Dnes je Lásky čas – to znamená tradiční polibek pod haluzí a obejmutí nejbližšího člověka… Ale umíte si představit, že objímáte na ulici úplně cizí lidi?
Vzhledem k nedostatku kvetoucích třešní (odkvetly kvůli teplému počasí už v dubnu) je letos potřeba přitvrdit.
A v redakci máme na „objímání zdarma pro cizí lidi na ulici“ experta – kolegu Jindřicha Pozlovského, který se už pět let účastní celosvětového hnutí Obejmutí zdarma / Free Hugs.
Těžké začátky…
Na otázku, co ho k tomu vedlo, Jindra říká: „Všechno začalo v roce 2014. Bylo to pro mne zlomové a obtížné období. Sbíral jsem se tehdy ze dna po atace duševního onemocnění. Tři měsíce ve stacionáři, půl roku v pracovní neschopnosti. ‚Probudil‘ jsem se z toho jako invalidní důchodce bez práce, skoro bez kamarádů.“ A upřesňuje, že se sice bál lidí, ale zároveň mu nějaký mezilidský kontakt chyběl.
„V tu dobu jsem na Facebooku náhodou narazil na to, že někdo bude v Praze organizovat právě akci Free Hugs, tak mi to přišlo jako dobrý nápad. Po pravdě jsem byl k smrti vyděšenej, ale na místo srazu se mi dorazit podařilo 😀.“
„Neumřel“ jsem a chytlo mne to…
„První půl hodinu jsem myslel, že každou chvíli strachem a úzkostí umřu, ale potom se to začalo zlepšovat. Ne že bych prožíval nějakou extázi, ale zjistil jsem, že neumřu, což bylo docela dobrý zjištění…“
A protože je Jindřich Pozlovský kreativní, rozhodl se, že si Objímání zdarma naordinuje jako pravidelnou terapii.
„Ne abych ‚šířil lásku, duhu a jednorožce‘, ale z čistě sobeckých důvodů – pomáhalo to mému duševnímu zdraví,“ dodává.
Občas někdo takovou akci uspořádal, ale aby terapie fungovala pravidelně, postupem času se Jindra rozhodl pořádat Free Hugs srazy sám.
„A docela to zafungovalo – kromě antidepresivního účinku ze samotného objímání jsem si našel řadu nových kamarádů a obecně se cítím mnohem blíž k lidem. Obava někde vzadu zůstává, ale kromě ní se narodilo i něco hezčího a silnějšího.“
Současnost: Facebooková skupina i další organizátoři
„Protože mne baví povzbuzovat lidi ve vlastní aktivitě, tak jsem založil Facebookovou skupinu Free Hugs komunita – obejmutí zdarma v Praze, přes kterou může kdokoliv uspořádat vlastní akci. Líbí se mi pozorovat, když se někdo odváží a z účastníka se stane organizátorem.“
Dalším levelem je pro Jindru vyrazit jednou do ulic úplně sám (dosud měl vždy alespoň jednoho parťáka). „Takže to je taková výzva, kterou mám pořád před sebou.“
Video z pražské akce z roku 2015:
Free Hugs (objetí zdarma)
- Je kampaň, kterou znají lidé po celém světě už od roku 2004. Pozorujeme ji nejenom v komunitách zaměřených na duchovnější způsob života, ale i mezi jednotlivci, kteří cítí touhu po změně společnosti a vylepšení její celkové atmosféry.
- Podmínkou je držení cedule FREE HUGS, v jakékoliv jazykové mutaci, aby byla akce transparentní a zároveň identifikovatelná minimálně pro obeznámené.
- Nejtypičtějším obdobím, kdy se akce koná, je první víkend v květnu.
Příběh Juana Manna
Před patnácti lety do australského Sydney přiletěl Juan Mann – současná nejvýraznější osobnost spojená s hnutím Free Hugs. Když vystoupil z letadla a dostal se do terminálu, spatřil několik lidí, kterak se objímají se svými známými a jsou evidentně šťastni. On sám ale neměl koho obejmout a tak si vzal velký papír a napsal na něj velkými písmeny FREE HUGS a vyšel do nejrušnější ulice ve městě Pitt Street Mall. Zpočátku mu lidé nedůvěřovali, ale poté k němu přišla jedna stařenka a řekla mu, že jí ten den ráno umřel pes a je to přesně rok, co její jediná dcera zahynula po autonehodě. Juan ji objal a stařence se na tváři objevil úsměv. Poté se přidávali další a další lidé, které Juan objímal. V roce 2006 se video objevilo na YouTube, kam ho umístil člen skupiny Sick Puppies, společně s jejich písní All the same. Video se stalo populární a lidé začali dělat své vlastní Free Hugs události.
