Pátek začal pohodově… Brzy ráno fyzioterapie, oběd s kamarádkou a vytoužená procházka lesem. Co víc si přát? K dokonalosti chybělo splašit pár drobnůstek na náš obvykle neobvyklý adventní věnec. Já, má žena a kamarádka jsme se tak natěšeně nasoukali do auta a vyrazili na nákupy do předvánočního Brna. Ujeli jsme něco přes dva kilometry a auto se náhle rozhodlo pro úplně jiný program. Uložilo se k zimnímu spánku, nereagovalo a elektronika rozjela vlastní světelnou šou. Kam se hrabe technoparty.
Stát uprostřed křižovatky v hibernujícím autě, to nechceš. Bohužel, já jako neřídící element poradit nedokázal. V mém světě je auto nástrojem, který nás dostává z bodu A do bodu B. Naštěstí mám pohotovou ženu, která hned vytáhla výstražný trojúhelník a zavolala odtahovou službu.
Předvánoční víkendové plány, úterní kontrola v mimobrněnské nemocnici, to vše se náhle rozplynulo před očima. Místo toho jsem viděl drahou opravu auta a jiné „radosti“. Katastrofické scénáře ve stylu Stephen King. Do toho venku minus pět, plné auto věcí a domů daleko. No, přiznám se, bylo mi do breku.
Má žena byla navzdory okolnostem klidná a mnohem racionálnější. Rozhodla se počkat na odtahovku a nás poslala „odšerpovat“ věci z auta domů. Nechat ji tam samotnou se mi vůbec nezamlouvalo, ale nedala jinak.
V plané naději jsme se s kamarádkou dodrkotali na nejbližší zastávku a mávali na blížící se autobus jako ztroskotanci na parník. Autobus kolem nás profrčel bez náznaku zpomalení. Rozhlídnu se a čekalo nás další nepříjemné překvápko. Zastávka na naší straně zrušená! Přitom naproti autobus zastavoval… Nepochopím, ale nevadí. Brněnské zastávky jsou prostě top, buď jsou otočené špatným směrem, nebo sublimují.
Úplně promrzlí jsme došli na další, která už naštěstí existovala. Dva rampouchové nastoupili a za pár minut rozmrzávali doma u teplého čaje. I přes tuto nepříjemnou zkušenost jsme se měli líp než nešťastníci, které ten den zapomněla obsluha na vrcholku gondoly a šla poklidně domů. Brno je prostě životní styl a láska zároveň.
Ale zpět k mé ženě, které jsem neustále volal a ptal se, jestli je v pořádku a přijel očekávaný odtah. Nebudu napínat, odtahovky se nedočkala, a to u auta stepovala přes hodinu. Naštěstí se objevila řada úžasných lidí nabízejících pomoc. Jedním z nich byl i zachránce s velkým Z, který si zrovna vezl domů nejen svou početnou rodinu, ale i budoucí vánoční stromeček. Co dodat, Duch Vánoc v té nejlepší živoucí podobě!
A jak pomoc probíhala? Jako z vánočního amerického filmu. Naše chcíplé auto nahodili startovacími kabely, dovezli ho do dílny, má žena dostala horký čaj a vyrazili koupit novou baterku, jelikož ta naše se odporoučela do věčných lovišť. Pomoc v pátek večer a nezištně! Zázraky se nedějí jen v pohádkách.
Má žena následně zjistila, že zachránce takto nepomáhá poprvé, ale je součástí facebookové skupiny Vyprošťujeme CZ. Podobných andělů je očividně víc.
Druhý den si pro auto došla a předvánoční víkend byl oficiálně zachráněn! Nejen že jsme stihli rozsvěcení vánočního stromečku a na jarmarku pořídili krásný svícínek, mini jedličku a vánoční hvězdu. Navíc jsme koupili drobnůstky na náš vytuněný adventní věnec a pokochali se brněnskou vánoční výzdobou. Prostě krásný předvánoční víkend podle našich původních představ.
Tímto chci ještě jednou poděkovat našemu zachránci, který věnoval páteční večer ženě v nesnázích. Díky němu jsme prožili nejen krásný víkend a zvládneme odjet k mému lékaři, ale obnovila se i má důvěra v nezištnou pomoc od cizích lidí.
Krásný adventní čas všem!
Foto: Pixabay
