Kdo ví, jak by fungovaly písničky jako „Život je jen náhoda“, „Šaty dělaj člověka“, nebo „Ezop a brabenec“, kdyby k nim nedělal hudbu Jaroslav Ježek? Staly by se hity, které prakticky zlidověly? Na to nikdo neodpoví. Ježek byl každopádně vždy tak trochu ve stínu dvojice Voskovec, Werich. Neprávem.
Osvobozené divadlo je pojem, o kterém se dnes učí na základních školách. Pojem, za kterým stojí tři jména: Jiří Voskovec, Jan Werich, a právě Jaroslav Ježek. Voskovec s Werichem hráli, psali scénáře a texty písní, ke kterým Ježek komponoval hudbu. Jeho tvůrčí záběr se však nedá omezovat jen na spolupráci se slavnou dvojicí. Dělal také taneční, filmovou, ale především vážnou hudbu. Pověstné jsou také Ježkovy improvizace, kdy na podněty od diváků hrál v rozmanitých rytmech.
Jaroslav Ježek přichází na svět v roce 1906. Tehdy byl Žižkov samostatným městem, či spíše pražským předměstím. Malý Jaroslav se tady 25. září rodí matce Františce a otci Františkovi, který je dámským krejčím. Jeho dětství není příliš šťastné. Jaroslav Ježek od dětství trpí šedým zákalem. Po nezdařené operaci na jedno oko zcela oslepne. Na druhé pak vidí jen velmi slabě.
K tomu všemu se navíc přidává spála a Jaroslav málem ohluchne (!!!). Aby toho nebylo málo, onemocní mu ledviny, což je pro něj nakonec fatální. Ale o tom později… V těchto těžkých dobách se o něj stará o dva roky mladší sestra Jarmila. Právě Jarmila také Jaroslavovi kupuje první piano. Kdo ví, co by se stalo, nebýt jí…
Život je jen náhoda
Naštěstí se vše obrátí k lepšímu a Ježek v roce 1923 nastupuje na pražskou konzervatoř. Okamžitě se řadí mezi nejtalentovanější žáky. Vyučují ho velikáni (nejen) své doby. Ještě během studií se Ježek dostává na roční pobyt do Paříže; tady se pro něj stane absolutně zásadní věc: poznává jazz. Jazz, který má na jeho tvorbu zcela zásadní vliv…
Po návratu z Paříže Ježek zažije osudové setkání: potkává se s dvojicí Jiří Voskovec a Jan Werich. V jejich Osvobozeném divadle bude dalších deset let dělat skladatele, dirigenta a dramaturga. Ano, a právě s nimi vytvoří trio, kde Voskovec s Werichem píší texty a Ježek hudbu. Tato trojice dala vzniknout písním jako „Život je jen náhoda“, „Šaty dělaj člověka“, „Klobouk ve křoví“, „Babička Mary“, nebo „Tmavomodrý svět“.
Ježek se aktivně podílel na protinacistických hrách Osvobozeného divadla a byl tak nucen v roce 1939 společně s Janem Werichem emigrovat do Spojených států amerických. Tady se k nim připojuje i Jiří Voskovec. Jaroslav Ježek nejdříve žil v USA v Pensylvánii, posléze v New Yorku. Zde působí jako sbormistr. Jeho zdravotní neduhy však bují dál. Na konci roku 1941 musí být hospitalizován. Na Nový rok 1942 umírá na chronické ledvinové onemocnění. Je mu 35 let.
Jaroslav Ježek
- narodil se 25. září 1906 na Žižkově, který byl tehdy považován za samostatné město
- od dětství trpí šedým zákalem, po neúspěšné operaci na jedno oko oslepne úplně, na druhé pak vidí jen velmi slabě
- ještě během studií se v Paříži seznamuje s jazzem, po návratu zpět potkává dvojici divadelníků: Jiří Voskovec a Jan Werich, s nimi pak skládá zcela zásadní písně, které jsou součástí představení v jejich Osvobozeném divadle
- v roce 1939 společně s nimi emigruje do USA, kde ve věku 35 let umírá
- dnes je po něm pojmenována napříkad Konzervatoř Jaroslava Ježka
Foto: David Sedlecký [CC BY-SA 4.0] / Wikimedia Commons
