Pijete? Kouříte? THC užíváte? Tak vidíte… #JsemIronman

Léto roku 2017. Už pár měsíců se mi občas stává divná věc: třeba jede autobus a já nezaostřím na jeho číslo. Tu cifru prostě za žádnou cenu nerozluštím. Prostě ne. Konečně se rozhodnu jít k očnímu. A teď zrovna sedím na chodbě a čekám na výsledky vyšetření, které mělo zjistit, co s očima mám.

Po zdlouhavém čekání mě sestra vpouští do ordinace. Doktorka mi naznačí, ať přijmu místo naproti ní a spustí: „To je skvělé, že jste se nechal vyšetřit! Zjistili jsme, že s očima nic nemáte!“

„Ale mám. Občas nezaostřím,“ zamračím se.

„Ne, s očima skutečně NIC nemáte. Je tam maximálně půlka dioptrie na jednom oku. Vy chcete brýle na image, že jo?“ mrká na mě spiklenecky žena v bílém plášti.

„Ne, ale občas prostě nezaostřím,“ opakuju, přesvědčen, že došlo k nějakému komunikačnímu šumu.

„Jestli chcete brýle ‚imidžovky‘, tak já vám je napíšu.“

„Nechci, jen bych byl rád, kdyby se ty problémy nějak vyřešily,“ pokouším se ještě jednou o vysvětlení.

Doktorce najednou zmizí z tváře úsměv.

„Pijete alkohol?“

„Ano…“

„Kouříte?“

„Ano…“

„THC užíváte?“

„Ale ano, ale…“

„Tak vidíte,“ skočí mi doktorka do řeči, odkládá na stůl brýle (imidžovky?) a vstává se slovy: „Pokud cítíte, že vaše problémy přesto potřebují zásah lékaře, pak doporučuji neurologii. Na shledanou,“ udělá gesto směrem ke dveřím.

Jsem zase na chodbě.

Hlavou mi proběhne cosi jako „WTF?“. Radši rychle prchám z nemocnice pryč.

O šest měsíců později jsem na neurologii skutečně musel jít. Tedy… jít… ehm… Spíš jsem tam musel být dovezen (ještě několikrát díky, Máro!), protože tou dobou už můj způsob pohybu připomínal leccos, jen ne chůzi.

Ano, měl jsem tam jít už tehdy. Ale ruku na srdce – kdo z vás by tam po takovém vystoupení šel?

Pokud kouříte, pijete alkohol, užíváte marihuanu, nebo ještě něco horšího, rozhodně si nemáte k čemu gratulovat. Zřejmě se tím nepřibližujete nesmrtelnosti mílovými kroky, ani nejste adeptem na „fit člověka roku“. Rozhodně to však neznamená, že pokud ve vašem těle něco není v pořádku, měli byste to automaticky shazovat na svoje zlozvyky.

 

Foto: archiv Marka Blažíčka

Picture of Marek Blažíček

Marek Blažíček

Roztroušenou sklerózu mu sice diagnostikovali před nedávnem, ve dvaadvaceti, ale když si Marek Blažíček vzpomene na zážitky z dětství, má pocit, že si s RS tyká už déle. Bere to s humorem, (vždyť #JsemIronman), a protože studuje Tvorbu textu a scénáře na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, jeho texty najdete také na Aktivnizivot.cz

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ