jsi jedinej prcek, kterýho mi v následujících dnech nebude nikdo cpát na péefku, hrnku nebo kalendáři. Už proto Tě mám ráda. Nemusíš skákat na trampošce a stejně letíš, jsi boží. Promiň. 🙂 Taky se kamarádíš namátkou s oslem, kravkou, ovečkou a možná i zlatým prasátkem, což se mi do života zdá celkem příhodný. Tedy i s chlívem, delegací, hudbou a hvězdami. Taky poznáním, prostou láskou, nožkama v teple a poselstvím, co vše přerůstá.

Rok uplynul jako voda a opět nastal čas provoněný skořicí, vanilkou a jehličím. V břiše poletují vánoční motýli. Někomu z pocitu nadšení a těšení se, jinému se promění v noční můry, které neodbytně dorážejí a připomínají, co vše se ještě nestihlo na Vánoce přichystat. Dárky, přáníčka, cukroví, stromeček, zásoby jídla a pití, rozpis návštěv, zájezd na hory… A co teprve neumytá okna a nevytepované koberce? Vánoční svátky však netrvají věčně a nemá smysl je strávit ve