Magazín Inspirante se věnuje stylově bohaté žurnalistice, která upozorňuje na nejrůznější sociální a zdravotní problémy, ale především nabízí řešení a motivuje. Na redakci, grafice, provozu i inzerci se podílejí převážně lidé se zdravotním (či jiným) znevýhodněním. Tvoříme střechu informací v rámci témat, která propojují oblasti zdravotní, sociální a vzdělávací. Baví nás rozmanitý pohled na svět a věříme, že s námi bude bavit i vás. Vznikli jsme jako jeden z projektů neziskové organizace Revenium a snažíme se mít stále větší dosah. Jsme tady, abychom spolupracovali se všemi neziskovými i ziskovými organizacemi, se všemi lidmi, pro něž je rozmanitost, inkluze a prolínání různých světů důležité.
Už několik let žije Luděk Kopa s diagnózou chronická lymfocytární leukémie (CLL) – zhoubného onemocnění krvetvorby. Podstoupil dvě biologické léčby i transplantaci kostní dřeně. Přestože doufal, že se nemoc nevrátí, stalo se. Únava, oslabená imunita a nejistota se staly součástí jeho života. Ale nevzdal to, nemoc ho nezastavila. Pěšky projde 300 kilometrů přes Beskydy a Bílé Karpaty.
Milujete svět čaje a zajímáte se o oblast ekologického zemědělství? V tom případě neváhejte a vydejte se do Čejkovic u Hodonína, kde sídlí přední výrobce biočajů a biokoření SONNENTOR. V rámci turistického projektu Bylinkový ráj se během zážitkové exkurze seznámíte s fungováním a principy firmy, zažijete na vlastní kůži svět bylin a koření a nahlédnete do principů udržitelného podnikání. Ročně sem zavítá přes 50 000 návštěvníků! Ani já tak nemohl zůstat pozadu a při té příležitosti jsem zmapoval bezbariérovost objektu.
Existují určitá slovní spojení, jejichž účelem není nic jiného, než aby vás ponížila. Jsou to například takovéto věty: „Máš rozum?!“, „Pochopil jsi to vůbec?!!“, „Jak může být někdo tak hloupej?!“, „Ničemu nerozumíš!“
Brouk ve vlastní šťávě. Dušený, pečený. Někdy už bez šťávy, rovnou vařený nebo smažený. Skoro to vypadá, že jsem na dovolenou odletěla na jiný kontinent, kde jsem ochutnávala místní speciality. Kdepak! Ale už delší dobu si jako takový brouk připadám.
Stav, při kterém to ve mně pořádně kypí a probublává, zároveň vlastně uhasíná, není následkem pouze vyčerpávajících veder a prudkých barometrických změn. Mám pořádného brouka v hlavě i na duši. Zkrátka – rozmarné (nejen) léto.
„Tak snad půjdete dál!“ vyštěklo plexisklo.
„Dobrý den,“ odpovím do místnosti a zkouším si nevyčítat, že mám ve zvyku nejdřív klepat. Rozhlídnu se, usadím a věci položím na zem.
„Nedávejte tu tašku pryč, doklady budete ještě potřebovat!“
Škoda, že tu nejsou luxfery, ty by mě tak nedirigovaly. Po chvíli rozeznám hlavu úřednice, co pro své povolání položí život. Ten můj teda určitě.
„E-mail, nebo telefon?“
Na občanku? Ani jedno! „Prosím neuvádět.“
Sociální podnik CHCEŠ – MŮŽEŠ, s.r.o., který pojmenovali podle citátu úspěšného podnikatele Tomáše Bati, vznikl jako dceřiná společnost Letokruhů, o.p.s. v dubnu 2021, aby nabídkou svých služeb (rozvoz obědů, nákupy, úklidy, praní prádla, dovoz automobilem) doplňoval činnosti Pečovatelské služby. Společně se oběma firmám daří pomáhat seniorům a lidem se zdravotním postižením, aby mohli žít doma.
Zpočátku to vypadalo nevinně a banálně – nastydla jsem. Logické, když si léto vzalo dovolenou a odplulo někam za hory. Tělo nebylo na chlad, studený vítr a tajfuny připravené, a tak začalo stávkovat. Zachumlala jsem se do deky a přizvala partnera a fenku, aby odpočinek nebyl tak osamělý. Ochotně se přidali. Koneckonců byla neděle – čas odpočinku. Křesťané trvají na tom, aby člověk, stejně jako Bůh, sedmý den odpočíval. Posílena tímto požehnáním shora jsem si nedělní povalování dovolila.
Představte si den v nemocnici, kdy místo ticha a úzkosti zaznívá smích. Kdy se pacienti baví, tvoří a na chvíli zapomínají na svou nemoc. Přesně to se stalo v Nemocnici Na Pleši, kde dobrovolníci Amelie připravili výtvarnou dílnu. Muži i ženy se společně pustili do vybarvování, povídalo se, sdílelo, smálo – a hned byl den v nemocnici lepší!
V představení redaktorů Inspirante mám uvedeno, že jsem vystudoval Pedagogickou fakultu, obor čeština a dějepis. Naši známí, kteří procestovali Evropu a také část světa, mě proto automaticky považovali za odborníka a hodně se divili, když jsem místo prohlídky zámku, baziliky či nějaké další významné památky zvolil při poznávacím zájezdu jako náhradní variantu radši procházku horským údolím nebo koupání v jezeře či moři.
Tahám ze všech sil, ale zavřít fakt nejdou. Mým směrem se ani nehnou, a než najdu grif, bude po všem. To si nemůžu dovolit, mám to tak tak, chápete.
Kouknu doleva, doprava (nevím proč, asi podle detektivek) a aspoň přivřu. Pak zkouším položit nohy dostatečně pohodlně a nemít je ani v umyvadle, ani na toaleťáku. Říkejte mi sardinka.
Až vsedě zjišťuju, že dveře se nejen nezavírají, ale dokonce se samovolně otevírají. Pomaloučku, polehoučku, vytrvale. Snažím se to ignorovat a dokončit misi, jenže svěrače bez soukromí drží a nepustí. Na rozdíl od dveří, jestli nezrychlím, budou za chvíli dokořán.
Žádné události k zobrazení
Náš účet je:
115-5689490267/0100
Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!
