Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Život je někdy jako lochneska. Tato imaginární stvůra představuje naše tolik opečovávané sny, naše tak dlouho pěstěná očekávání, která často neodpovídají realitě; asi jako když starý vrak jede šnečí rychlostí po dálnici, až k hranicím, kde se my jako řidiči života musíme legitimovat – zkontrolovat samy sebe před zrcadlem – s vědomím, že to není lehká zkouška. Někdy máme pocit, že jsme vypili spoustu litrů alkoholu, tak omámení, zmatení a s pocitem nulové kontroly nad svými dalšími kroky. Cítíme, že si potřebujeme odpočinout, jako ten opilec padnout do postele a až do rána spát. A čekat na úsvit. Čekat na probuzení. A pak si dát vyprošťovák a chvíli se o sebe starat. Život totiž někdy dokáže být pořádně divoký mejdan. A odchod z něj bývá různý. Nedá mi to v těchto časech, s pomalu odeznívajícím covidem a válkou v plném proudu, nevzpomenout na mámu, která před půl rokem zemřela. Vzpomínám taky na nedávný rozhovor s tetou, máminou sestrou, která pronesla, zdalipak se máma v těchto hrůzách, které teď zakoušíme, nemá někde tam nahoře lépe než my. Nemyslím si to, ale byla to silná slova, kterými chci ilustrovat, že ať se v životě potýkáme s jakýmikoliv těžkostmi, musíme zatnout zuby a žít dál. Někteří vážně nemocní lidé nebo lidé zasažení válkou se mi možná při čtení těchto slov smějí, že přece nevím nic o skutečném utrpení, když neumírám a mám jídlo a střechu nad hlavou. Nedivila bych se takovým argumentům. My běžní lidé však opravdu musíme vydržet a žít dál, bez ohledu na to, jak mizerně se cítíme nebo jak zákeřné klacky pod nohy nám život momentálně hází. A jak známo, ty občas vypadají jako pěkně sarkastické úsměvy, až máme pocit, že si z nás bůh dělá srandu.

Bývá taky zvykem, že v tom lepším období, kdy je nám hej, se nám zpětně na období, kdy nám bylo špatně, na sebe kouká o poznání hůř. Jako tažní koně si narážíme klapky na oči a nechceme vidět, slyšet, vnímat nic z toho temna, co jsme ještě nedávno zažívali. A v tom horším období se nám zase protiví ty dny příjemné. V tomto bodu se právě nacházím. Jak jsem řekla o odstavec výše, potřebovala bych pořádný odpočinek, vypnout od veškerého všedního, každodenního života. Nějak se stalo, že momentálně zažívám velkou změnu v životě, velký přerod dosavadního uvažování a pohledu na sebe sama, uvědomuji si spoustu věcí a čekám, kdy se s nimi svěřím i svému okolí. Ale momentálně potřebuji být se svými myšlenkami sama. Ač jsem nikdy nevydržela u praktikování mindfulness, potřebuji jistým způsobem kontemplovat, usebrat se, pracovat na sebeakceptaci a smíření se s věcmi takovými, jaké jsou. Jako bych v ruce držela Rubikovu kostku, má hlava jako by byla velký hlavolam, který mi způsobuje těžkou bolest z velké potřeby rozřešení. Jako bych stála před velkou zkouškou vlastní lidskosti, sebeúcty, optimismu a otevřenosti. Jedna má oblíbená básnířka napsala verš: „Dveře jsou pootevřená ústa.“ Takto vnímám otevřenost duše skrz jazyk, proto se těmito řádky snažím zachytit tu velkou vřavu, která se ve mně odehrává a kterou se snažím utišit. Ráda bych tím taky apelovala na své okolí, ať se mnou má trpělivost, ze všech sil se snažím fungovat. Někdy to jde líp, někdy hůř, jako s objevováním té Lochnesky. Někdy zachytíte super fotku, někdy vám dojde, že je to fakt jen ve vaší hlavě. A jak známo, hlava, o tom to celé je, v té to začíná. Rubikova kostka. Doufám v rozřešení co nejdříve a těším se na slastný pocit úspěchu a klidu.

Foto: Pixabay

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Klára Šmejkalová

Klára Šmejkalová

Básnířka, fanda dobré literatury a japonských anime. Vystudovala jsem psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Psala jsem např. pro Mladou frontu nebo Hospodářské noviny, starala se o děti na psychiatrii nebo trénovala potkany v laboratoři. Mám diagnostikovanou schizofrenii a ráda bych jednou působila jako psycholožka.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!