Myslím, že přetáčení reklamy není to nejhorší, co se může mediálním magnátům stát. Co když se přeskakovat nedá, divák se dívá a je z toho perplex?
Reklamní bizár prvý: Nezdržovat slovesy
To si takhle sedím na zemi a protahuju svaly a šlachy a obrazovka na mě vyštěkne: „Nečekaná návštěva?“, „Neplánovaný meeting?“, případně „Potíže s vlasy?“ A co s nima? Mám je nakreslit, ostříhat, nebo nabarvit? Fakt jedno jediné sloveso zabere tolik drahého reklamního času? Možná jsme všichni doma na gauči tak aktivní, že o tom už mluvit nepotřebujem. Nebo se marketéři dostali na novej level a bez pardonu vrší jen to podstatné – jména výrobců, značek, produktů a částí těla nebo bytu. Co na tom, že pak z toho vyleze jen špatně namluvenej a trochu pohyblivej audioplakát…
Reklamní bizár druhý: Zejména zájmena
Nakouknu do knížky o cvičení a ejhle: „položte ruce na svá stehna.“ Ještě že publikace hlídá můj morální kredit a nenechá mě šmatat na nohy někomu jinému! Všimněte si, jak úpěnlivě se v posledních letech všechno přivlastňuje. „Zeptejte se svého lékárníka“ (s cizím se nebavím), „pečujte o svá játra“ (bodejť, nebudu investovat do cizího), „udělejte vaše chvíle jedinečné“ (samozřejmě, ostatní ať zhynou nudou), „změňte vaši práci“ (tak určitě, s trochou toho štěstíčka) a hlavně „začněte svůj den kávou“ (ale co když tím ovlivním i jeho den?). Radši nechci vědět, co to o nás vypovídá, krom toho, že neumíme překládat.
Reklamní bizár třetí: Nadvláda -oliv
Všechno, všichni, něco, někdo, někdy, nějak, nijak, nikam, nikdo a jejich bratři a sestry už nejsou světoví. Jakkoliv je to ulítlý, je potřeba si dopřávat cokoliv a mít na to čas kdykoliv, kdekoliv a s kýmkoliv. Je něco nejasného, rozuměli všichni?
Reklamní bizár čtvrtý: Hlavně vyváženě
Kvůli politické korektnosti a rozbíjení genderových stereotypů máme v reklamách muže hroutící se nad vodním kamenem, ženy, co kvůli zánětu močáku a krému na obličeji vystudovaly minimálně farmacii, a partu multikulti přátel, co mají módní přehlídku na pláži, karneval v lese nebo kocovinu v autě. Všichni do jednoho pak srdnatě bojují s bolestmi, skvrnami a nadýmáním a za odměnu si můžou skočit do potravin, do banky, uklidit nebo uvařit. Aha, tak v tomhle je ten příběh, ta podstata! A proto, milí diváci, není třeba, aby byl pořad, do něhož reklama zasahuje, smysluplnej, poučnej a zajímavej, vždyť jde jen o vycpávku pro inzerci.
Bizár všudypřítomný: Rámce a jiné obrazce
Nevím, jestli nám naše chvíle s našimi stehny a našimi lékárníky tak moc lezou na mozek, ale jak to, že najednou neděláme věci pracovně nebo v práci, ale v rámci práce? Najednou není nic během dne nebo na akci, ale v rámci dne a v rámci akce? Česky mi to nezní, zato mi to jasně dává najevo, že zajímavá budu jen tehdy, když budu dělat věci mimo rámec a nejlépe nad rámec.
Vše během několikaminutového pracovního callu z ložnice, zatímco manžel z pračky vytahuje jedno růžové (vlastní a vyžehlené) tričko, naše roztomilé a přiměřeně zvídavé děti luxujou neslazené cereálie z koberce, který kvůli roztočům nemáme, a pratetička natahuje na inkontinenční kalhotky pružné a krásné šaty, aby si dostatečně užila den s prastrejčkem, co nadšeně uzobává buráky, protože mu už nelezou do zubů. Pak společně zajedeme do ordinace pro novou zubní pastu a kýbl dezinfekce a dostatečně zásobeni konečně vyrazíme na dovolenou.
Ale proč vlastně, když je ten náš všední život tak dokonale krásnej a pestrobarevnej?
Foto: Pixabay
