konzervy. Dneska se konzervují skoro všechny druhy potravin. Je to relativně levné, výborně se to převáží a ještě lépe skladuje. Kromě konzerv se hodí i olej nebo mouka. Prostě ty nejzákladnější potraviny a pro děti sladkosti všeho druhu.
V médiích se teď hodně probírá nedostatek potravin v potravinových bankách. Z jakého důvodu se to děje?
Těch faktorů je určitě víc. Může to být tím, že banka není dost velká, aby si mohla svézt dost potravin, nemají lidi. Dalším faktorem je objektivně méně potravin. Do obchodů se dostanou tak, že je do nich musí někdo objednat. Buď to dělají vedoucí prodejen, nebo umělá inteligence. Ta se moc nemýlí a přesně vyhodnotí, kolik potravin je potřeba, a tolik objedná. V obchodech toho tedy zůstává méně.
Zasáhlo to i potravinovou banku v Brně?
Prázdný sklad jsme měli před rokem, protože jsme měli i výrazně menší tým. Teď díky dofinancování ze strany vlády máme více řidičů, a tím i každodenních svozů. Takže si nemůžu stěžovat. Stačíme obsluhovat naše partnery a zároveň tvořit zásoby potravin. Důvod je jednoduchý: když je nás víc, víc se i sváží.
Jak by se tedy problém nedostatku potravin v potravinových bankách dal vyřešit?
Svážet a objíždět více obchodů. Je to jednoduché. V Brně a na jižní Moravě je ještě spousta obchodů, které nesvážíme, protože ne všechny řetězce jsou zapojené do darování potravin.
Pokud by vám naši čtenáři chtěli pomoci, můžou se zapojit?Ano, možností je hned několik. Tou první je dobrovolnictví, stále hledáme motivované dobrovolníky. Teď jich pár máme a jsou to hlavně Ukrajinky. Přijmeme i čerstvé důchodce, kteří mají dospělé děti. Za každou pomoc jsme moc rádi. Druhým způsobem je zasílání drobného pravidelného příspěvku na náš transparentní účet. Třetím je možnost darovat do potravinové sbírky, která probíhá dvakrát ročně. Ta nejbližší dvanáctého listopadu, všechny informace naleznete na webu sbírky. V neposlední řadě se mohou ozvat firmy, jež produkují potraviny. Když se jim například nepovedou etikety, mohou nám zavolat. My se o takové potraviny rádi postaráme, a to během celého roku.
