Přišla mi obálka. Od státu. Jsem totiž ten správnej invalidní důchodce, tudíž jsem si vysloužila roušky a respirátor. Děkuju, nechci.
Adresa Jateční je vcelku stylová, připadám si totiž jako kráva. Tahle zásilka nemá žádnou logiku. Nepodporuje ani postižené, ani českou firmu nebo výrobce, nepřišla v čase nedostatku, nenabízí žádné dobře využitelné řešení nebo nápad. Nepředstavuje ani minimální povědomí o ochraně proti covidu. (Pardon, ale o papíru na obličeji si za stávající situace fakt myslím svý. Dejchat se skrz to dá, jistě, a to i když to bude mokrý a namrzlý). Vida, možná je to řízené promoření, a já to jen nepochopila.
Vlastně je to totéž, jako by stát v době epidemie rýmy poslal vybraným invalidům a důchodcům v obálce pět papírových kapesníčků a jeden papírový, zelený, nadvakrát přeložený ručník. Mňam. Vše v igelitovém sáčku opatřeném návodem úrovně absolventa kurzu češtiny pro právní ochranu kopáčů.
Ježiš, já doufám, že pokud se někdo plazí v prachu a nouzi, tak už je dávno v péči mnohem rozumnějších orgánů než toho, který byl u zrodu téhle podivné hygienické mise! Nebo je na tom někdo tak bídně, že mu zásilka v celkové hodnotě někde mezi pajckou a stovkou zachrání zadek? (Na ten se to nedává, vím). Uprostřed epidemie? Fakt si můžeme dovolit rozhazovat? Tuhle částku krát ty tisíce důchodců a invalidů? Upřímně, tento kouzelný balíček je ochrana tak na dva dny, a to ještě když se budu hodně snažit, protože tvarovat se nedá, gumky praskaj a tak vůbec, velebnosti.
A hlavně je to výsměch všem těm, co se snaží si používáním kvalitních tuzemských pomůcek zachovat zdravou kůži a rozum. Copak není na oněch místech někdo, kdo se zamyslí a řekne, že se nic nikam drobit nebude a částka, která se za tuhle nádheru utratila, se dá někomu, komu opravdu pomůže? Někam, kde bude mít efekt?
Fakt potřebujeme tenhle do očí bijící populismus? Nechci rozdmýchávat ani rozdíly, ani závist. A kupodivu tímhle bonbónkem nechci podpořit ani jedna celá dvě desetiny pošťačky a baličky, ani nula celá procentního bodu popularity kabinetu.
Nestojím o gesta od boku, ale o systémová řešení. Nechci dávky a zlevněné dárky z poutě, ale možnosti a investice. Nechci být předobrazem někoho, kdo se státu prodraží. Nevděčnýho, nenažranýho invalidy, o kterém se povídá ve zprávách. Vážně si nikdo tam nahoře nepřipadá ani maličko jako hyena, když ke svým účelům využívá lidi, kteří jsou jaksi a priori slabší a pod čarou?
Možná jsem invalidní, ale nejsem pitomá. Přestaňte mě zneužívat k dělání rádoby dobrejch, leč značně pochybnejch a pokřivenejch skutků. Děkuju. Nebo se mě coby daňového poplatníka a voliče pro jednou zeptejte, co opravdu chci.
Obejmout, vole. Nic lepšího totiž na skladě brzy nebude. A i to mi jistě bude v tomhle státě někdo závidět.
Foto: Pixabay
