Téma invalidních důchodů a osob se zdravotním postižením je náplní seriálu, který letos magazín Inspirante přináší pro všechny, jichž se týká, případně zajímá. Dozvíte se (či doplníte) všechna důležitá fakta, praktické kroky a souvislosti.
Kdo je osoba se zdravotním postižením? Kdy si můžu zažádat o status OZP? Kde se můžu podívat, zda moje diagnóza odpovídá přiznání invalidity? Na takové otázky přináší odpovědi následující text.
Je zcela v pořádku, že každý člověk vnímá svoje zdravotní omezení/postižení jiným způsobem. V rámci adaptace na jakékoliv zdravotní obtíže si každý z nás počíná odlišně. Každému také přivyknutí těmto obtížím trvá jinak dlouho. Rovněž strategie zvládání zdravotních obtíží je odlišná. Subjektivně můžeme vnímat, že máme problémy s bederní páteří, ale na papíře vše může vypadat jinak. Proto jsou stanovena určitá kritéria pro posuzování toho, zda může být dotyčný i z objektivního hlediska považován za člověka se zdravotním postižením před zákonem. O tom, kdo je osoba se zdravotním postižením v pracovněprávním vztahu, jsme už psali.
Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
Jestliže se potýkáte se zdravotními problémy, automaticky nejste zařazeni mezi osoby se zdravotním postižením. Váš stav musí být dlouhodobého charakteru, a to minimálně jeden rok. Nepříznivý zdravotní stav je takový, který nějakým způsobem narušuje činnosti každodenního života (sebeobsluha, pracovní schopnost, sociální kontakt atd.). Jestliže to je váš případ, je vhodné zvážit žádost o status osoby se zdravotním postižením.
Oblasti pro posuzování invalidity
Vyhláška č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity jmenuje ve své příloze oblasti, jež mohou být určující pro její přiznání. Zde je pouze krátký nástin těchto oblastí:
– infekce (hepatitida, toxoplazmóza, borelióza…)
– onkologická onemocnění (nádorová onemocnění)
– poruchy imunity (chudokrevnost, krvácivé stavy…)
– endokrinní žlázy (hormonální a metabolické problémy)
– duševní onemocnění a poruchy chování
– nervová soustava (migrény, svalová slabost, encefalitidy)
– potíže se zrakem
– potíže se sluchem
– srdce a oběhová soustava (vysoký krevní tlak, arytmie, cévní vady…)
– dýchací soustava (obstrukční porucha plic, astma, sarkoidóza…)
– trávicí soustava (od dutiny ústní, játra, žlučník, střeva…)
– kůže a podkožní vazivo (narušení integrity kůže, ekzémy…)
– svalová a kosterní soustava (bolesti páteře, revma, artritida…)
– močová a pohlavní soustava (gynekologické problémy, inkontinence, ledviny…)
– funkční poruchy, úrazy, pooperační problémy
Výčet oblastí je skutečně široký. V praxi se setkáváme s tím, že lidé často ani nevědí, že by si o invalidní důchod mohli žádat a zlepšit kvalitu svého života (například koupit si lepší pomůcky, lepší stravu nebo využít jiné dostupné služby). Napříč populací je přitom zastoupení smyslových a viditelných onemocnění, jež vedou k invaliditě, v menšině. Většina je tvořena lidmi, u nichž by si nikdo na první pohled nevšiml, že nějaké postižení mají. Je to v první řadě váš ošetřující lékař, kdo by měl být obeznámen s tím, zda vaše diagnóza a míra postižení umožňuje přiznání invalidního důchodu.
Přejeme vám pevné zdraví, případně pevné nervy s vyřizováním statusu osoby se zdravotním postižením.
Foto: Pixabay