Jestliže předchozí fantazie byla poněkud otřesná, dnešní snad bude nadějnější. Bude delší a závěrem „opti‑mystičtější“. Je vůbec něco, co může být v současných těžkých chvílích pro nás nadějí? Chci vyjádřit přesvědčení opřené o střípky stávajícího poznání, že navzdory všemu otřesnému je tu něco, co nás jako bytosti Homo sapiens sapiens nepředstavitelně a nadčasově přesahuje a přetrvává. Tím trvalým a nadčasovým jsou vesmírné fyzikální zákony, které jsou, ač se to nezdá, skutečně nadějeplné, protože jsou vůči našemu omezenému (po)vědomí objektivní.

Podle současného stavu poznání se vesmír zrodil „Velkým třeskem“ asi před 13,7 miliardy let (odhad) z bezčasové tzv. singularity. V singularitě již existovalo něco jako „zárodek“ (tj. singularita sama o sobě), avšak to, co ještě v singularitě chybělo, byla podstatná informace. Tou informací, která vstoupila do singulárního prostoru a skutečně zapůsobila jako třesk, byl čas. Teprve od toho okamžiku, kdy do singulárního stavu věčného bezčasí vstoupil čas, lze hovořit o nějakém předtím a poté. Fyzik by jistě potvrdil, že ptát se, co bylo před Velkým třeskem, nedává smysl. Teprve s časem se rodí nám známý „zakřivený“ časo-prostor. Co to má co společného s dnešním světem?

Skutečně mnoho, protože náš svět se v posledních dekádách zásadně proměnil s příchodem vynálezu „informační dálnice“ – Internetu. Náš svět je silně elektronizovaný (digitalizovaný), protkaný hustým předivem nepřetržitého toku informací. Chce se mi napsat, že náš svět je „kvantově“ provázaný (elektrony už patří do oblasti subatomární fyziky). Ve vzájemně provázaném světě nějak zapříčiněných důsledků nelze přehlížet základní fyzikální zákony. Rád bych poukázal na jeden vesmírný (fyzikální) zákon, kterým je nevyvratitelná, nepotlačitelná, nezničitelná SVOBODA VOLBY, jež je zabudována v samotných základech našeho vesmíru. Svoboda volby je vysoce důmyslná i v tom, že nikdy zcela neimplikuje přímou kauzalitu, ale jen více-méně silnou korelaci.

Jak je to možné? Naše současnost je totiž podmíněna určitými minulými volbami a zároveň budoucnost je jen pravděpodobná, předem neurčitá a „závislá proměnná“ dříve provedených voleb. Nevěříte? Pak jen poukážu na bližší čtení např. o Heisenbergovu principu neurčitosti, kolapsu vlnové funkce, kvantovém provázání… Fyzika odkrývá kosmicky moudré doporučení: každý diktátor nechť si dá pozor na svá vlastní rozhodnutí (volby), protože čím více žijeme v elektronicky provázaném světě, tím dříve dostane zpět zprávu o důsledcích. Volba začíná už v mysli – úmyslem. Ten, kdo pojme úmysl vyvrátit svobodu volby, je časem odsouzen k tragickému neúspěchu. Pokud si někdo usmyslí, že svoboda volby (nemusíš, ale můžeš) je tu jen pro něj samého, zatímco pro ostatní má platit jen nadvláda tyranie (nesmíš a musíš), pak se časem ošklivě spálí. Časem, který je relativní, avšak vždycky, zatímco ochránce svobody volby bude provázet spravedlivý tikot kosmického řádu.