Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Na týden jsem konečně unikla z betonového chřtánu velkoměsta do náruče zeleně. Utekla jsem z koncentrovaného covidového doupěte a nezbytné předoperační izolace na samotu do Jeseníků. Po dlouhé době jsem se cítila naživu a šťastná. Mohla jsem svobodně a beze strachu nabírat do plic čerstvý ostrý vzduch.

Tolik jsem potřebovala načerpat sílu, dobít energii. Krása a moudrost přírody mi dávají pocit naplněných dní, ukazují mi smysl života. Chaos v nitru odplouvá spolu s mizející mlhou. Slunce střídá déšť a naopak. Pohled na zalesněné obzory a horské hřebeny, barvy a vůně jehličí, listí, mechu a květů, svěžest studánek a potůčků společně vytvářejí esenci nenahraditelné medicíny. Ševelení těch, co tu jsou doma – zvuky, které nejsou hlukem, nýbrž lékem.

S nočním tichem, jež skutečně tichem je, se tají dech při pohledu na jasnou oblohu. Na černočerném sametu se pravidelně odehrává promítání hvězdného filmu, nerušeného světelným smogem. Tolik souhvězdí a mlhovin! Na Zemi po zemi, ťapeme i tápeme, malí návštěvníci na krátký čas. Měsíc rozverně laškuje s klidem spáčů. Vítr neúnavně kličkuje ve větvích stromů, čechrá jim koruny.

Vše dýchá a přirozeně plyne, má svůj ráz a řád. Příroda má svá kouzla, rovněž tak zla. Stejné je to u lidí. Příroda pomáhá člověku, člověk přírodě; ta má však, bohužel, o dost větší náskok. Motto Pomáhat a chránit už je zabráno, co tedy Neničit a chránit? Všichni jsme přece součástí jednoho zázračného celku…

– Příroda nám dala iluze jako náhradu za to, co nejsme, a smysl pro humor jako náhradu za to, co jsme. –

Sébastien-Roch Nicolas de Chamfort

– Od lidí, stejně jako od počasí, lze očekávat to nejlepší i to nejhorší. –

Luc de Clapiers de Vauvenargues

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Eva Havlíčková

Eva Havlíčková

Crohnovu chorobu jí diagnostikovali ve dvanácti letech. S tímto onemocněním zažívá pořádnou dávku chaosu, trápení a bolesti, ale nevzdává to. Ani ona, ani Crohn. Než ji zdravotní problémy vyřadily na několik let z aktivní činnosti, pracovala dlouhé roky na pozici asistentky ve farmaceutické společnosti. Miluje přírodu, hudbu, laskavý i černý humor, četbu knih a jejich vůni. Váží si rodiny a přátelství.

„Je to ve hvězdách, co nás v životě čeká za pouť. Nejdůležitější ale je, kolik úžasných dní prožijeme, a že vždy najdeme cestu! Všichni můžeme opakovaně začínat znovu a po pádu zase vstát, třeba i s nějakou tou boulí na těle i na duši. Na zázraky nevěřím, já na ně totiž spoléhám,“ říká Eva. V současné době působí jako korektorka a redaktorka v redakci magazínu Inspirante, který je jedním z hlavních projektů spolku Revenium.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

QR Platba

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!