Nobelova cena za objev čidel teploty a hmatu

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.

Objevy oceněných podle stockholmského Karolínského institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu. Objevy zmíněných receptorů by podle Nobelova výboru mohly vést k získání nových prostředků k tišení bolesti. „To opravdu prolamuje jedno z tajemství přírody,“ řekl tajemník Nobelova výboru Karolínského institutu Thomas Perlmann při oznamování vítězů. „Je to vlastně něco, co je zásadní pro naše přežití, takže je to velmi významný a dalekosáhlý objev.“

Čerství laureáti Nobelovy ceny se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a piezo kanálků. Newyorský rodák Julius konkrétně použil kapsaicin, štiplavou látku z chilli papriček, k identifikování senzoru v nervových zakončeních, jež v pokožce reagují na žár. Patapoutian, který se narodil v Libanonu, v buňkách citlivých na tlak objevil nový druh čidel, jež reagují na mechanické stimuly v pokožce a vnitřních orgánech. Objevy obou vědců jsou využívány k vývoji léčby mnoha nemocí včetně chronických bolestí.

Loni Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objevy, které přispěly k identifikaci viru hepatitidy C. Toto ocenění od roku 1901 dostalo 222 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám. Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu. Nejstarším nositelem této ceny se stal v 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.

Před letošním oznámením nových laureátů média spekulovala, že cenu za medicínu by mohli dostat vědci, kteří přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín proti covidu-19 a tím i k velmi rychlému vývoji vakcín proti covidu-19.

Zdroj: ceskenoviny.cz

Foto: pixabay.com

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Redakce

Redakce

Magazín Inspirante je zaměřen na žurnalistiku, která nejen upozorňuje na nejrůznější sociální problémy, ale především nabízí řešení a pozitivně motivuje. Na redakci, grafice, provozu i inzerci se podílejí převážně lidé se zdravotním (či jiným) znevýhodněním. Tvoříme střechu informaci v rámci témat, která propojují oblasti zdravotní, sociální a vzdělávací. Baví nás rozmanitý pohled svět a doufáme, že bude s námi bavit i vás. Vznikli jsme jako jeden z projektů neziskové organizace Revenium. Jsme však tady, abychom spolupracovali se všemi neziskovými i ziskovými organizacemi, se všemi lidmi, pro které jsou témata rozmanitosti, inkluze a propojování různých světů důležitá.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!