Padající listí, mlhavé a deštivé počasí, chladné a tmavé dny. Nepřehlédnutelná znamení nastalého podzimu. Po ještě nedávných třicítkách je to poměrně šok. Navíc kolem nás začínají rotovat viry a další nepříjemná havěť, k tomu se důrazně připomínají individuální chronická trápení. Takže protančit podzimním blues bez škrábnutí na duši a jiných bolístek je někdy docela oříšek.

Schází mi klasické babí léto a doufám, že se ještě pár prosluněných a přírodou provoněných chvil objeví. Letos to byl přímý sešup z horkého léta do typického podzimního módu. Zavrtat se pod deku a spát… Jenže nejsme medvědi, že. Však každá roční etapa má své pěkné stránky. Období na sklonku roku vstřícně podává ruku rozjímání, bilancování, dořešení otevřených záležitostí a plánování těch nových.

S měnící se náladou i potřebami organismu nezanedbatelně vypomohou horké čajíčky, kakao, hutné polévky; světelná domácí terapie v podobě solných lamp a svíček, kdo má tu možnost, tak oheň z hořícího krbu nebo kamen. Upřímně, obecně jde o úžasnou relaxaci, kterou v teplých dnech tolik neoceníme. Posezení nad knihou, poslech oblíbené klidné hudby, to vše v pořádně huňaté přikrývce. Nebo naopak naladit žhavější rytmy a hodit bokem pro zahřátí i čerstvý úsměv! Květinové dekorace a tvorba potěší…

Osobně jsem typ člověka, který jí léky a podpůrné přípravky s velkou rozvahou a obezřetností, ale s nástupem plískanic poctivě zařazuji pravidelné dávky vitaminů, minerálů a stopových prvků, protože je mi jasné, že stravou je teď nenaženu. Hlavně to „déčko“ neflinkat, když slunečních paprsků ubývá! Nerozčílím-li svou alergii, bylinky a aromaterapie jsou také báječným pomocníkem. Možností máme mnoho.

Každodenní procházka by neměla být opomíjená ani v těch na první pohled nevlídných dnech. Když už se ven vyrazí, nakonec je tam nádherně! Stejně jako pocit, že můžeme. A pokud se objeví černé mraky, jaro to jistí! Vždyť ono to uteče. Proto si užívejme každý okamžik.

—  Pozdní štěstí je jako krásný podzim; člověk se z něj těší dvojnásobně. —  

Gotthold Ephraim Lessing

Foto: Pixabay

Picture of Eva Havlíčková

Eva Havlíčková

Crohnovu chorobu jí diagnostikovali ve dvanácti letech. S tímto onemocněním zažívá pořádnou dávku chaosu, trápení a bolesti, ale nevzdává to. Ani ona, ani Crohn. Než ji zdravotní problémy vyřadily na několik let z aktivní činnosti, pracovala dlouhé roky na pozici asistentky ve farmaceutické společnosti. Miluje přírodu, hudbu, laskavý i černý humor, četbu knih a jejich vůni. Váží si rodiny a přátelství. „Je to ve hvězdách, co nás v životě čeká za pouť. Nejdůležitější ale je, kolik úžasných dní prožijeme, a že vždy najdeme cestu! Všichni můžeme opakovaně začínat znovu a po pádu zase vstát, třeba i s nějakou tou boulí na těle i na duši. Na zázraky nevěřím, já na ně totiž spoléhám,“ říká Eva. V současné době působí jako korektorka a redaktorka v redakci magazínu Inspirante, který je jedním z hlavních projektů spolku Revenium.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!

Udržitelnost a etika skupiny ČEZ