Magazín Inspirante se věnuje stylově bohaté žurnalistice, která upozorňuje na nejrůznější sociální a zdravotní problémy, ale především nabízí řešení a motivuje. Na redakci, grafice, provozu i inzerci se podílejí převážně lidé se zdravotním (či jiným) znevýhodněním. Tvoříme střechu informací v rámci témat, která propojují oblasti zdravotní, sociální a vzdělávací. Baví nás rozmanitý pohled na svět a věříme, že s námi bude bavit i vás. Vznikli jsme jako jeden z projektů neziskové organizace Revenium a snažíme se mít stále větší dosah. Jsme tady, abychom spolupracovali se všemi neziskovými i ziskovými organizacemi, se všemi lidmi, pro něž je rozmanitost, inkluze a prolínání různých světů důležité.
Život ve dvou není v tomto případě název romantického filmu. Tak nazvala naše kolegyně z Revenia a také autorka Inspirante Tereza Nagyová setkání pro pacienty se stomií, které 10. listopadu uspořádala v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Mluvilo se o stomickém příslušenství a pomůckách a také o komplikacích. Součástí byla i osobní konzultace se stomickou sestrou.
Kdo nás čtete pravidelně, už toho o mně něco málo víte. Kdo ne, mrkněte se, pokud chcete… Od okamžiku, kdy mě Helča Tutterová koncem dubna letošního roku prvně kontaktovala (díky, Helčo) s nabídkou pracovat pro Inspirante, projekt spolku Revenium, na pozici korektorka a redaktorka, už šlo vše fofrem…
„Dělá si legraci? Co je to za člověka?“ Nedivila bych se, pokud byste byli po přečtení nadpisu sloupku pohoršeni a častovali mě výmluvnými gesty. Tento výrok však nevzešel z mého způsobu myšlení a vnitřních hodnot, natož z mých úst.
Nechápu, že lidi s dětskou mozkovou obrnou nejsou hvězdami Hollywoodu. Vystřihnu nádhernej kaskadérskej kousek, stačí si jít do kuchyně pro čaj a překračovat spadlou lžičku. Pro jasnýho Oscara mi dejte roli v hororu. Fakt. Děsím se božsky. A všude.
V rámci výstavy Cesta za duhou jsme se zeptali dvou vystavujících tvůrců, kteří se projektu účastní již deset let, co pro ně znamená. Na otázky odpovídali Stanislava Perlínová a Jan Müller.
Nový díl seriálu o zajímavých kavárnách nás zavede do samého centra české metropole poblíž Václavského náměstí. V ulici Ve Smečkách 5 najdeme kavárnu Bílá vrána.
Jako mají zdraví lidé životního partnera, žijí pohlavním životem a zakládají rodiny, tak chtějí životního partnera, pohlavní život s ním a založit rodinu také zdravotně postižení lidé. To je přece přirozené.
Zkraje minulého týdne mi trhali osmičky. Vzhledem k tomu, že se samozřejmě jednalo o zánětlivý případ, jsem dostal antibiotika… Drahé pilule mi ovšem nejen (snad) vyhnaly zánět z těla, ale ještě mi absolutně rozhodily metabolismus. Tahle lambáda může trvat prý ještě několik dní. Jak už to ale paranoidní našinec má, přišly mu na mysl ty nejhorší možné varianty…
V kavárně Nona na Nové scéně Národního divadla jsou od 1. listopadu vystaveny vizuální počiny pacientů s roztroušenou sklerózou. Šestnáctý ročník výstavy Cesta za duhou si letos vybral téma „My sobě“. Tedy parafrázi hesla „Národ sobě“, které visí nad oponou Národního divadla. Toto tematické propojení s místem se navíc odehrává v rámci sta let samostatné Československé republiky.
Prostě proto, že je to potřeba. 😊 Je potřeba občas vylézt ze svojí ulity ven a promluvit si s někým, kdo nám porozumí. Kdo přesně ví a chápe, čím si procházíme a jak je to náročné. V listopadu budete mít dvě možnosti se se mnou setkat a dozvědět se víc o hojení ran. Nejprve v sobotu 10. listopadu v pražské Všeobecné fakultní nemocnici a také 24. listopadu v Brně v prostorách firmy Dansac.
Žádné události k zobrazení
Náš účet je:
115-5689490267/0100
Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!
