Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Lidé, kteří přišli o zrak úplně nebo jej mají poškozený natolik, že nemohou číst, to v životě jednoduché určitě nemají. Už od roku 1976 působí při Knihovně města Ostravy (KMO) i zvukové oddělení pro nevidomé a slabozraké. Dnes nabízí kromě půjčování zvukových knih také zásilkovou a donáškovou službu. Mezi další aktivity patří koncerty, besedy, hmatové výstavy.

Podle Běly Svobodové z ostravské zvukové knihovny sice všichni tuší, že člověk, který nevidí, to má v životě velmi složité, zdaleka ne všichni si však uvědomují, že tito lidé mají i hodně omezené možnosti, jak trávit volný čas.

„Zvuková knihovna je určena pro slabozraké a nevidomé čtenáře. Po předložení potvrzení od očního lékaře či Tyflocenta zájemce o služby tohoto oddělení zaregistrujeme zdarma. Otevřeno je dva dny v týdnu, v pondělí od 12 do 17 hodin a v úterý od 8 do 13 hodin. Po domluvě jsou možné individuální návštěvy a konzultace mimo otevírací dobu oddělení,“ upřesňuje knihovnice.

V uplynulých desetiletích si návštěvníci zvukové knihovny domů odnášeli tašky plné magnetofonových kazet. Ale technika jde rychle kupředu: v posledním desetiletí už si lidé půjčují knihy, které jsou nahrané na MP3.

„V naší knihovně máme na MP3 zhruba sedm tisíc titulů. Ve skladu jsou ještě i nahrávky na magnetofonových kazetách, ale ty si u nás půjčuje už jen jedna paní,“ vysvětluje Svobodová. „Lidé měli zpočátku z MP3 obavy, báli se přejít na jinou techniku, ale brzy si zvykli. Přehrávače pro zrakově postižené mají jednoduché ovládání. Navíc když si člověk půjčí třeba deset nosičů MP3, má opravdu co poslouchat. Ta stopáž je mnohonásobně delší než u kazet.“

Co se půjčuje nejčastěji?

Podle knihovnice se trend v poslední době mění. Čtenáři (posluchači) se opět vracejí k už trochu zapomenutým vesnickým či ženským románům. „Jedno období byl třeba v kurzu Frederick Forsyth, známý autor špionážních románů. Dnes se půjčuje jen výjimečně. Naši čtenáři mají v poslední době velký zájem o životopisy historických osobností, historické romány a také vesnické romány. A poptávka je rovněž po už zmíněných románech pro ženy. Z našich autorek se nejvíce půjčují například knihy Aleny Morštajnové a Hany Körnerové,“ pokračuje Svobodová. „Když to hodně zobecním: naše posluchačky upřednostňují knihy, které dokážou potěšit a pohladit po duši. Prakticky nulový je naopak v poslední době zájem o thrillery. Přitom v hudebním oddělení naší knihovny pro běžné čtenáře je o thrillery zájem obrovský.“

Knihovnice vysvětluje, že obliba vesnických románů, například Heleny Javořické či Jindřicha Šimona Baara, možná souvisí i s tím, že věkový průměr čtenářů zvukového oddělení knihovny pro nevidomé a slabozraké je 80 let.

„Lidé se možná při poslechu těchto knih vracejí do svého mládí a vzpomínají. Půjčují si i detektivky, ale zase spíše klasiku, třeba Maigreta, Philipa Marlowa, Agathu Christie či Eda McBaina. V kurzu jsou i historické romány Vlastimila Vondrušky. Naopak severské detektivky, které zažívají vzestup u běžných čtenářů, si v našem oddělení půjčují lidé výjimečně,“ dodává Svobodová. Zatímco o zvukové přepisy známých českých filmů je podle ní zájem slabší, pohádky si rádi poslechnou i ti dříve narození.

Oblíbení načítači? Hyhlík, Medvecká i Špalková

Ostravská knihovnice doplňuje, že někteří návštěvníci se o výběru zvukové knihy rozhodují i podle toho, kdo ji načetl. „Mezi velmi oblíbené načítače patří Jan Hyhlík, Taťána Medvecká nebo Petra Špalková.“ Zvukové oddělení ostravské městské knihovny pro nevidomé a slabozraké má zhruba 250 aktivních posluchačů. Průměrný věk je tak vysoký proto, že ti mladší si knihy většinou stahují přímo ze stránek zvukové knihovny a na pobočku nechodí. „Naši posluchači si v průměru půjčují asi deset titulů na měsíc. V létě o něco méně, protože i lidé se zrakovým postižením jsou více venku a na zahrádkách, na podzim a v zimě zase poslouchají knížky častěji,“ říká knihovnice.

Co se čte v době koronaviru?

Běla Svobodová poznamenává, že od března jsou na velké části lidí, kteří do knihovny chodí, patrné obavy a stísněná atmosféra. „Tím, že nemáme tolik čtenářů, jsou naše vztahy i více osobní. Je poznat, jak je ta atmosféra související s covidem a některá omezení semlely. Asi i proto si častěji půjčují knížky, které mají člověka rozveselit a povzbudit, než nějaké náročné psychologické romány. A úplnou ,stopku’ mají u čtenářů nyní knihy, které se, byť jen okrajově, dotýkají nemocniční tematiky,“ říká na závěr našeho povídání.

Svobodová upozorňuje, že Knihovně města Ostravy (KMO) se daří rozšiřovat služby Zvukové knihovny i v rámci spolupráce mezi pobočkami KMO. „Na základě telefonické objednávky nachystáme CD a s rozvozem knih, který je centralizován zde v ústředí, rozvážíme i objednané CD pro zhruba 30 nevidomých čtenářů a ti si je vyzvedávají na pobočkách KMO.“

Knihovnice doplňuje, že posluchačům, kteří se obtížněji pohybují či mají jiné zdravotní obtíže a mají to do Ostravy z jiných míst kraje daleko, objednané zvukové knihy zasílají.

Zvukové oddělení pro nevidomé a slabozraké připravuje i osvětové akce pro školy. „Pozveme sem třídu a dětem vysvětlujeme, jak vypadá život lidí se zrakovým postižením. Zároveň jim objasňujeme, jaké služby nevidomým a slabozrakým poskytuje zvuková knihovna, a snažíme se jim předávat své postřehy a zkušenosti. V oblasti péče o lidi s různým postižením je pořád co zlepšovat. Někdo neví, jak se k nim chovat, jestli jim nabídnout pomoc a jakou formou,“ dodává Svobodová.

Zvukové knihovny v ČR: Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana sídlí v Praze, kompletní fond zvukových knih má i dalších šest knihoven v republice: kromě Ostravy zvukové knihy pro nevidomé a slabozraké nabízejí i knihovny v Brně, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Strakonicích a Plzni.

ad foto: Běla Svobodová
Foto: Břetislav Lapisz

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Břetislav Lapisz

Břetislav Lapisz

Rodák z Českého Těšína prožil dětství v nedalekém Havířově, od konce studií v roce 1990 bydlí v Ostravě. Absolvent učitelství Pedagogické fakulty Ostrava (obor čeština – dějepis) se zajímá o novodobou historii, jeho největším koníčkem je sledování sportovních přenosů (od fotbalu přes hokej, stolní tenis až po šipky). Rád cestuje, jeho nejoblíbenější destinací je Slovensko. A v poslední době zahradničí (s poměrně mizernými výsledky). Je ženatý a má dvě dospělé děti. Roztroušená skleróza jej „provází“ od roku 1998.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

QR Platba

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!