Manželé Irena a Ivan Sekaninovi z Ostravy stáli v roce 2013 u založení Spolku Počteníčko. Za uplynulých osm let uskutečnili celou řadu projektů, kterými se snaží potěšit nejen seniory, ale i lidi upoutané kvůli různým nemocem na lůžko. Ve svých aktivitách nezapomínají ani na děti.
„Náš první projekt se jmenoval Počteníčko s babičkou. Seniorky, mezi nimiž převažovaly bývalé učitelky, chodily číst dětem do nemocnic pohádky. Cílem bylo potěšit děti, které tam byly dlouhodobě,“ vysvětluje Ivan Sekanina. „Postupně projektů přibývalo. S aktivitami jsme začínali v Ostravě a pak je rozšiřovali po celém Moravskoslezském kraji. Teď už působíme v šesti krajích a podařilo se nám rozjet osm projektů. Velký ohlas má například Hodinový vnuk. V jeho rámci spolupracujeme s gymnázii a středními školami. Studenti chodí pravidelně do domovů pro seniory a společně si povídají, hrají různé hry, vyplňují kvízy a baví se. Výborné na tomto projektu je to, že se setkávají zástupci generací, které dělí padesát i více let, přesto si vzájemně mají co říct a dokážou si naslouchat.“
Další projekt Spolku Počteníčko úzce souvisí s Hodinovým vnukem. Jak Ivan Sekanina vysvětluje, projektem Mezičasy se snažilo Počteníčko reagovat na zákazy návštěv, které platily v období koronavirové epidemie i v domovech důchodců.
„Senioři v domovech ztratili přímý kontakt s příbuznými, přáteli či známými. Řada z nich tuto situaci špatně snášela, stýskalo se jim, měli obavy a byli skleslí. Proto jim studenti psali a posílali dopisy, pohlednice, ale také omalovánky, různé kvízy pro pobavení, někdy i své příběhy či vyprávění, případně nahrané videovzkazy. Chtěli seniory povzbudit, udělat jim radost a vzkázat, že na ně nezapomněli,“ doplňuje Sekanina. Také tento projekt se vydařil. A neskončil ani poté, co se domovy otevřely. Mezičasy pokračují v 25 domovech seniorů po celé Moravě a Slezsku a zapojili se do nich i studenti ve Středočeském a Karlovarském kraji.
Hrníček pro tebe
Záměrem manželů Sekaninových je připravovat projekty, jež budou dlouhodobě udržitelné. „Pokud je to možné, tak na sebe aktivity navazují, případně se je snažíme rozvíjet. Věříme, že to bude i případ projektu Hrníček pro tebe, který navrhla Uršula Kubíčková počátkem září. Přišla s myšlenkou, že snad každý má doma hrníček, který je ještě zachovalý a mohl by posloužit jako dárek pro osamělé seniory. A my se rozhodli tento nápad rozvinout. Nakoupíme celofán, čaje a kávy a připravíme sice drobný, přesto krásný vánoční dárek,“ objasňuje jednoduchý, ale šikovný nápad své kolegyně Ivan Sekanina.
Když se ho ptám, kolik takových hrníčků by mohlo mezi osamělé seniory putovat, po chvilce přemýšlení říká, že zhruba tři stovky. „Zároveň jsem mile překvapen, jak na poslední projekt reagují nejen kluby či spolky seniorů, ale i další organizace a instituce. Třeba důchodci železničáři z ostravského Hlavního nádraží už sesbírali přes třicet hrníčků, pošlou je i pracovníci Úřadu práce v Karviné,“ upřesňuje Sekanina, podle něhož by si Spolek Počteníčko dokázal poradit i v případě, že by se hrníčků posbíralo víc.
Sběr hrníčků potrvá do 22. listopadu, pak se budou společně s čajem či kávou balit do celofánu. „Už jsme vybrali i deset domovů seniorů napříč celým krajem, do kterých vánoční hrníčky poputují. V Ostravě to budou například domovy seniorů Slunečnice, Sluníčko a Iris. Obdarováni budou i obyvatelé Domova seniorů Frýdek-Místek či Domov seniorů ve Vítkově,“ říká Sekanina a dodává, že ani projekt Hrníček pro tebe nebude jednorázovou akcí. Propojí se s aktivitou Klubu ponožky, v jehož rámci důchodkyně pletou ponožky a rozdávají je pacientům v nemocnicích či domovech seniorů.
Počteníčko se rozrůstá
Zatímco v začátcích měli většinu aktivit Spolku Počteníčko na starost jen manželé Sekaninovi, v současnosti už má spolek šestadvacet členů a aktivity rozvíjí v šesti krajích. „Chceme ukázat, že i senioři mohou být pro mladší generace užiteční. Pocit, že jsou potřební, je pro seniory k nezaplacení,“ dodává Sekanina. „Platí to samozřejmě i naopak a nás moc těší ohlasy třeba od středoškoláků, kteří působí jako hodinoví vnuci a pochvalují si, jak je návštěvy v domovech pro seniory obohacují a také jim dávají pocit, že udělali něco užitečného, někoho potěšili nebo rozesmáli. A ono to funguje. Lidé, které dělí půl století, zjišťují, že se dokážou obohacovat vzájemně, předávají si zkušenosti nebo životní plány a často se o nich i radí. A setkávání často nekončí ani ve chvíli, kdy studenti dokončí střední školu. Hodně z nich dochází za seniory i v dalších letech.“
Foto: Archiv Spolku Počteníčko
Hrníček pro tebe. 
Přáníčka pro seniory, která studenti posílali do domovů pro seniory v období zákazů návštěv. 
Hodinové vnučky při vystoupení v domově seniorů. 
Setkání Hodinových vnuček s Markétou Konvičkovou (na snímku je druhá zprava v řadě klečících studentek). Ivan Sekanina stojí úplně vpravo.
