Byl nám vdechnut život. S určitým záměrem. Stále věřím tomu, že se tak událo, abychom na této krásné planetě mohli být šťastní. Nejsou totiž ošklivá místa, nebývá ani zlá doba. Nevlídná prostředí a těžké časy jsou dílem lidstva – výsledkem hlouposti, nabubřelosti, chamtivosti, brutality a sobectví; lačnění po moci, nadvládě a manipulaci. Proč?
Jako by nestačilo, že se denně lidé potýkají s vlastními soukromými bitvami, ve kterých potřebují zvítězit. Řeší onemocnění a bolesti, rozbouřená nitra, náročná zaměstnání, nezaměstnanost, finanční zabezpečení sebe, blízkých či potřebných, navíc inkasují políčky mezilidských vztahů… Není to dost? Téměř všichni toužíme prožít poklidný a pospolitý život. Příčetný a duševně vyspělý tvor záměrně neubližuje druhým. Nemá potřebu ani důvod.
Plody zla jsou nejcitelněji a nedobrovolně zasypáváni nevinní smrtelníci, přitom jsou posledními, kteří by o něco takového stáli. S ohledy na ně nelze počítat. Násilí a nátlak mi nikdy nedávaly smysl. Války o majetek, spasení, uznání nebo území stejně tak. Nedílná součást historie, přítomnosti i budoucnosti. Bohužel. Arabelin pohádkový prsten reálně neexistuje, jiné prostředky nezafungují.
Proč? Ptám se unaveně a smutně stále dokola. Nechápu a nevím. Přitom jsem vlastně ráda, že většina z nás se tak ptá. Kdybychom totiž odpověď znali, museli bychom smýšlet, vnímat a cítit jako oni. Ti, kteří své odpovědi už dávno mají. Mají?
„Bojujeme ve válkách. Bojujeme za mír. Bojujeme proti hladu. Moc rádi bojujeme. Bojujeme a bojujeme a bojujeme, puškami nebo hubou nebo penězi. A planeta není ani o ždibec lepší, než byla před námi.“
Chuck Palahniuk (kniha Strašidla)
─ Mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých. ─
Josef Čapek
─ Války nejsou splaceny po čas války. Účet přichází později. ─
Benjamin Franklin
Foto: Pixabay
