Když přijde čas na nějakou oslavu, hodí se oslavencům vymyslet originální přání. Při různých oslavách si připíjíme na zdraví a také si přejeme hodně štěstí. I když to není příliš originální, vyjadřuje toto blahopřání nějaké naše podstatné hodnoty. Kromě přání k oslavám patří také nějaké dárky. I to může vyjadřovat nějaké naše hodnoty, protože obvykle se zdráháme darovat prostě jen peníze, pokud si to oslavenec vysloveně nepřeje sám. Zdá se mi, jako by ty oslavující ceremonie šly hodnotově proti sobě: za peníze si štěstí nekoupíme, a tak si dáváme dárky a k tomu přání. Více peněz může sice možná přispět k lepšímu zdraví díky nadstandardní péči, ale takhle to přání ani dary nemyslíme. Kdyby mně někdo osobně popřál třeba: „Přeji ti hodně peněz a bohatství, a abys věděl, že to myslím vážně, tady máš ode mě nějaký ten peněžní příspěvek,“ tak bych se asi ze slušnosti, leč poněkud zaraženě usmíval: „A to se myslí jako vážně?“
Takže místo peněz a bohatství druhým popřejeme spíše to štěstí a zdraví. Peníze jsou sice taky dobré, protože si za ně můžeme koupit spoustu nových krásných věcí v akcích i v ne-akcích, a dokonce nám nějaká ta nová věc udělá i chvilkovou radost. Jenže po čase se z nové překrásné věcičky stane věc zastaralá, překonaná a dokonce nám začne překážet, aby na úplný konec všech radostí skončila v popelnici nebo sběrném dvoře. Takže z toho nakupování asi nějak extra příliš štěstí nebude. Ostatně tímto tématem se zabývají po celém světě ekonomové, sociologové i psychologové, kteří diskutují o tom, nakolik je štěstí přímo spjaté s osobním bohatstvím. Některé závěry přímo říkají, že vliv peněz na štěstí je nejednoznačný a je silný pouze v případě zřetelné chudoby. Mimo podmínek chudoby je přínos peněz či bohatství k pocitu štěstí jen mírný. Zároveň přímý benefit z více peněz nelze jednoznačně prokázat, jelikož bohatí lidé mohou mít také lepší práci, která kromě vyššího výdělku vyžaduje i lepší dovednosti nebo znalosti a lepší práce také může dávat lepší smysl a z toho pramenící pocit životního uspokojení, pokud ne přímo štěstí.
Štěstí, radost, smysl života, pohoda… to jsou pro nás opravdu zásadní hodnoty, které přejeme zpravidla sobě i ostatním (pokud nejsme zrovna psychopaticky narušená osobnost). Těmito hodnotami se zabývají také rozličná náboženství a filozofie. Například pro budhisty je štěstí úplně základní hodnotou, kdy říkají, že každý živý tvor přirozeně usiluje o štěstí a vyhýbá se utrpení. V psychologii se dnes rozlišují pojmy jako well-being, který v češtině může vyjadřovat celkový pocit fyzické a zároveň psychické pohody. Organizace spojených národů dokonce vydává každoroční zprávu „World Happiness Report“ (stránka v češtině na Wikipedii chybí!), která hodnotí škálu národního štěstí na základě čtrnácti obecných kategorií. Z hodnocení za rok 2023 mimo jiné vyplývá, že nejšťastnější zemí na světě je dokonce už pošesté v řadě Finsko, následované Dánskem, Islandem, Izraelem a Nizozemskem. Zdá se tedy, že takzvané severské země (například Norsko bylo hodnoceno jako nejšťastnější země v roce 2017) musí mít nějaký recept na štěstí. Z Dánska třeba pochází pro nás možná zvláštní pojem „hygge“, který údajně značně přispívá k pocitu pohody a štěstí. Co k tomu pojmu patří, popisovala v časopise Psychologie třeba Lenka Malinová, která tou dobou žila čtyři roky v Dánsku.
Co bychom si tedy měli popřát na základě zkušeností nejšťastnějšího Finska, abychom se cítili hodně šťastní a zdraví? Přejme si, aby se v naší společnosti více posilovaly možnosti osobní svobody volby, protože to poskytuje uspokojivý pocit osobní autonomie. Přejme si, abychom si v naší společnosti více vzájemně důvěřovali a nepodváděli (se), protože ve společnosti s nízkou mírou korupce se zvyšuje pocit důvěry v instituce a systém obecně. Přejme si, aby se výsledky práce a z toho plynoucí zisky rozdělovaly více rovnoměrně, protože to podporuje pocit sdílené prosperity. Přejme si, aby stát více podporoval podnikání a inovace, protože možnost založit vlastní podnik pomáhá k pocitu nezávislosti a vlastního úspěchu. Přejme si, abychom ve společnosti měli široký výběr z možných vzdělávacích cest, protože to posiluje pocit vlastní zodpovědnosti za volbu povolání. Přejme si, abychom mohli lépe slaďovat rodinný a pracovní život, protože rovnováha mezi pracovním a rodinným životem poskytuje možnost věnovat více času rozvíjení vztahů s blízkými. Přejme si, aby lidé mohli více a častěji ovlivňovat veřejná rozhodnutí, protože to dává pocit zainteresovanosti. Přejme si, abychom byli více otevření k různorodým formám osobních vztahů a rodinných struktur, protože možnost zvolit si, s kým a v jakých vztazích žít, je základem spokojenosti. A v neposlední řadě si popřejme, abychom měli i nadále vysokou kvalitu veřejného zdravotnictví, protože včasný přístup ke zdravotní péči prodlužuje délku kvalitního života. Když se naše přání vyplní, nabízí se šance, že by se Česká republika mohla posunout blíže k vrcholu žebříčku šťastných zemí ze současného osmnáctého místa.
Foto: Pixabay
