Začátek roku je doba, kdy mnoho z nás má tendenci si dávat konkrétní předsevzetí. S novým letopočtem pocítíme novou naději, že se nám konečně podaří skoncovat s našimi zlozvyky, že budeme žít zdravěji, budeme více sportovat a omezíme alkohol, dosáhneme pracovních úspěchů, vyřešíme problémy ve vztazích… Toto odhodlání pro nás může být skvělým hnacím motorem, který se však velmi snadno zadrhne nebo přestane fungovat úplně, když se naše vzletné sny střetnou s každodenní realitou. Pro ty z nás, kterým plnění předsevzetí navíc komplikuje diagnóza, co s námi bude už napořád, může přepálený start skončit i nepěknou bouračkou. Chci se proto s vámi podělit o pár tipů, které mi v tomto těžkém závodě pomáhají posouvat se dopředu – byť třeba pomaličku a oklikou.
1. Stanovte si realistické cíle
Vím, že to může znít trochu drsně, ale mně paradoxně pomohlo uvědomit si, že když jsem prožila pětatřicet let jako chaotická bordelářka s exekutivní dysfunkcí, neschopná dodržovat termíny, opravdu se ze mě přes noc nestane pořádkumilovná puntičkářka s citem pro detail. Pro začátek bude stačit třeba odevzdat tento článek v termínu a uklidit si binec na stole. Stejně tak pokud nejste vůbec zvyklí se hýbat, asi není moudré vzít si do hlavy, že letos zaběhnete maraton. Zvlášť když jsou dny, kdy je pro vás vrcholným výkonem jen vstát z postele. Ale co třeba krátká, zato pravidelná procházka?
2. Pozitivní motivace funguje
Nikdo nejsme dokonalý. Pokud si budete nadávat a shazovat se za sebemenší „prohřešek“, ocitnete se lehce v bludném kruhu výčitek, stále menší sebedůvěry a v důsledku toho dalších a dalších zklamání, která vás budou nadále utvrzovat v tom, že jste neschopní a nic nedokážete. Nenechte se chytit do pasti sebemrskačství. Místo toho si zkuste stanovit odměny za jakýkoliv, byť zdánlivě nepatrný úspěch. I kdybyste třeba na tu procházku vyrazili jen jednou za týden, když vaším cílem byl každý den. Po návratu si další díl seriálu rozhodně zasloužíte. A já už jsem v půlce článku, takže si jdu prohlížet memy na Facebooku.
3. Víc hlav se míň sabotuje
Najít dostatek síly na pozitivní změny sami v sobě bývá občas docela oříšek a černé myšlenky neustále čekají za rohem na příležitost se vás zmocnit. Proti týmu lidí, se kterými se budete navzájem podporovat, se však šance této nebezpečné hydry o dost sníží. Vyděláte na tom všichni, protože sociální kontakt a pomoc druhým přispívají k životní spokojenosti samy o sobě. Pokud v okolí nemáte nikoho, s kým byste byli na stejné vlně, využijte sociální sítě.
4. Pečlivě vybírejte svůj kmen – a jazyk vašeho kmene
Nejen online (i když tam především) si ovšem dejte pozor, aby vám kontakt s ostatními nepřinesl víc škody než užitku a nepřiživil ve vás negativní myšlenky zmíněné výše. Držte se dál od sabotérů, kteří shazují nejen vás, ale i sebe. Zvlášť v různých skupinách o hubnutí jsou standardem zoufalé výkřiky typu „selhala jsem, dala jsem si zákusek, takový hřích…“. Vím, že podobné vyjadřování je v naší společnosti všudypřítomné a uniknout mu není jednoduchý úkol, přesto stojí za to se o to pokusit – dopřát svému tělu něco, co ho potěší, není žádné selhání ani hřích. Prostě jste si dali zákusek, svět se nezbořil. Můžete si třeba jít nakoupit ovoce, abyste mlsné chutě příště mohli zahnat něčím zdravějším.
5. Zaznamenávejte si úspěchy – všechny
Už jsme si řekli, že úspěch nemusí znamenat stoprocentní a neustálé dodržování všeho, co jste si předsevzali. I pokud jste tenhle týden byli na procházce jen jednou, zapište si to jako úspěch. Příští týden třeba půjdete rovnou třikrát. A pokud ten další budete příliš zaneprázdnění nebo unavení, takže to nezvládnete vůbec, nevadí – potom třeba zase budete mít plné skóre. A teď si spočítejte, kolik procházek to dělá celkem. Příjemné počty, že? Čas zopakovat si bod dva. A já mám hotový článek, jdu hrát počítačovou hru.
