Sedím na meetingu Nordické stomické asociace (NOA) ve Finsku a poslouchám přednášku místní stomasestry. Vysvětluje, jak zrovna dnes pomohla novému pacientovi předejít hnisavému podráždění pod podložkou, když mu sama zavolala a zeptala se ho, jak se mu daří. Po chvíli konverzace se přiznal, že má okolí stomie zarudlé, začalo krvácet, něco nebylo v pořádku. Okamžitě si ho pozvala na vyšetřovnu a vybrala nové pomůcky. Problém vyřešen.
V České republice nemáme dostatek edukovaných stomasester. Problematika stomie není asi pro nemocnice dostatečně zajímavá, sester je na odděleních celkově málo. Navrch většina stomasester vykonává svoji klasickou službu, stomasestru dělají navíc a nemají za to často příplatky. Práce je stresující, je jí hodně, časté přesčasy, přichází vyhoření. Opravdový zájem o pacienta se postupně vytrácí, konzultace jsou zběžné, hlavně to co nejrychleji vyřešit, předepsat něco nového a… další!
Za moji kariéru se stomií si mě žádná stomasestra nepozvala na vyšetřovnu, abych ukázala stav stomie, i když by se to mělo dělat nejméně jednou za rok. Je to na nás. Na konci dne na tom není nic špatného. Ve stavu, v jakém se naše zdravotnictví nachází neočekávám, že u nás bude péče na stejné úrovni jako v severských zemích. Je potřeba zodpovědně se o sebe starat a nenechat případné komplikace zajít tak daleko, až se problém musí velmi zdlouhavě a bolestivě léčit. Pokud se vám nedostává správné péče zkuste štěstí jinde, hlavně se nenechejte zanedbat. Na kvalitní péči máte právo, nestyďte se.
Vaše Tereza
Foto: pixabay