S Hanou Grygarovou, studentkou psychologie na Masarykově univerzitě v Brně, o online komunitách, psychometrii a spouštěčích stresu.
U Hany Grygarové je všechno pomalu omylem nebo na přeskáčku. Zatímco jiní lidé nejdříve vystudují a poté se věnují kariéře, tato brněnská dýdžejka s dystrofií chvíli pracovala jako personalistka a rekrutérka pro společnost podnikající v IT, poté si prošla psychickým vyhořením a dnes studuje na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity psychologii.
Omylem uspořádala demonstraci proti škrtání sociálních dávek a také omylem se dostala na kandidátku Žít Brno v komunálních volbách 2014. „Schůze tohoto hnutí se měla konat v klubu Eleven, který má však bariéry. Když jsem si stěžovala, bylo mi řečeno, že tato akce není pro postižené. To je ovšem špatně – neexistuje akce pro postižené a pro ostatní, existuje pouze akce. Za trest mě pak dali na kandidátku,“ vysvětluje. Zvolena do zastupitelstva sice nebyla, přesto se nadále snaží odstraňovat bariéry, kde může.
Je administrátorkou facebookové skupiny Rozpouštíme bariéry v době covid-19 (dříve zvané prostě Rozpouštíme bariéry). Tato komunita čítá více než 1100 členů a, jak je uvedeno v popisu skupiny, odstraňují se tam překážky, které postavil svět intaktních lidí. Stěžování je ve skupině dovoleno, reklama na placené výrobky a služby nikoliv. „Lidé se tam nabalili proto, že jsem dýdžejka a bývalá personalistka. Dokážu zaujmout lidi,“ vysvětluje, jak se jí podařilo vybudovat tak velkou komunitu.
Studium psychologie si ovšem omylem nevybrala, ba naopak. „Psychoterapie je činnost, kterou může člověk vykonávat i z postele nebo prostě jen na dálku,“ vysvětluje Hana své plány. Zároveň dodává, že podle české legislativy může dělat psychoterapeuta prakticky kdokoliv, což ovšem neznamená, že bude pracovat kvalitně. „Pokud člověk nemá odborné znalosti a neprojde výcvikem, může se snadno stát, že se psychicky zhroutí z toho, co mu klienti na sezení řeknou, případně jim nějak ublíží,“ objasňuje předpoklady této profese.
Kvůli tomu, že je její postižení takzvaně progresivní, jí postupně ochabují svaly. Od úrazu, kdy zakopla o koberec, se pohybuje na mechanickém vozíku, a pro psaní na počítači používá software, který převádí mluvené slovo na text. Díky zvolenému profesnímu zaměření si bude moci vydělat peníze, aniž by musela někam docházet či dojíždět.
Dostat se na psychologii na FF MU není jednoduché (pro akademický rok 2019/2020 byla přijata zhruba devítina uchazečů, kteří se dostavili k přijímací zkoušce), kdo však projde náročnými testy, na toho čekají užitečné a zajímavé předměty. Haně se nejvíc zalíbily ty zabývající se introspekcí a psychometrií. Introspekce se věnuje nahlížení do vlastního nitra a je důležitá pro práci psychoterapeuta. Psychometrie se zabývá měřením v psychologii a poskytuje informace o tom, co vlastně psychologický test měří a jak moc je jeho hodnota průkazná.
Když se bavíme o psychologických testech, dozvídám se nové věci. Například to, že některé vůbec nejsou univerzální. „Pokud někdo pracuje celý život na poli, nikdy nechodil do školy a ty mu dáš test inteligence, kde má doplňovat kolečka nebo čtverečky, může s tím mít problém, protože neví, co je kolečko a čtvereček,“ vypráví. Stejně tak se některé testy uzpůsobují různým etnikům, jelikož každé z nich má jiné postavení ve společnosti. Například Afroameričané bývají vychováváni k maximální součinnosti s autoritami, takže si do života přenášejí jiný morální rámec než jiné skupiny obyvatel.
Na Masarykově univerzitě se s fyzickými bariérami nesetkala, přesto naráží na překážky, neboť tvrdí, že se potýká i s důsledky nešetrného lékařského přístupu. Pomáhá jí, když jí odpovědné osoby nevyvracejí životní zkušenost, ačkoliv jí třeba nemusí umět pomoci. Vítá také upozornění na emoční spouštěče, konkrétně třeba na rehabilitaci, s níž má negativní zkušenosti.
V tuto chvíli shání Hana Grygarová studenty a absolventy humanitních oborů, psychologie, sociologie a příbuzných disciplín. Řeší totiž metodologický problém: jak sehnat respondenty pro kvantitativní výzkum, pokud ji opouštějí síly a nechce používat metodu samovýběru, to znamená přihlášení se do výzkumu z vlastní iniciativy? Když jsem navrhla metodu sněhové koule, dozvěděla jsem se spoustu jejích záporů a nakonec usoudila, že tohle je skutečně zapeklitý problém.
Nedávno byla zvolena do Poradního orgánu pro monitoring práv osob se zdravotním postižením, který byl zřízen při Kanceláře veřejného ochránce práv. Tady se chce Hana Grygarová věnovat diskriminaci těch nejutlačovanějších – postižených žen, postižených lidí z etnických menšin a podobně.
Náš rozhovor trval něco přes hodinu. Hana mě neustále ujišťovala, že můžu věci seškrtat. „Myslím, že z toho, co jsem ti řekla, by se dala napsat seminárka… Ale počkej, já ti celou seminárku vlastně nadiktovala!“
Foto: archiv Hany Grygarové
