Hostem online chatu na stránkách Inspirante.cz byla ve čtvrtek 30. dubna 2020 od 14 do 15 hodin Zuzka Nemčíková, autorka nové knihy „ABCDA zvládání rakoviny, opakovaných recidiv a metastáz“. Ptali jste se autorky na vše, co vás zajímá o životě s rakovinou.
Téma chatu:
Dotazy ke knize a dotazy z oblasti onkologické problematiky z hlediska pacienta a psychologa zároveň. Zuzka Nemčíková vám může odpovědět či vás nasměrovat ohledně otázek zvládání jistých těžkostí, které rakovina a léčba s ní související přináší.
Dobrý den, kdy jste se rozhodla napsat knihu a podělit se s ostatními o to, jak se vám žije s tak vážnou nemocí?
Napsat knihu nebylo pro mne nějakým náhodným hnutím mysli. Asi poprvé mne to napadlo na Vysoké vojenské škole v Bratislavě, když jsem prožívala pro ženu opravdu velmi nevšední zážitky, mnohdy humorné. Tehdy jsem si říkala, že by to stálo za to. Po té v devadesátých letech, kdy jsem se zabývala podnikáním, četla inspirativní knihy z oblasti osobního rozvoje. Právě s podnikáním jsem získávala hodně zkušeností, které jsem po té osobně předávala svým obchodním partnerům. V nějaké písemné podobě si to občas někteří přáli. Ale tehdy už ve mně uzrávalo přání, zrealizovat napsání vlastní knihy, abych do ní mohla jako všichni… Číst vice »
Co podle vás v českém zdravotnictví pacientkám s touto diagnózou chybí?
Mohu v tomto směru mluvit sama za sebe. Já mám s naším zdravotnictvím jen ty nejlepší zkušenosti. Jak s tím, jak se mohu léčit, co se pro pacienty dělá. Ale také s personálem v Onkologickém centru Chomutov, kde se léčím. MUDr. Žateckou a všechny ty skvělé sestry budu jen chválit. Co dělají a musí dělat i v této době, klobouk dolů. A rovněž s operatéry. Ne že bych byla v této oblasti až zas tak pozitivní, ale já mám opravdu samé výborné zkušenosti. Dle mého, toto vše je o lidech. A já potkávám dobré lidi! A po výměně zkušeností na… Číst vice »
Dobrý den, zažila jste někdy ve svém životě stav, kdy Vás opustil optimismus a odhodlání a měla jste pocit, že to chcete vzdát? Co Vás nakoplo zpět?
Zažila jsem to a ne jednou. Ale jak píšu i ve své knize ABCDa rakoviny, opakovaných recidiv a metastáz, po druhé recidivě rakoviny prsu jsem měla tzv. šedé vidění světa. Tedy tak jsem si to označila já, abych si neubližovala ještě víc tím, že nejen že se mi vytratily některé pracovní kompetence, ale ještě jsem depresivní. Kdy už to hraničilo – což bylo v době, kdy jsem si v jeden den řekla několikrát, že „to je stejně jedno!“, že „to nemá cenu!“ V tu chvíli mi nějaká kontrolka zablikala a řekla jsem si, že je zle. Fakt zle!!! Tak jsem… Číst vice »
Knížku jste věnovala svému muži, povzbuzoval vás, abyste ji napsala?
Věnovala a léta jsem na to čekala! O to silnější to nyní bylo. Manžel mne povzbuzuje v mnoha aktivitách, které dělám. A buď je realizuje se mnou a nebo opravdu povzbuzuje, včetně “logistického” zázemí :-). Například mi i hlídal pitný režim, když jsem zasedla k počítači. A nebo mě přišel vyfotit, jak sedím! Tedy aby mi naznačil, že můj posed při psaní nemá nic společnými s rovnými zády, který velmi pomáhá, jak hlásám do světa. Tato kniha byla opravdu první “knihou”, kterou jsem mu mohla věnovat. Před tím to však byla ještě diplomová práce na FF UP, která mohla mít… Číst vice »
Milá Zuzko, ještě jednou Ti moc gratuluji k vysněné knize, jsi skvělá! Máš nějakou velmi oblíbenou kapitolu – “srdcovku”, která se Ti psala nejlépe? Krásné jaro!
Ona každá kapitola pro mne má něco. Ale hodně silná je Š jako ŠTĚSTÍ. Protože si opravdu myslím, že jsme byli stvořeni k tomu, abychom byli šťastní a v rovnováze. Spoustu věcí si přiděláváme my sami. Štěstí to je přeci i to, že ráno vstanu, ptáčci teď nádherně zpívají, mám pitnou vodu, mám se na koho usmát, je někdo, kdo mi můj úsměv opětuje, že ještě stále kvetou v lese fialky i petrklíče, že už je rozkvetlý šeřík. Stačí teď přivonět a zavřít u toho oči. To je štěstí!
Obdivuji, že jste se odhodlal napsat tak skvělou knížku, někdy mám pocit, že se utápím v těžkostech a vlastně mi nic není, máte radu jako psycholožka pro ty, kterým není vždy do zpěvu, i když na ně nedoléhá nemoc, jen takové ty normální životní strasti a útrapy v práci a doma?
Moje rada bude směrovat do oblasti VŠÍMAVOSTI. Rozklíčování toho, jak se cítíte. Když si to UVĚDOMÍTE – cítím se blbě, tak pak MUSÍ! následovat ROZHODNUTÍ S TÍM NĚCO DĚLAT. Musí je pro ty, kteří opravdu chtějí svůj emoční stav změnit. My sami si tvoříme emoce. Tak si je také můžeme my SAMI ZMĚNIT. Hezky se to říká, hůř se to dělá. Ale to ROZHODNUTÍ změnit to, je opravdu na daném jedinci. Já si nejdřív, když je mi řekněme trudno, uvědomím, že mi tak je. Pak po nějaké době se tedy rozhodnu, že na to půjdu přes tělo, protože se… Číst vice »
Dobrý den, za jak dlouho po onkologické operaci může zase žena pracovat? A nemůže pracovní stres nemoc zhoršit?
U každé ženy je to různé. Protože záleží na konkrétní diagnóze i stavu pacienta, jak je velká jizva, zda byly odebrány i uzliny, jaká léčba byla zvolena. Někdo prochází léčbou, jakoby nic, někde nemůže ani chodit a je opravdu řadu dní k nepoužití. Nejhorší asi je, když rodina dává pacientce za příklad jinou pacientku, že ona už “funguje”. Je to opravdu individuální. Řada kognitivních funkcí je změněná ještě řadu let či na pořád. Určitě je to o změněné paměti, velké únavě,zhoršení vidění, z hlediska intimního vysušování a atrofie sliznic – tedy i obtíže v sexuální oblasti, hybnost rukou, změněná frustrační… Číst vice »
Myslíte si, že kvůli koronaviru ženy zanedbávají prevenci? A vy sama byste ženám bdopirucila
Pardon, na mobilu mi to vypadlo. Chci se zeptat, jestli byste sama teď ženě doporučila jít k lékaři, v téhle době . Děkuju
Byla jsem v úterý na onkologii na odběrech krve a včera na dalším cyklu léčby, rovněž na onkologii. A musela jsem projít testem (měření teploty, zapsání) před vstupem do zdravotnického zařízení. Takže pokud je to nutné, rozhodně. Ale udělat nutná opatření. Roušku a pro vlastní klid si vezměte rukavice. Sestry je musí mít celou směnu a musí to vydržet, ještě navíc v ochranných pláštích, přikrývky hlavy a štítu. Takže vy si je vezměte též pro vlastní pocit bezpečí. Ale pokud je to nutné, v této diagnóze je to mnohdy i o včasnosti.
Koronavir tu řešíme teprve druhý měsíc. Takže pokud žena dva roky nikam nejde – ani ke gynekologovi, k zubaři ani si sama každý měsíc neprovádí samovyšetření prsu, určitě prevenci zanedbává. Ale toto období koranaviru nemůže být pro nikoho omluvenkou. Jen se to nyní trošku oddálí. Je to obdobné, jako když jsme v onkologické léčbě. Také nemůžeme vše a musíme čekat, až se vyléčíme a potom můžeme zařizovat věci, které nyní “normální” populace má také pozastaveny, ale předtím je mohla bez omezení.
Měli jsme možnost Zuzku potkat v restauraci na obědě a bylo to fantastické setkání. Dnes došla kniha a už jí právě paní čte. Zuzko jak je možné, že člověk s tolika starostmi je takto pozitivní a lidé, co mají vše jsou kolikrát hodně negativní. Myslím z toho psychologického hlediska? Je to osobností nebo touhou po čemkoliv co nemáme? Moc gratuluji a přeji vše nej 🙂
Jé Petře zdravím! Naše společné setkání bylo opravdu netradiční! Ale potvrdilo, že NIC NENÍ NÁHODA! Domnívám se, že se to za prvé ve mně pěstovalo od dětství a za druhé mám to v GENECH. Když tam může být BRCA 1 genetická mutace, tak tam může být GEN pozitivního myšlení a radosti ze života. To v dětství bylo pěstování HOUŽEVNATOSTI. Tatínek měl doma “pana Doktora” – což byl řemen od montbrašny. A vždy říkal, že tam visí pan doktor, kdybych potřebovala popohnat k činnosti, kterou jsem měla dělat. A tak se ve mně posilovala houževnatost a síla ke zvládání :-). To… Číst vice »
Paní Zuzano, blahopřeji ke knize, jednou jsem vás viděla přednášet a moc mi to pomohlo, nabila jste mně energií. Budete mít zase někde přednášku? Vím, teď je strašná doba, ale třeba v létě? Přišla bych si pro váš autogram.
Děkuji Vám za milá slova. První akci, o které nyní vím, je Setkání na terase Městské knihovny Žatec, v Žatci dne 24. června 2020 v 16:00. Pokud tomu bude vše nakloněno.
Možná se to nehodí, když tak nemusíte odpovídat, ale řešila jste po operaci, že byste si nechala udělat na plastice nová prsa? Ještě jednou se omlouvám, pokud se vás otázka dotkla.
Děkuji za otázku.Myšlenka na to přišla, zda implantáty či ze svého břicha. Ale můj manžel mi řekl, že pokud by to bylo jenom kvůli němu, tak ať to nedělám. Ať to řeším jenom tehdy, pokud bych si to přála já. Ale že on mne miluje takovou, jaká jsem. Takže to bylo jasné. Navíc mám silnou intuici. Říkalo mi to ne. A opravdu, kdybych šla do implantátu, tak po letech bych musela na reoperaci, protože se dávala nějaká vadná série. To jsem ještě netušila, že jsem BRCA pozitivní a že budu mít v tom samém prsu ještě další dva nálezy, dvě… Číst vice »
Děkuji za Vaše dotazy. Zuzka