Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email

Thomas Wiggins, známý též jako „Slepý Tom“, který byl jedním z nejznámějších amerických pianistů a skladatelů 19. století, byl od narození nevidomý. Autor úspěšných a originálních skladeb se pyšnil dlouhou hudební kariérou a patřil mezi nejznámější afroamerické umělce předminulého století. Jako nevidomé dítě z otrokářské kolonie nemohl vykonávat práci určenou pro otroky, věnoval se proto klavíru a svou první skladbu složil už v pěti letech.

Thomas Wiggins se narodil 25. května 1849 na plantáži v Harris County ve státě Georgia. Byl od narození slepý a spolu se zotročenými rodiči byl prodán právníkovi generálu Jamesi Neilovi Bethunovi v Columbusu v Georgii. Kvůli handicapu nemohl vykonávat práci určenou otrokům, proto vedle prozkoumávání plantáže brzy přilnul ke klavíru, který si oblíbil poté, co uslyšel hrát Bethunovy dcery. Ve čtyřech letech si osvojil základní hudební dovednosti za pomoci sluchu a už v pěti údajně Thomas složil první melodii, The Rain Storm, inspirovanou prudkým lijákem na plechovou střechu. Zaujal pana Bethana, který mu dovolil bydlet v pokoji připojeném k rodinnému domu, vybaveném klavírem. Soused Otto Spahr v jednom ze svých textů poznamenal: „Zdá se, že Tom má ve svém životě jen dva motivy: uspokojit touhu po jídle a vášeň k hudbě.“ Wigginsův hudební talent se projevil i později: například když jej v roce 1860 vzali na shromáždění na podporu demokratického prezidentského kandidáta Stephena Douglase (ve volbách neuspěl, zvítězil republikán Abraham Lincoln), byl i roky poté schopen reprodukovat tón a melodii Douglasovy řeči. Byl také schopen vytvořit hekání a jásot davu s pozoruhodnou přesností.

Netrvalo dlouho a Bethune svěřil osmiletého Thomase koncertnímu promotérovi Perrymu Oliverovi, který s ním jezdil na hudební turné po USA. Vystupoval i čtyřikrát denně a vydělával Bethunovi a Oliverovi až 100 000 dolarů ročně. To byla na tu dobu obrovská suma (1,5 milionu dolarů v přepočtu na současné peníze). Wiggins se tak stal pravděpodobně nejlépe placeným pianistou 19. století. Oliver jej ovšem prodával jako „blázna ve stylu Barnuma“, propagujícím přeměnu zvířete na člověka. V médiích byl Wiggins proto často připodobňován k medvědovi či paviánovi. Nakonec Bethune najal profesionální hudebníky, aby mu přehrávali, a Wiggins dokázal přesně reprodukovat jejich hudbu, i po jediném poslechu. Nakonec se naučil 7 000 skladeb, mezi nimiž byly hymny, populární písně, valčíky i klasický repertoár.

A Wigginsova profesionální kariéra se rozjela naplno. Recenze v novinách a ohlasy publika byly příznivé, generál Bethune se proto rozhodl podniknout s ním turné po státě Georgia. Později cestovali i dál na jih, někdy v doprovodu najatých manažerů. Jejich cesty však byly zastavovány konflikty mezi Severem a Jihem, jež vedly k občanské válce. V roce 1860 vystoupil Wiggins dokonce v Bílém domě před prezidentem Jamesem Buchananem, který přitom jako jediný svobodný muž v této funkci vykonával svůj úřad z Pennsylvánie. Wiggins se stal prvním Afroameričanem, jenž předvedl svou hudbu v Bílém domě. Jeho vystoupení navštěvoval i spisovatel Mark Twain. Thomas se často označoval ve třetí osobě (např. Tom je rád, že vás poznává). Jeho klavírní recitály byly rozšířeny o další prvky, například záhadné hlasové mimiky veřejných osobností či zvuky zvířat. Wiggins na pódiu i mimo ně projevoval také svou hyperaktivitu. V roce 1862 popsal jeden voják v Severní Karolíně jeho nezvyklé schopnosti: „Jedním z jeho nejpozoruhodnějších činů bylo provedení tří hudebních skladeb najednou. Také zahrál skladbu zády ke klavíru a s převrácenýma rukama.“ Někteří skeptici se na jeho koncertech pokoušeli rozklíčovat, nejsou-li jeho vystoupení pouhým trikem, proto nechali Wigginse, aby si poslechl a reprodukoval dvě nové, ještě nerozšířené skladby. Zvládl to skvěle a tato „výzva z publika“ se stala pravidelnou součástí jeho koncertů.

Život mu ukrátila mrtvice v roce 1904 (některé zprávy uvádějí „částečné ochrnutí“), jež ukončila jeho veřejná vystupování. Čtyři roky poté prodělal další, tentokrát větší mrtvici a rok nato zemřel. Byl pohřben na hřbitově Evergreens v Brooklynu v New Yorku, jeho odkaz však žije dál. Wigginsova tvorba se stala předmětem mnoha uměleckých děl, ať už jde o filmy, knihy či hudbu. Například koncertní umělec John Davis nahrál Wigginsovy autorské skladby, přičemž CD obsahuje i eseje slavného, už zesnulého neurologa Olivera Sackse.

Foto: Wikimedia.org & Pixabay

Slepý Tom s kopií své první hudební skladby „The Rain Storm“
Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Klára Šmejkalová

Klára Šmejkalová

Básnířka, fanda dobré literatury a japonských anime. Vystudovala jsem psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Psala jsem např. pro Mladou frontu nebo Hospodářské noviny, starala se o děti na psychiatrii nebo trénovala potkany v laboratoři. Mám diagnostikovanou schizofrenii a ráda bych jednou působila jako psycholožka.

Další příspěvky autora

Podpořte nás

Náš účet je:
115-5689490267/0100

Vězte, že veškeré finance půjdou na rozvoj projektů, které pomáhají lidem se znevýhodněním plnit si kariérní a životní sny. Inspirante je jedním z nich!