Každý si umíme postavit hlavu. Trvat si na svém s okázalou urputností. Letošní jaro mi znovu potvrzuje, že tvrdohlavý dokáže být nejen živý tvor, ale stejně tak třeba diagnóza a počasí. 

Jaro miluji. Klidně bych si jej dopřávala daleko delší část roku, než mu je vyhrazeno a je ochotno být. Počítala jsem měsíce, týdny a dny, kdy příroda konečně poodhalí barevnou a voňavou tvář, vše se zazelená, rozkvete a rozezpívá. Jenže jaké překvapení – letos se mi jarní radovánky vůbec nedaří.

Jsem Crohnař a alergik celkem v obraze, proto na jarní zhoršování zdravotního stavu bývám jakž takž připravená. Letos mě však stávka těla poněkud zaskočila. Nemile. Pravidelně se ujišťuji, že správný směr udržím i při nepřízni a turbulencích fyzična a psychiky, že si oblíbené období užiji naplno. Jenže tento rok ta má jarní euforie nikde!

Paní Brtníková, vstávejte, už je tu jaro! To by mě teď vystihlo nejlépe. Spala bych a spala, organismus už má dost všech bolístek a dlouhodobě nehojících se nešvarů. Začínám plně chápat význam slova hibernace v praxi. Radost mi nedělá ani zjištění, že místo slastného „achichování“ nad zlatým deštěm, šeříky a magnoliemi slzím, huhňám a opupínkovávám se. No toto! S tím jsem dříve až tak citelné problémy neměla! 

Letos je toho prostě hodně jinak. Jarní oživení mezilidských vztahů se také zrovna nekoná, Hynku, Viléme, Jarmilo! Zato počasí se rozhodlo poškádlit můj krevní tlak. Skoky teplot do letních hodnot a dusných dní s téměř okamžitými propady pomalu do podzimu – držte mě dva, tři, čtyři… Takže se držím zdi i při zdi, proto ani sezonu výletování do přírody jsem zatím nezahájila! A to už nemálo okvětních lístků svými koberci vystlalo chodníky i trávníky.

Pokud se v tom letošním jaru cítíte rozpačitě a mizerně jako já, ze sociálních sítí a okolí na vás doléhá ztvárnění dokonalých dní, ale vás to víc rozesmutňuje, než motivuje, nevzdávejte to spolu se mnou. Jaro teprve začalo! Jsme součástí přírody, proto se podívejme na počasí. Všichni máme nárok na prudké změny a výkyvy. A teď obzvlášť, vždyť je stále ještě apríl! Neklesejme na duchu a mysli, v květnu bude líp! 😊

Když si na nás slunce posvítí z jiného zorného úhlu, je tu jaro. — Valeriu Butulescu

Jen jeden div je větší než moře, a tím je nebe. Jen jeden div je větší než nebe, a tím je nitro lidské duše. —  Victor Hugo

Foto: Pixabay

Picture of Eva Havlíčková

Eva Havlíčková

Crohnovu chorobu jí diagnostikovali ve dvanácti letech. S tímto onemocněním zažívá pořádnou dávku chaosu, trápení a bolesti, ale nevzdává to. Ani ona, ani Crohn. Než ji zdravotní problémy vyřadily na několik let z aktivní činnosti, pracovala dlouhé roky na pozici asistentky ve farmaceutické společnosti. Miluje přírodu, hudbu, laskavý i černý humor, četbu knih a jejich vůni. Váží si rodiny a přátelství. „Je to ve hvězdách, co nás v životě čeká za pouť. Nejdůležitější ale je, kolik úžasných dní prožijeme, a že vždy najdeme cestu! Všichni můžeme opakovaně začínat znovu a po pádu zase vstát, třeba i s nějakou tou boulí na těle i na duši. Na zázraky nevěřím, já na ně totiž spoléhám,“ říká Eva. V současné době působí jako korektorka a redaktorka v redakci magazínu Inspirante, který je jedním z hlavních projektů spolku Revenium.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ