Začínáme se ocitat v období, kdy se chod naší společnosti pomalu vrací k normálu. K tomu, na co jsme byli zvyklí. Tedy skoro. Jde o to, jaká jsou naše očekávání „normálu“ a jak se budou shodovat s realitou, či se od ní lišit.
V tento čas může být náš organismus v napětí, a aniž bychom si to uvědomovali, naše znepokojení, chování druhých, vnitřní nesoulad nám může způsobovat emoční výkyvy. Navíc provázené špatnými pocity a reakcemi na věci, které na nás předtím takový vliv neměly. Dokonce i my sami sobě můžeme být protivní. V hlavě se mohou honit různé myšlenky, které tyto špatné pocity ještě umocní.
Často doporučuji tělesný pohyb. Mám však odezvu, že někteří opravdu nemohou nebo jsou naprostými odpůrci fyzických aktivit. Dobrá, dnes mám i pro ně něco! Rozpohybujte šedou kůru mozkovou! To snad skousnete.
Připravila jsem si určité věty, které jsou často silně emočně nabité. A ty jsem PŘETRANSFORMOVALA na emočně laskavější. Proč takové blbosti máme vůbec dělat? Tak za prvé, blbinky miluji, což je vidět i z mých nahrávek na Fb. Za druhé to opravdu funguje a našemu organismu tím pomáháme. Od těch, kteří to opravdu začali zařazovat do své vnitřní komunikace, vím, že TO FUNGUJE!
„Ten blbec mě zase tak vytočil!“ Ten svérázný člověk zkouší, co vydržím!
„Jsem z toho strašně rozčilená, že se celá třesu!“ Pociťuji, jako bych vypadávala z kontextu a cítím se rozladěna.
„Zase jsem na poradě prohrál s návrhem na celé čáře!“ Evidentně se dnes povedlo vyhrát někomu jinému.
„Ten můj šéf je úplný vypatlanec. Tomu snad přeskočilo!“ Já mám šéfa s výraznými povahovými rysy. Je takový jedinečný.
„Co si ten člověk o sobě vůbec myslí? Přeskočilo mu?“ Tento člověk má evidentně jiný styl uvažování, než mám já. Nějak se asi míjíme.
„Šéf mě sprdnul na dvě doby.“ Konečně si šéf všiml, že tady také pracuji.
„Zase to nevyšlo! Já mám fakt smůlu!“ Á, moje příležitost a doba ještě přijde!
„Do prčic, furt se jim něco nelíbí!“ Tak se mi zdá, že mají jiné vidění světa.
Transformační slovník pochopitelně není samospásný. Když však budeme chtít u sebe navodit změnu toho, jak se cítíme a jak jsme zasaženi nějakou situací, a v hlavě se nám víří proud negativních myšlenek, může taková transformace vyvolat nejen vnitřní úsměv, ale vyloudí ho opravdu i na našich rtech. Někdy si ve volné chvíli zkuste na papír přepsat – přetransformovat – pár „silných“ vět, jež vás někdy zasáhly, na ty úsměvnější. Je to zábavnější než lpět na negativním myšlení.
A pro ty, kteří přímo nesnášejí větu „Zase musím cvičit“, využiji svého transformačního slovníku a ta věta by zněla: Jsem nesmírně poctěn/a, že se mohu dobrovolně hýbat a mé tělo nejen funguje, ale dokonce mu to svědčí!
Foto: archiv Zuzky Nemčíkové
