Odpočinek. Chvíle klidu. Chvíle jen pro sebe. Jak poznám, kdy je ta správná doba, hodit vše za hlavu a na chvíli se zastavit? Jak poznám, že je toho na mě moc, dřív, než si tělo samo řekne nějakým nešvarem, nedejbože nemocí? Poznám to, když budu sama sobě věnovat dostatek pozornosti a nebudu lhostejná k potřebám svého těla. A to chce praxi a trénink. Já jsem se to, troufám si tvrdit, už docela naučila. Moje vlastní psychické neduhy mě k tomu chtě nechtě donutily. Ale vše zlé je pro něco dobré. Nyní z toho profituji. Takovým krásným příkladem byl dnešek. Měla jsem na podvečer domluvený sraz s kamarádem, ale přes den také spoustu práce, která mi nějaký ten pátek způsobuje stres. Ten se promítl do mého vnímání plánovaného srazu a přestávala jsem se na něj těšit. Zaregistrovala jsem na sobě pocity podráždění a nervozitu, měla jsem pocit, že musím pracovat, byla jsem nesvá z nadcházejících dnů a celkově moje nálada stála za houby. Ale na schůzku jsem dorazila a udělala jsem dobře. Parádně jsem si odpočinula, nabrala síly a nyní se cítím jako rybička. Mám větší nadhled, odreagovala jsem se a mé problémy už mi nepřijdou tak obrovitánské. A to je přesně ten skvělý pocit, který jsem potřebovala.

Není to ovšem vždy tak jednoduché. Před pár dny se mi totiž stala podobná věc, ale s jiným výsledkem. Opět jsem měla domluvenou akci a opět jsem byla ve stresu. Ale tentokrát jsem schůzku zrušila a též to bylo dobré rozhodnutí. Odpočinula jsem si časem stráveným sama se sebou a vyplatilo se to. A to je moment, o kterém jsem mluvila na začátku. Musím sama sebe dostatečně dobře znát, abych rozpoznala, kdy dobít baterky o samotě a kdy s přáteli. Ano, není to jednoduché. Diplom z psychologie na to úplně nepotřebujete, ale nějaká ta znalost vám zajisté přijde vhod. Žádný strach, tento „sport“ zvládají i „obyčejní smrtelníci“. Musí jej zvládat, pokud jim záleží na vlastním fyzickém a psychickém zdraví. Ne, nemusíte každý den dvě hodiny meditovat, abyste dosáhli sebepoznání. Stačí se přes den na pár minut soustředit na svůj dech, víc si všimnout, co právě jím, nebo věnovat o trochu více pozornosti než obvykle svému společníkovi na pracovním obědě. Dělá to divy. Tak to zkuste. Tolik to nebolí a vaše zdraví vám poděkuje. Za sebe potvrzuji a vřele doporučuji o pár minut více sebepéče do každého dne.

Foto: Pixabay

Picture of Klára Šmejkalová

Klára Šmejkalová

Básnířka, fanda dobré literatury a japonských anime. Vystudovala jsem psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Psala jsem např. pro Mladou frontu nebo Hospodářské noviny, starala se o děti na psychiatrii nebo trénovala potkany v laboratoři. Mám diagnostikovanou schizofrenii a ráda bych jednou působila jako psycholožka.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ