Od porodu k aktivnímu pohybu je cesta, kterou některé ženy projdou s lehkostí, u jiných potřebuje čas a píli.
Malý zázrak tvořící se v ženském lůně po dobu ideálně čtyřiceti týdnů s sebou přináší mnohé změny. Nám mužům známé pouze v teoretické rovině. Rozepíšu se o změnách funkčních, které s sebou těhotenství přináší, na něž se můžeme připravit a s nimiž můžeme počítat. A především, jak s nimi následně pracovat. Smyslem je komfort v našem těle ať už v běžném životě, nebo při aktivním pohybu.
Pokud se na období těhotenství podíváme techničtěji – snad se ženy neohradí –, máme možnost jednoduchou formou pochopit, co se děje s lidským tělem. Páteř jako nosný systém je podrobena té největší zkoušce společně se systémem svalovým. Je zatěžována už od těch nejmenších dílků až po velké bloky páteře. V ideálním případě váha ženy vzroste o 12–15 kg, mnohdy o něco víc. Pokud před těhotenstvím zanedbám přípravu aktivity HSSP (hlubokého stabilizačního systému páteře), mohu očekávat bolest zad v průběhu těhotenství. A do výčtu svalů ovlivňujících držení těla patří mnoho dalších, zejména bránice (dechový sval), pánevní dno, břišní svaly, i ty je třeba posilovat. Ale i svaly v okolí lopatek, dolních končetin, je jich zkrátka dost.
Pro muže nechť je jednoduchou vizualizací stěhování 15kilogramové bedny. Co ta dokáže provést s tělem po delší době zvedání a přesouvání… Často přichází první volání od zad, jindy se ozvou kolena, klenba nohy, ramena, krční páteř, bolest hlavy. Na to ať si přijde každý sám.
Mohli byste namítnout, že postupné zatěžování přispívá k posílení. Tak přejděme ke konkrétnímu příkladu. Stejně jako ženám roste bříško v těhotenství, my muži často nemusíme otěhotnět a do stejného postavení páteře, která díky zvětšování břicha mění svoji křivku, se dostáváme rovněž. Dvojité zakřivení páteře se výrazněji mění ve své lordotické vlně, spodní části zad. Zvýrazňuje se a posouvá vpřed. Naopak díky pohybovým návykům současné doby se horní část hrudníku stáčí vpřed, kyfotizuje, nebo bohužel oplošťuje. Pak se naopak křivka mezi lopatkami napřimuje a lopatka ztrácí svoji oporu. Díky tomu vzniká bolest hlavy, přetížení předloktí a další hádanky vašeho života. Kostěnná struktura je ovlivňována přes dlouhotrvající svalové napětí, které mnohdy přetrvává až do konce života. Naše tělo si zkrátka řekne, že takhle to jde taky. Jednou za čas se přetíží, při větší havárce ho fyzioterapeut nebo učitel pohybu opět vyladí a jede se dál. Tenhle cyklus se opakuje až do větších zranění, kdy pohyboví specialisté už nestačí a přicházejí větší mágové, doktoři. Pro lidské tělo jsou to však stejné zásahy jako výměny kloubů nebo meziobratlových plotének, kterých je vhodné se vyvarovat.
Co s tím?
Ideální je samozřejmě prevence v podobě denního pohybu. Pokud jste takhle uvědomělí, pak jsou pro vás další řádky zbytečné. Ale pokud čtete dál, pak vás zajímá, co s tím.
Bolest beder. Vezměme tu nejčastější, ať se vejdeme do limitního počtu znaků v tomto článku. Bolest beder vzniká přetížením přitahovačů kyčlí, přetížením svalů zad v jejich spodní části, oslabením zadní strany stehen v horní části a nedostatečnou aktivitou svalů břicha. To je teorie potřebná k následné praxi. Je hned několik cest, jak po těhotenství dojít ke korekci. Ať už formou jednotlivých cviků, nejznámějšími jsou bojovníci v různých variantách osvojených z jógy, nebo ucelenou sestavou z pilates. Všechny cesty začínají ve stejném bodě, jejich pojítkem je dech. Ve své jednoduchosti, síle i funkčnosti. Vytvořit pohybový návyk trvá zhruba třetinu doby těhotenství, tedy tři měsíce. Čím delší je doba pohybového stereotypu, tím delší bude fixace. Vrácení do neutrální pozice pak bude chvíli trvat. Je třeba aktivovat dech do míst, kde vznikají blokády a staženiny, do míst svalové nečinnosti. Díky aktivnímu dechu docílíme svalové souhry a stability trupu. Dýchat se vyplatí a kvalitně dýchat nám otevře úplně nové možnosti. Od základu přejdeme přes cílený pohyb dál do běžné aktivity. Tak aby to, co se učíme na podložce v tělocvičně, bylo možné přenést do života.
Neutrální pozice páteře umožní kvalitnější vycentrování dolní končetiny, neboť kyčel v průběhu těhotenství mění svoji pozici. Nárůstem bříška zvětšujeme prohnutí zad, tím přetočením pánve dopředu, vypadá to jako vystrčený zadek. Ano, i u nás mužů. Při chůzi a běhu tak vzniká jiná geometrie v kyčelní jamce a stehno se pohybuje jinak než dřív. V kyčli je poměrně velká pohyblivost, v koleni však už ne. To o sobě dá vědět ve chvíli, kdy je pohyb dlouhodobě jiný, než na jaký bylo zvyklé. Stejné je to u klenby chodidla. Pokud mají klenby měsíce snášet až 15 kg zátěže navíc, nemusí s tím souhlasit. Podvolují se a padají s gravitační silou dolů. Chodidlo se tak oplošťuje a palec si to namíří k ostatním prstům, místo aby šel vlastní cestou.
Přetočením pánve vpřed informuji hrudní koš o změně polohy. Ten vzadu spěchá pánvi na pomoc, stahují se tak bedra a vpředu utíká nahoru. Z bočního pohledu to může připomínat otevření nůžek a pod tímto označením je znám u odborníků zabývajících se pohybem. Při pohledu zpředu vyvalená spodní žebra, zezadu viditelná kožní řasa na úrovni spodních žeber. Pokud tyto změny přijmu za své a začnu v nich sportovat, každý den fungovat a sahat po výkonu, tělo mi brzy položí otázku, odkud bolest pramení.
Všechny cesty pojí dech. Tím začněte. Stavme kvalitní pohybové návyky od jemných a detailních pohybů až po komplexní dynamiku. Pro někoho je tou cestou jóga, pro jiného tanec, pro mnohé sport. Pamatujme i na to, že změny u nás mužů nejsou podmíněny těhotenstvím.
Mnohdy vedou první kroky po těhotenství k běhu jako možnosti snížit váhu. Pokud si však tělo uchová náhradní pohybový vzor rozevřených nůžek, pak je zapotřebí vrátit se na úplný začátek a jít krůček po krůčku. Jinak se mohu v budoucnu potkat s mágem a žádat o vylepšení některých částí. Běh je překrásný pohyb, a ačkoliv je lidskému tělu přirozený, občas je zapotřebí se k němu propracovat.
Nic už nebude takové jako kdysi, ale vše může být takové jako nikdy. Nastavme naše tělo na kvalitních základech správným směrem a užívejme pohyb s lehkostí a v radosti.
Foto: Pixabay
