Určitě je tam proto, aby šel líp otevřít. Přesněji, aby vůbec šel otevřít.
Takovej ten odchlípnutej rožek od sýra, co vyzývá k tomu, ať si škubnu. Jenže trhám a nic. Obal drží, mnoha kombinacím tahu, tlaku, kluznosti a přísavnosti navzdory. Jo, můžu si vzít nůž nebo klíče, lžičku, kladivo, prostě co je po ruce. Jenže jde o princip. Jakože když už tam ten okraj je, měl by být k užitku. (To sice vylučuje existenci celulitidy, ale víte, jak to myslím.)
Přijde mi, že nedobytnejch věcí je čím dál tím víc. Možná jde o kontrast ke světu na jedno, dvě, tři kliknutí. Zážitky, požitky, extáze, jednohubky, konfety, hlavně ať to lítá. Jenže pak si domů přinesete rajčatovej protlak, tuňáka, sušenky, SD kartu a zubní kartáček a nefrčí nic. Strávíte totiž celej večer snahou je otevřít. Skutečně otevřít, ne jenom skrolovat a klikat. A že je to dřina.
Za očko na konzervách by víčko mělo jít zlehoulinka pryč. V praxi se ovšem o ostrej okraj říznu a přejde mě chuť. Případně obsah miniškvírou označkuje všechno světlejší, než je on sám, i kdyby jenom tričko, vlasy a zeď.
Potřebuju něco na uklidnění, ale sladkosti mají celofánovej proužek, takovou tu titěrnou věc, co prokazatelně provokuje červenou nebo zlatou barvou. Stárnu, takže najít si videonávod na to, jak otevřít sušenky, mě skoro ani nenapadne. Pak se zoufalstvím zahryznu do syrový mrkve, nic jinýho bez obalu jsem doma nenašla.
No dobře, na kartáčku mě snad nic nezastaví. Chyba. Perforovanej karton není totiž kam promáčknout, protože přímo pod ním leží… jo, kartáček. V měřítku jedna ku jedný.
Tak holt prubnu kartu. Jenže je zatavená dost majestátním a vpravdě monolitickým způsobem. Výrobce jistě nezamýšlel, že zákazník na ni půjde nůžkama, ale co mi zbejvá? Zkouším to nakoso, zespoda, shora, dokonce načítám QR kód z popisku, kdyby to třeba bylo sofistikovaný heslo. Blbnu a hledám šroubky, tak moc přicuclý k sobě to je. Jenže balení drží, nervy tečou a kolem mě poletujou ostrý slova i odrolený kousky plastu.
Uniká mi, proč je leccos zavřený tak nafest a ještě na několikrát. Třeba to pomáhá lepší dopravě a hygieně, jenže pak by s tím logistici neměli při převozu tolik házet a zákazníci při otvírání krvácet, že jo. Nebo je to ukázka vrstevnatosti nabídky, od XXL kartonu, papíru, přes sáčky, fólie, celofán až k plastu a hliníku. Všechno pěkně zu grunt.
A možná se prostě musím naučit dovednost do novýho tisíciletí. Správně udělat díru.
Foto: Pixabay
