Zažili jsme to snad všichni – stav, kdy jsme byli ze zdravotních důvodů dočasně uznáni neschopnými k výkonu dosavadního zaměstnání. Během této doby, kdy jsme byli v pracovní neschopnosti, jsme měli zvláštní práva a povinnosti.
Ta vyplývají ze systému nemocenského pojištění, jenž je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě (výpadku) příjmu při tzv. krátkodobých sociálních událostech, tj. po dobu dočasné pracovní neschopnosti (DPN) v důsledku nemoci, úrazu, karantény či ošetřování člena rodiny zabezpečuje peněžitými dávkami (nemocenské dávky).
Tento systém zabezpečení dočasně práce neschopného zaměstnance, resp. pojištěnce je upraven zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále také jen „zákon“). Pojďme se podívat na to, která práva a povinnosti z něj pro práce neschopné pojištěnce (dále také jen „pojištěnce“) plynou.
Povinnosti a oprávnění dočasně práce neschopného pojištěnce
Podle § 64 zákona je práce neschopný pojištěnec povinen dodržovat režim stanovený lékařem a umožnit kontrolu jeho dodržování. V prvních 14 dnech nemoci je podle znění ust. § 192 odst. 6 zákoníku práce povinen umožnit kontrolu i svému zaměstnavateli. Je proto potřeba lékaři nahlásit správnou adresu, na níž se bude pojištěnec v době nemoci zdržovat (ta se nemusí shodovat s adresou trvalého bydliště). Hlásit je potřeba také případnou změnu místa pobytu a pevně dohodnout a dodržovat čas a režim povolených vycházek.
Rozsah vycházek může činit nejvýše 6 hodin denně, a to v době mezi 7–19 hodinou. Jsou však povoleny výjimky v případech, kdy je ošetřujícím lékařem z důvodu závažného zdravotního stavu nebo probíhající intenzivní léčby povoleno, aby si pojištěnec rozsah a dobu vycházek určoval sám, např. podle momentálního stavu a schopnosti vycházku realizovat.
Nezbytná součinnost pojištěnce spočívá i v tom, že označí potřebnými údaji místo pobytu (zvonek, schránku, byt, rodinný dům) v době DPN tak, aby bylo možné provést kontrolu dodržování stanoveného režimu.
Kontroly jsou prováděny buď u namátkou vybraných lidí, nebo těch, u nichž dá podnět ke kontrole ošetřující lékař, případně zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec režim dočasně práce neschopného zaměstnance nedodržuje. Poruší-li pojištěnec stanovený režim nebo nesplní-li jiné povinnosti (např. řádné označení místa pobytu), může mu příslušná správa sociálního zabezpečení ve správním řízení nemocenské dávky dočasně snížit, zcela odejmout (až na dobu 100 kalendářních dní) nebo může být pojištěnci uložena pokuta až do 20 000 korun.
Obdobně má podle znění ust. § 192 odst. 5 zákoníku práce možnost snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech nemoci náhradu mzdy zaměstnavatel, zjistí-li při kontrole, že zaměstnanec stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce nedodržuje, tedy že nedodržuje povinnost zdržovat se v místě pobytu nebo režim vycházek. V takovém případě může se zaměstnancem také rozvázat pracovní poměr výpovědí podle znění ust. § 52 písm. h) zákoníku práce ve spojení s § 301a zákoníku práce, neboť jde o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně (zaměstnanec např. odjede v době trvání DPN na dovolenou).
Smyslem kontrol je tedy zajistit, aby čerpání nemocenského nebylo zneužíváno. Kontroly mohou probíhat kdykoliv, včetně víkendů či svátků.
Pozn. 1: V případě hrubého porušení pracovní kázně po dobu trvání DPN nelze se zaměstnancem zrušit pracovní poměr okamžitě, jelikož by nešlo o porušení právních předpisů vztahujících se k vykonávané profesi. Zaměstnanci nelze ani pro totéž porušení snížit nebo odejmout mzdu a současně s ním rozvázat pracovní poměr výpovědí.
Pozn. 2: Ze strany zaměstnavatele nejde o kontrolu léčebného režimu stanoveného lékařem ve smyslu samotné léčby, k tomu nemá oprávnění ani potřebné vzdělání. Zaměstnanec tak může např. malovat v bytě nebo okopávat záhonky na zahradě, a činí-li tak v určeném místě pobytu, dodržování podmínek režimu z pohledu zaměstnavatele není porušeno. Zaměstnavatel však může dát podnět ošetřujícímu lékaři a ten posoudí, zda je vykonávaná činnost v souladu s diagnózou.
Mezi další oprávnění pojištěnce v době trvání DPN patří možnost požádat příslušný orgán nemocenského pojištění o informaci o čerpání podpůrčí doby pro výplatu nemocenského (podpůrčí doba, po kterou je vypláceno nemocenské, trvá nejvýše 380 kalendářních dní, vyplácí se od 15. kalendářního dne trvání DPN a končí dnem ukončení DPN).
Výjimka ze zákazu činností, za kterou náleží příjem
Obecně platí a je vžito, že po dobu trvání DPN nelze vykonávat činnost, za kterou náleží příjem souběžně s pobíráním nemocenských dávek.
Za určitých podmínek však lze zcela legálně pracovat i po dobu DPN, tedy mít přivýdělek nebo brigádu. V zákoně o nemocenském pojištění je v § 55 odst. 1 písm. a) uvedeno, že se pracovní neschopnost vztahuje vždy k té činnosti, která je pojištěna. Z toho plyne, že zaměstnanec, jenž si vedle hlavního pracovního poměru přivydělává v dalším pracovním poměru a bude v hlavním pracovním poměru uznán za práce neschopného, může v druhém pracovním poměru nadále pracovat. Nehraje přitom roli, zda jde o stejného, či dva různé zaměstnavatele. Podmínkou je však to, že nesmí být v obou pracovních poměrech vykonávána stejná pracovní činnost, jako je ta, z níž jsou vypláceny nemocenské dávky. Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění totiž říká, že v případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně a nárok na dávku vzniká jen z jednoho pojištění. Nelze tedy vykonávat stejnou pracovní činnost, lze vykonávat pouze takovou, z níž nejsou pobírány nemocenské dávky. Je také nadále nutné dodržovat jak stanovený režim vycházek, tak léčebný režim.
Právní předpisy (dostupné na www.zakonyprolidi.cz):
Foto: OpenClipart-Vectors from Pixabay
