Náhradní plnění nesmí být první volbou

Zaměstnávejte osoby s postižením

V říjnu loňského roku začala pro zaměstnavatele platit nová pravidla. Musí elektronicky na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí evidovat faktury za prodej a nákup  výrobků či služeb v režimu náhradního plnění.

A ojojoj. V únoru 2018, kdy firmy podávaly přehledy, jak jsou na tom se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením nebo nákupem výrobků a služeb v náhradním plnění, nastal velký problém. Řada poskytovatelů náhradního plnění z chráněného trhu práce již odmítla uzavírat smlouvy se svými tradičními odběrateli – firmami z otevřeného trhu.

Můžu spekulovat, zda to bylo proto, že náhradní plnění poskytovali nad limit zákona, nebo že se zalekli, že jim už neprojde čistá přefakturace bez jakékoli přidané hodnoty zdravotně postiženého zaměstnance. V každém případě je nad slunce jasné, že náhradní plnění přestává být pro firmy jednoduchou volbou a ony se musí zaměřit na primární – zaměstnávání postižených.

Spolek Revenium sice funguje několik měsíců, ale protože v něm působí řada odborníků, kteří se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením zabývají řadu let, není dne, kdyby se na mne nebo na někoho z kolegů neobrátila firma s dotazem, jak najít zdravotně postižené zaměstnance.

A vždy odpovídáme stejně. Podívejte se do vlastních řad! Vždyť většina diagnóz není viditelných. Věřte, že v týmech určitě máte někoho s celiakií, poruchou štítné žlázy, těžší formou alergie, migrény, člověka po rakovině. A je teď na vás, vysvětlit v týmech, že člověk s postižením nerovná se pouze člověk na vozíku, s berličkou, nevidomý či neslyšící. A namotivovat „skryté“ kolegy , aby vám přinesli „papír“, že jsou zdravotně postižení.

V Česku je milion lidí s postižením a zaměstnavatelé mají povinnost zaměstnávat 4 procenta postižených. Proč tedy stále firmy hledají náhradní plnění nebo platí „invalidní daň“?

Komentář vyšel v dubnovém vydání odborného měsíčníku HR forum