Schizofrenik. Člověk s rozdvojenou osobností, vrah, nebezpečný „blázen“, který by měl být izolován od společnosti.  Snad není jiného duševního onemocnění, které by bylo obestřeno tolika mýty a předsudky. Faktem zůstává, že tato závažná diagnóza je v médiích vyobrazena až ve chvíli, kdy se pacient dopustí něčeho násilného, nebo dokonce dojde k trestnému činu. Realita je však jiná. Pojďme se na ty halucinace, „divné“ myšlenky a nevypočitatelné chování podívat trochu blíže.

Schizofrenie je závažné duševní onemocnění řadící se mezi psychotické poruchy. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) jde o kategorii F20; konkrétně jde o skupinu „Schizofrenie‚ poruchy schizotypální a poruchy s bludy“ a charakteristika je následující: „Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv v průběhu doby se mohou vyvinout určité kognitivní defekty.“ Kategorie F20 má přitom devět podkategorií: nejznámější a nejčastější je paranoidní schizofrenie, o níž především v tomto článku bude řeč; naopak vzácným typem je hebefrenní schizofrenie, která se diagnostikuje pouze u mladistvých a bývá u ní přítomno manýristické chování a tendence k sociální izolaci; prognóza bývá špatná kvůli brzkému rozvinutí negativních příznaků, které jsou zmíněny níže; zvláštním případem je také katatonní schizofrenie, charakterizovaná psychomotorickými poruchami, kdy pacient může setrvávat dlouhou dobu v podivných polohách. Důležité je uvést, že schizofrenie není rozdvojená osobnost; tak se na ni nahlíželo dříve kvůli charakteristickému rozštěpení mezi myšlením, chováním a emocemi; tzv. rozdvojení je jiná diagnóza, konkrétně disociativní porucha osobnosti.

Co se týče příčin schizofrenie, nejsou dosud příliš známé; uvádějí se genetické predispozice, které hrají významnou roli. Obecně se mluví o dvou vlivech: dispozice a spouštěče. Při nemoci dochází na úrovni mozku k narušení chemických pochodů, hlavně dopaminového, serotoninového, glutamatergního a GABA-ergního systému; mezi spouštěče se řadí stres, zátěžové situace a drogy, hlavně marihuana. Bavíme-li se o prevalenci, toto onemocnění postihuje stejně muže i ženy. Nejčastěji se projeví mezi 15. a 35. rokem života, výjimečně i u dětí mladších 14 let. Obecně platí, že při první atace je největší šance na pozitivní prognózu a právě mladým pacientům s ranou zkušeností se schizofrenií se v České republice věnuje psychiatr a vědec Filip Španiel. Domnívá se také, že schizofrenie je něco jako „daň“ za lidskou schopnost řeči; přesněji řečeno, v neurovědách se zkoumá v rámci sociálních neurověd, jelikož postihuje především sociální složku osobnosti, mezi které řeč patří.

Příznaky schizofrenie se dělí na pozitivní a negativní. Pozitivní jsou takové, kdy u pacienta něco přebývá proti zdravému stavu. Patří mezi ně halucinace (sluchové, zrakové, čichové aj.), bludy (nevyvratitelná mylná přesvědčení, např. že pacienta miluje nějaká slavná osobnost či že nastane konec světa), chaotická řeč a myšlení a nepředvídatelné jednání. Pro určení diagnózy je třeba, aby tyto symptomy trvaly minimálně měsíc. Jejich léčba bývá také zpravidla úspěšnější. Negativní příznaky jsou takové, kdy u pacienta něco chybí. Řadí se mezi ně anhedonie (neschopnost prožívat radost), abulie (nedostatek vůle, ztráta motivace), alogie (ochuzení řeči), oploštělé emoce, otupělost a další. Tyto symptomy často výrazně zhoršují kvalitu života a jejich léčba bývá obtížnější. Ke schizofrenii se můžou přidat i přidružené diagnózy: například deprese, úzkosti. Ve vážných případech se objevují i sebevražedné myšlenky či sebepoškozování. Bývá to nejčastěji vlivem bludů či sluchových halucinací, kdy hlasy pacienta nabádají, aby si ublížil.

Za zmínku stojí, že slyšet hlasy (tedy hlavní příznak schizofrenie, který je i laické veřejnosti nejvíce znám), může také zdravý člověk. Podle psychologa Adiho Hasanbašiće se mohou hlasy objevit jako následek vyčerpání, psychické deprivace či traumatu, například sexuálního zneužívání nebo emočního zanedbávání. Hasanbašić je koordinátorem národní sítě svépomocných skupin hnutí Slyšení hlasů v České republice (www.slysenihlasu.cz). S informací přišlo Radio Wave. Nejen na téma schizofrenie, ale také slyšení hlasů a duševních onemocnění obecně lze doporučit publikace v českém překladu, které vydává česká nezisková organizace Fokus Praha.

Zajímavostí je, že pacienti se schizofrenií se ve svých stavech nezřídka uchylují k osobitým uměleckým dílům. Známou osobností na tomto poli je Zdeněk Košek, který pomaloval dechberoucí množství papíru svými vizemi o konci světa, kdy se domníval, že ovládá počasí. Ukázku z jeho díla zveřejnil básník Jaromír Typlt na svém blogu. Dalším fenoménem je anglický malíř Louis Wain, který proslul malbami koček a o němž jsme psali na Inspirante v seriálu Slavní s handicapem. Tyto autory můžeme zařadit do uměleckého směru art brut – tedy umění, jejichž autory jsou lidé s duševním onemocněním a jejichž diagnóza ovlivňuje výsledné dílo.

Pokud se schizofrenie zachytí včas a pacient dodržuje léčbu, tedy především braní psychofarmak, existuje poměrně vysoká šance na běžný život; jedinec je schopný vykonávat zaměstnání, založit rodinu, věnovat se koníčkům. Problémem však často bývá samovolné vysazování medikace kvůli nežádoucím vedlejším účinkům. S tím souvisí i přidružené zneužívání psychoaktivních látek, kterým lidé řeší především negativní příznaky, mohou se objevit i sexuální dysfunkce. Statisticky platí, že třetina pacientů se vyléčí úplně, třetině se nemoc občas vrátí a třetina je v chronickém stadiu. Ty nejzávažnější případy opakovaně pobývají v psychiatrických léčebnách, někteří pacienti v nich i bydlí, jelikož jejich návrat do běžného života není možný. Může být také nařízená ústavní léčba; to jsou ony „známé“ případy, která vídáme v médiích, tedy situace, kdy pacient někomu ublížil, někoho napadl, dopustil se násilí. Ale to nebývá časté, platí, že schizofrenik je mnohem častěji nebezpečný sám sobě než svému okolí.

Zdroje: 

Mediately.co https://mediately.co/cz/icd/F00-F99/set/F20-F29/schizofrenie-poruchy-schizotypalni-a-poruchy-s-bludy 

Euc.cz https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/schizofrenie-pricina-priznaky-a-lecba/

Radio Wave https://wave.rozhlas.cz/slyseni-hlasu-hlasy-jsou-jako-emoce-kdyz-jim-nevenujeme-pozornost-mohou-silit-8622556

Blog Jaromíra Typla http://www.typlt.cz/ecrits/img/pocasi/

Související díl seriálu: Mám hodně dobrých důvodů věřit

Klára Šmejkalová

Klára Šmejkalová

Básnířka, fanda dobré literatury a japonských anime. Vystudovala jsem psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Psala jsem např. pro Mladou frontu nebo Hospodářské noviny, starala se o děti na psychiatrii nebo trénovala potkany v laboratoři. Mám diagnostikovanou schizofrenii a ráda bych jednou působila jako psycholožka.

Další články

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!