Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Když se pouštíme do změn v našem životě, často bychom chtěli kýžený efekt nejlépe okamžitě. Ale jak se říká, VŠE CHCE SVŮJ ČAS. Čas však musíme věnovat také samotné přípravě a procvičování. To zabírá mnohdy nejvíc času. To je právě to, co nám pak v konečném důsledku náš ČAS ŠETŘÍ.

Je to obdobné jako s řešením problému „lichých“ ponožek. Tedy ponožek, které se SAMY ztrácejí. Znáte to: po vyprání náhle zjistíme, že jedna ponožka z páru zmizela. Kdo za to může? Lichožrout! Záhadný tvor, který žere ponožky a z párů dělá licháče. (Do jejich tajemného světa pronikla autorská a ilustrátorská dvojice Pavel Šrut – Galina Miklínová a vynořila se s napínavým a vtipným příběhem jedné lichožroutí rodinky.)

Já jsem to u nás už vyřešila. Protože jsem manželovi kdysi kupovala po pěti i více párech stejných tmavých ponožek k obleku, rozhodla jsem se jednotlivé páry označit. Takže jsem každou ponožku daného páru na lemu rubové strany označila několika málo stehy barevné nitky. Některé světle zelené, další modré, červené, žluté, bílé. Z lícové strany nebylo nic vidět. Když se u nás ponožky sundají z nohy, dají se k sobě. Lem obou ponožek se několik centimetrů ohrne, aby se spojily. Pak se dají do koše s prádlem. Před praním se vyndají z koše, rozpojí a dají obě do pračky. Po vyprání se podle barevného označení pověsí obě ponožky vedle sebe. Po uschnutí se pak stejně označené ponožky složí dohromady. Pár je pěkně pospolu.

A teď to PONAUČENÍ, které z toho vyplývá. Zprvu se zdá, že označení každé z ponožek mě stálo dost času. Vzít každou ponožku, navléknout nit do jehly, barevně označit. Pak ovšem ušetřím spousty času a už nemusím řešit, že máme v domácnosti žrouta ponožek nebo že si vezmeme na nohy ponožky stejné barvy, ale různé kvality.

V osobním rozvoji, tedy při práci na sobě, kdy se třeba chceme nějakého zlozvyku zbavit nebo se chceme něčemu novému naučit, je to obdobné. Nejdřív je vhodné si vyčlenit nějaký ten čas pro sebe. Chvíli se nácviku nového zvyku, který chceme ve svém životě uplatňovat, vědomě věnovat.

Nebo si některé myšlenky s papírem a tužkou v ruce sepisovat do vyčleněného „chytrého“ sešítku. Ten pak už máme vždy po ruce a můžeme si doporučení, která nám pomáhají, opět připomenout, než se nám zvnitřní a my je vezmeme za své. Pak už je to JEDNODUCHÉ a může to i čas UŠETŘIT.

Foto: archiv Zuzky Nemčíkové

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Zuzka Nemčíková

Zuzka Nemčíková

Bývalá armádní psycholožka a hlavně nezdolná optimistka, sama říká, že má výcvik na zvládání nadlimitních životních situací. Prodělala třikrát rakovinu prsu, včetně opakovaných recidiv. Jako BRCA pozitivní se jí vrátila také rakovina vaječníků, nyní včetně metastáz. Na své cestě životem jde svou vitalitou příkladem i stovkám dalších pacientek. V roce 2018 otevřela své psychologické poradenství v Žatci, které je zároveň pobočkou spolku Revenium. Svými Pohlazeními pravidelně přispívá do online magazínu Inspirante.cz, ale i v jiných médiích je jako doma. Zuzka miluje běhání, je proslulou účastnicí seriálu RunTour, kde sbírala dojmy i trofeje. Největší výhrou je však její manžel Miloš, který jí drží palce ve všem, do čeho se pustí.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!