Jak je to s prací, když má někdo přiznán invalidní důchod? Má stupeň invalidity vliv na výši úvazku? Existují pro mě nějaká omezení v práci, když mám invaliditu? Na to a další otázky se pokusíme odpovědět v článku z oblasti pracovněprávní problematiky.
S kolegyní jsme opět v poslední době několikrát narazily na to, že lidé se zdravotním postižením stále tápou v tom, zda si můžou ve své situaci přivydělávat. Nejen že mohou, ale mnohdy i musí, protože výše invalidního důchodu zdaleka nepokrývá náklady na osobní potřeby a živobytí.
Jak je to tedy se souběhem práce a invalidního důchodu?
Jako invalidní důchodce všech tří stupňů (invalidní důchod I., II., III. stupně) máte právo být ekonomicky aktivní podle vašich možností a pracovních schopností. Můžete se nechat zaměstnat na pracovní smlouvu, dohody mimo pracovní poměr nebo můžete začít podnikat. Je to vaše právo a to, že jste schopni pracovat, nemá vliv na odebrání či snížení stupně vašeho invalidního důchodu.
V české legislativě nenaleznete žádné ustanovení o tom, že jako invalidní důchodce nesmíte pracovat. Naopak právo na práci patří mezi vaše základní lidská práva, je dáno Listinou základních práv a svobod (článek 26). Pouze malé procento lidí se zdravotním postižením má ve svém posudku o posouzení invalidity z ČSSZ stanovena specifická kritéria, jež pracovní nasazení nějakým způsobem omezují. Nejčastěji je v takovýchto případech omezena výše pracovního úvazku, tedy že člověk může pracovat pouze několik hodin denně (posudek jasně stanoví kolik hodin denně by to mělo být). Většina lidí ovšem takto specificky daný posudek nemá, a je tedy čistě na jejich vůli a možnostech, jaký druh práce a výši pracovního úvazku si zvolí.
Vždy je třeba dbát na vlastní zdravotní stav. Z logiky věci je jasné, že jako alergik na prach nebudete hledat práci v prašném prostředí. Jako člověk trpící celiakií se nebudete zřejmě ucházet o pozici šéfkuchaře v běžné závodní kantýně. V těchto případech by pro vás z důvodu vašeho postižení pracovní pozice nebyla vhodná a pracovní prostředí by mohlo váš zdravotní stav vážně ohrozit. S těmito omezeními ovšem jistě zvládnete vykonávat administrativní činnost nebo jakoukoliv jinou, která nebude vašemu zdraví škodit.
O výši úvazku nerozhoduje stupeň invalidity
Není pravda, že jako důchodce ve III. stupni invalidity nemůžete pracovat na plný úvazek. Zde dochází k určitému paradoxu: někdy se totiž stává, že lidé s nižším stupněm invalidity nezvládnou pracovat na plných 8 hodin denně, zatímco člověk s nejvyšším, třetím stupněm plný úvazek bez problémů zvládne.
Představte si například člověka po onkologické léčbě. V „uzdravovacích“ fázích léčby bude postupně snižován i stupeň invalidity, přesto bude takovému člověku s největší pravděpodobností činit potíže pracovat hned na plný úvazek, na 8 hodin denně. Naopak dlouholetý vozíčkář, který bude mít III. stupeň invalidity, tuto pracovní dobu při vhodných pracovních podmínkách zvládne. Vždy tedy záleží na vašich potřebách a možnostech. Nemalou roli v tomto směru hraje zaměstnavatel a jeho přístup.
Kdo je na pracovním trhu považován za osobu se zdravotním postižením
Každý zaměstnavatel v České republice s více než 25 zaměstnanci má povinnost zaměstnat 4 % osob se zdravotním postižením. I když budete mít vleklé zdravotní potíže a přijdete za svým zaměstnavatelem, neznamená to, že si vás automaticky může do tohoto podílu započítat. Vymezení toho, kdo je osoba se zdravotním postižením (OZP), nám ukládá zákon o zaměstnanosti ve své třetí části: Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením.
Foto: Pixabay
